Jičín má čestného občana, Písek Pilařův odkaz

Písek se rozpomněl na svého významného rodáka, výtvarníka Radka Pilaře, který je autorem nejen postavičky televizního Večerníčku, ale také loupežníka Rumcajse, Manky a jejich syna Cipíska. S jejich večerníčkovými příběhy spisovatele Václava Čtvrtka usínali už dnešní padesátníci a po nich další generace.

Radek Pilař se narodil v Písku 23. dubna 1931 a zemřel 7. února 1993 v Praze, ve věku pouhých 61 let. Věnoval se ilustraci, grafice, malbě, filmové tvorbě a režii. Jako čestného občana si Radka Pilaře přisvojil Jičín, kde se v lese Řáholci odehrávaly příběhy rodinky loupežníka Rumcajse. Radek Pilař je držitelem Řádu úsměvu, nad jehož udělováním v Polsku převzala patronát Organizace spojených národů, a řady dalších domácích i zahraničních cen. Například ceny za animované filmy z Mexika.

V rodném městě Radka Pilaře se na přelomu milenia soustředili na přípravu Centra dětské knižní ilustrace v bývalém pivovaru. Hlavní fáze se odehrála v letech 2003 a 2004, kdy se kultivovalo i okolí řeky v rámci projektu europromenády. S pomocí dotací Evropské unie byla rekonstrukce prvního z objektů a nádvoří v roce 2007 dokončena a začalo vybavování interiéru. Vznikl kulturní prostor Sladovna, kde byly v roce 2009 otevřeny dvě trvalé expozice. Písek získal 2000 metrů čtverečních výstavních ploch a multifunkční ateliér s ambicí využívat i nádvoří pro koncerty, divadla a výtvarné dílny.

Dětem nestačí v galerii jen koukat

Od roku 2008 do roku 2012 se ve Sladovně vystřídalo několik ředitelů, jenže návštěvnost expozic postupně upadala. Ukázalo se, že pouhé zaměření na historii české dětské ilustrace původně předpokládaných 70 tisíc návštěvníků ročně do Sladovny nepřiláká. Ve Sladovně svého času zasedali i zastupitelé, aby se podtrhlo využití projektu, který stál přes 160 milionů korun.

V roce 2012 se stala ředitelkou Tereza Dobiášová, která přišla s konceptem Galerie hrou. Vycházel z její profese kurátorky, dramaturgyně a kulturní manažerky. „Tereza Dobiášová měla tento koncept nakoukaný v Evropě, kde už v té době něco takového provozovala asociace Hands on – Ruce sem. Bylo to o dotýkání, o úplně jiné návštěvě dítěte v galerii. Tereza Dobiášová přivážela ze světa myšlenky a ty se v Písku začaly na koleni rozvíjet. V roce 2012 se otevřela výstava Cesta do neznáma, byl to příběh Odyssea a název byl vlastně pro Sladovnu symbolický,“ říká dnešní ředitel Adam Langer, který Sladovnu vede od roku 2018. „Přebíraly se celé projekty ze zahraničí, například Tiskařiště z Vídně nebo výstava Sloni, kukačky, koně a já z Rumunska, to ale bylo hodně finančně náročné. Tým ve Sladovně se postupně naučil tvořit takové výstavy doma na koleně, na míru českým dětem,“ popisuje Adam Langer.

„Z původní koncepce Centra dětské knižní ilustrace zůstalo zaměření na píseckého rodáka Radka Pilaře a multimediální expozice knižní dětské ilustrace s medailonky jednotlivých ilustrátorů jako byl třeba Josef Čapek, Josef Lada a další. První roky prý byla výstava hodně navštěvovaná, ale když jsem v roce 2016 nastoupil do Sladovny nejprve jako vedoucí provozu, pak od roku 2018 jako ředitel, tak už byla expozice zastaralá. Dotykové obrazovky a kvízy byly přežité, mezitím vznikaly nové interaktivní technologie, které děti oslovovaly. Takže se v roce 2017 výstava deinstalovala a v tomto prostoru se dnes nachází projekt Mraveniště. Ilustrátorům se věnuje jiná výstava – Hnízdo ilustrace. Koncept je nový, téma zůstává,“ zmiňuje ředitel.

V roce 2016 převzala Sladovna výstavu Dobrodruzi, která vznikla o rok dříve pro Plzeň, když byla v roce 2015 Evropským městem kultury. Tereza Dobiášová přepracovala její libreto pro Sladovnu. Dobrodruzi cestovali na Nový Zéland a z hlediska práce s dětským návštěvníkem šlo o přelomový projekt, kdy tu poprvé vystupoval lektor, prováděl návštěvníky a vstupoval do různých rolí. O rok později se ředitelka Tereza Dobiášová rozhodla jít zase dál a Sladovnu opustila. Ve Sladovně vzniklo několik stálých expozic – heren, každoročně pak vzniká nový projekt, jehož formát se přiblížil divadelnímu představení.

Novinkou je laboratoř, snem ubytovací kapacita

Děti dnes mohou ve Sladovně navštívit Mraveniště – obří soustavu prolézaček a tunelů, nebo Pilařiště, což je herní prostor pro nejmenší inspirovaný Radkem Pilařem. Stálé je i Hnízdo ilustrace zaměřené na původní myšlenku české ilustrační tvorby a jejích velikánů. I to je pojaté interaktivně, děti tu nejen poznávají, ale i tvoří. Trvalou expozicí je rovněž Animárium, kde se mohou ponořit do světa animace malí i velcí. Mimoto vznikají jednotlivé projekty. Do konce března ještě trvá interaktivní výstava Továrna na utopii inspirovaná utopickými motivy v díle Karla Čapka.

Součástí loňské nabídky byla také úspěšná výstava Jan A jak dál. Znázorňovala životní příběh Jana Amose Komenského. „Sál připomínal dětství Komenského ve mlýně, navezlo se tam 16 tun zrní. Na 400 pytlů se vyváželo nahoru do sálu výtahem, ven se po skončení výstavy zrní dostalo odsávačkou a putovalo k zemědělcům. Tento nápad byl součástí kreativního zapojení dětí, tvořily v zrní obraz, končilo se tancem v zrní. Smyslem projektu bylo hledání, co bylo v životě pro Komenského důležité,“ zmiňuje ředitel Langer úspěšnou výstavu, kterou prošlo na 5000 návštěvníků.

A přidává i zmínku o novém konceptu, který do Sladovny vnesl už jeho tým. „Od roku 2019 jsme začali děti zapojovat už do přípravy nových výstav v takzvaných laboratořích. Do rozestavěné výstavy pustíme děti. Ony přicházejí s různými nápady a my získáváme zpětnou vazbu. Společně dopilujeme výstavu a díky tomu, že zakomponujeme i některé dětské nápady, je pro děti atraktivní se pak na hotovou výstavu vracet. Pracovali jsme tak s laboratoří už u výstavy o vodě Voda mne napadá nebo právě u výstavy o Janu Amosu Komenském. A teď jsme otevřeli Laboratoř smyslu města, protože příští výstava bude o městě a jeho fungování,“ říká ředitel. Nová výstava se otevře v květnu v rámci festivalu Pískoviště, na kterém se Sladovna také vlastním programem podílí.

„Tenhle náš nápad – že se děti stávají spoluautory výstavy, začíná rezonovat i v zahraničí a naše partnery to velmi zajímá,“ dodává Adam Langer. Dokonce i název nové výstavy o městě teď vymýšlejí děti. „Jsme zváni na zahraniční diskuse, do evropských projektů. V galerii hrou jde o princip, který kombinuje divadlo, pohyb a vzdělávání. Laboratoř, kdy přizváváme děti do tvorby výstavy a projektů, to je náš originál a partnery z Evropy zajímá. Jako jedni z prvních jsme obdrželi certifikát Domov pro učení 21. století od asociace Hands on,“ uvedl Adam Langer.

Nový je také koncept kreativních rezidencí. Děti přijíždějí do Písku na několikadenní pobyt a tvoří ve Sladovně. Bydlely zatím buď přímo v sále nebo ve spřátelených ubytovacích zařízeních. „Teď ve Sladovně chystáme ubytování asi pro osm lidí, protože pronajímat si někde apartmán, to byla velká finanční zátěž. Pro umělecké rezidence by se dala využít stále ještě volná třetina Sladovny. Pro školní výlety, pro kreativní využití, o to by byl velký zájem. Zahájili jsme s městem jednání o potenciálním využití této nedostavěné části, má vzniknout studie proveditelnosti tohoto konceptu,“ popisuje ředitel další novinku.

Zájem návštěvníků roste

Rok 2019 před covidem byl pro písecké kulturní zařízení historicky nejúspěšnější. Sladovnou prošlo přes 60 tisíc návštěvníků. Následovaly dva rekordní měsíce začátku roku 2020, kdy přišlo přes 32 tisíc platících. V březnu 2020 tento slibný vývoj zmrazil covid. I sezona 2021 byla covidovými opatřeními omezená, Sladovnou prošlo 31 500 návštěvníků, loni už to bylo 52 000 lidí. Ze tří čtvrtin šlo o rodiny, ze čtvrtiny o školy. „Letní sezona je pro nás úplně zásadní, důležitý je i květen a červen, kdy přijíždějí školní výpravy,“ podotýká ředitel.
V loňském roce končil projekt Voda mne napadá, probíhala výstava Jan A jak dál, dalším projektem bylo Zachuchleno na základě počítačové hry Chuchel a začala výstava Továrna na utopii. Dále proběhlo šest výtvarných výstav v Malé galerii a otevřeny byly stálé expozice Pilařiště, Hnízdo ilustrace, Animárium nebo Mraveniště. Letošní novinkou bude výstava o fungování města.
„Chystá se také výstava Daisy 100. Oslovil nás vnuk spisovatelky a výtvarnice Daisy Mrázkové, která se narodila v květnu 1923. Přeje si, abychom výstavu k jejímu jubileu udělali tady ve Sladovně. Vznikne výtvarný ateliér, výstava originálů a interaktivní hra na toto téma. Plus různé speciální programy vyjdou z Animária a napojí se na dvě hlavní výstavy – Daisy 100 a téma města. Výstavy nám rozpohybují. Na podzim pak chceme otevřít laboratoř Nápad a dětské fantazii dáme ještě větší prostor. Dětí vstoupí do laboratoře ještě dřív, než bude rozhodnuto o námětu další výstavy. A budou se na zrodu nového nápadu podílet,“ naznačuje Adam Langer plány.

Nápadití následovníci Radka Pilaře

Od prvotní myšlenky využít bývalý pivovar pro připomenutí díla rodáka Radka Pilaře ušla písecká Sladovna kus cesty. „S potomky Radka Pilaře spolupracujeme stále, dcery souhlasily s otevřením Pilařiště. Předloni by Radek Pilař měl 90. narozeniny. Bylo to v době největšího covidového lockdownu, přesto jsme chtěli něco udělat. Spojili jsme se s dcerami a nakonec jsme vymysleli projekt Radkovo oko. Cílem bylo magnetky instalovat na železné předměty ve městě, vznikla interaktivní galerie fotek a přímo v den narozenin jsme udělali orloj – ukazovali jsme originály Pilařových obrázků ve třech oknech Sladovny, lidé je mohli sledovat z nábřeží. Dcera Barbora Komrzí se přijela podívat, všechny tyto aktivity k jubileu se dcerám líbily,“ uzavírá Adam Langer pomalu vyprávění dosavadního příběhu písecké Sladovny.
„Bavíme se, co dál, jak změnit výstavu, které je už čtrnáct let let, jak Radka Pilaře přiblížit současnějším způsobem,“ naznačuje ředitel, že prvotní myšlenka Jitky Kotrbové žije a z její filozofie – přiblížit dětem výtvarný svět, Sladovna dál vychází a tvořivě ji rozvíjí.

Kolik stojí provoz Sladovny

Půl rozpočtu tvoří příspěvek města, polovinu si musí obecně prospěšná společnost Sladovna vydělat. Obecně přes polovinu nákladů platí město, zhruba čtvrtina příjmů je ze vstupného a čtvrtinu tvoří granty a pronájmy prostor. Granty Sladovna získává od ministerstva kultury, kraje a využívá také evropské granty Kreativní Evropa. Dotace města Písku, které je zřizovatelem, byla pro rok 2022 byla 12 681 000 korun. Celkové výnosy činily 21 184 000 Kč. Dotace města pro rok 2023 představuje částku 14 620 000 Kč. Rozpočet pro letošní rok je plánován na 22 210 000 korun. Ve Sladovně pracuje 24 lidí na 19 plných úvazků.