Co vy sám považujete za největší úspěch vašeho druhého volebního období?

Těžko vypíchnout jeden. Snad to, že se daří udržet finanční stabilitu města. Rozpočty jsou víceméně vyrovnané, jen někdy byl rozpočet mírně schodkový. I při rostoucích provozních nákladech se nám daří kolem 300 milionů ročně dávat do kapitálového rozpočtu. Loni se nám povedlo proinvestovat 79 procent z plánovaných investičních akcí. To je úspěch. Co zbylo, to se převede do fondu rezerv, aby se ty peníze nepoužily na něco jiného. S tímto převodem bude teď na účtech něco pod 200 milionů korun. Tuto stabilitu považuji za cennou stejně jako soudržnost koalice a styl práce, který máme v radě města a na úřadu.

Kam jste se za uplynulé čtyři roky posunuli s přípravou nové čtvrti Dvorce?

V předchozím volebním období byla vypsána soutěž na vytvoření územní studie, vítěze známe od roku 2020, a od té doby se čtvrť připravuje. Ve vzniklé územní studii jsme dělali v souvislosti s vazbami na vlastníky v okolí dvě změny. Šlo o umístění domova se zvláštním režimem a přesnou pozici druhé ledové plochy, která se mezitím začala stavět. Máme teď jasno, že na severu území pod Leskovickou ulicí bude stát domov se zvláštním režimem, dál směrem na jih bytové domy pro městské nájemní bydlení a další plocha bude určena pro developera, který tu postaví komerční bydlení určené na prodej. Na park u popraviště bude navazovat rozšířená zelená plocha s vodním prvkem a máme představu i o dalších detailech.

Tyto představy už asi lidé slyšeli vícekrát. Kdy se tedy něco začne dít?

Pracujeme na tom, aby bylo území komplexně připraveno, povoleno a byly vyjednány všechny vazby na okolí. Třeba jednání s armádou, která tu má na tomto území svůj výstrojní sklad, je po letech u konce. Řešili jsme, jak se tam dostanou s těžkou technikou, kde budou mít jaký vjezd. Armáda zas měla požadavky na úpravy parkování v Kyjevské ulici. Začaly také tržní konzultace se zájemci o výstavbu v tomto území. Asi každý by rád postavil domy s co nejvíce podlažími, co nejjednoduššího tvaru a vytěžil to území na maximum. My ale máme svoji představu, aby to území mělo nějaký charakter, bylo udržitelné. V územní studii byla nějaká podlažnost předepsaná, směrem od severu čtyřpodlažní. Při tržních konzultacích jsme někde ustoupili, aby to zájemcům ekonomicky vycházelo a bydlení bylo i cenově dostupnější. Takže někde přidáme půl patra nebo celé patro. Úplně aktuálně jsme se dostali k takovému silnému okamžiku, jakým je plánování názvů ulic v nové čtvrti. Historičky sestry Vandrovcovy z Husitského muzea přišly s námětem, abychom využili souvislost s vedlejším Popravištěm, kde byli zastřeleni v době heydrichiády zdejší lidé, a také s historií kasáren.

Upřímně – názvy ulic mohou vypadat po tolika letech jako hubený výsledek. Ale prozraďte je tedy…

Ano, přeskočil jsem na úplný konec příběhu. Navrhují se ulice Obrany národa a ulice Dělostřelců, protože v těchto místech vznikl jako úplně první ve třicátých letech minulého století 305. střelecký pluk, tehdy v úplných polích. Názvy dalších ulic mohou odkazovat na smutné události z heydrichiády. Pro prostranství při ulici Kpt. Jaroše se navrhuje název náměstí Manželů Hákových, v severní části nové čtvrti pak ulice Společnosti Grandhotelu a ulice Profesorů nebo s delším názvem Profesorů obchodní akademie. Tito profesoři byli popraveni v první vlně represí po atentátu na Heydricha. O názvech bude samozřejmě rozhodovat zastupitelstvo. Mohou se ozvat námitky, že ty názvy jsou příliš komplikované, ale mně osobně v lokalitě Dvorců motiv odkazu kasáren a popraviště zaujal. Je to koncepční otázka, jestli se zaměříme na historické odkazy – i proto, že tu budou v dohledné době vznikat ulice v nových lokalitách soukromé výstavby za Otavanem, u tankodromu nebo v Čekanicích. Nabízí se jména významných osobností, před nedávnem zemřel pan profesor Nakonečný, je tu odkaz první české architektky Milady Petříkové. Nemáme nic proti sasankám, jahodám nebo jasmínu v názvech ulic, ale nám připadá vazba na táborskou historii zajímavá.

Víte, proč se takhle ptám. Jsou tu hlasy opozice, že se pořád soutěží, projektuje, konzultuje, ale nic neroste. Kolik zájemců o výstavbu tedy máte a kdy se kopne do země? 

Zájemců původně bylo přes deset. Vyzvali jsme je, aby se seznámili s podmínkami. Důležité bylo rozhodnutí rady města koncem roku, kdy už jsme zavázali externího koordinátora 4ct, který teď má učinit kroky ve třech oblastech – jak nabídnout pozemek pro domov se zvláštním režimem, jak a komu zadat projekt městského nájemního bydlení a jak připravit pozemky pro developera soukromé bytové výstavby. To je vtěleno do smlouvy s koordinátorem, kde už jsou dané termíny. Na jednom z nejbližších zastupitelstev mají být předloženy podmínky výběrového řízení na prodej pozemku pro výstavbu domova se zvláštním režimem. Výběrové řízení má být dokončeno v květnu až červnu. Myslím, že když v létě bude znám vlastník pozemků pro výstavbu tohoto sociálního zařízení, tak za dva roky by mohl být domov se zvláštním režimem otevřený. Když bude v únoru 2027 odevzdaný projekt na městské nájemní bydlení a když budeme mít peníze ze státního Fondu podpory investic – protože to je projekt za dvakrát 250 milionů, tak by se na jaře 2027 mohl stavět první sektor nájemního bydlení. Prvních padesát bytů. Máme v plánu dva bloky po padesáti bytech, po nájemním bydlení bude poptávka vždy. U soukromého developera komerčního bydlení je otázka, jestli bude znám letos na podzim. Bude pak na něm, kdy začne ve své režii projektovat a stavět. V tu dobu už mohou být v prodeji i byty ostatních investorů, kteří začínají stavět v dalších lokalitách ve městě a s tím bude muset počítat.

Kdy bude čtvrť Dvorce stát?

Od začátku říkáme, že je to na pět až patnáct let výstavby.

Proč město nepostaví domov se zvláštním režimem pro klienty s Alzheimerovou chorobou samo?

Z finančních důvodů. Na to by se muselo najít 400 až 700 milionů. Soukromý investor je rychlejší, obvykle specializovaný na tento typ staveb, nám to přijde racionální i co do časového rámce. Kapacita má být 100 – 120 lůžek a z toho 10 až 15 lůžek by měla být rezerva pro odlehčovací péči. Také pro tento záměr byla tři kola tržních konzultací, z osmi zájemců zůstalo šest. Každý má jiné možnosti, jiný přístup, ale ve všem jsme si porozuměli, v parkování, kapacitě, zda jsou schopni postavit příjezdovou ulici směrem od Leskovické ulice. Jsme tedy před vypsáním výběrového řízení na prodej pozemku.

Investor stavby bude domov i sám provozovat?

Ty firmy mají většinou dvě divize, jedna staví a druhá provozuje.

Nevznikne tu nakonec drahý seniorský domov pro cizince nebo bohaté lidi z Prahy? Jde o to, jestli ten dům bude součástí krajské sítě sociálních zařízení, která mohou od lidí vybírat pouze limitované úhrady…

Máme na zařazení do sítě od kraje písemný příslib, ale o zařazení můžeme požádat až v den kolaudace objektu.

Ví kraj, že ten domov nebude provozovat město?

Kraj ví od začátku, že to bude provozovat soukromý provozovatel, který provozuje stejná zařízení i jinde v republice.

Naší redakci ale náměstkyně hejtmana Lucie Kozlová odpověděla: „Přislíbila jsem, že pokud domov vybuduje město Tábor, tak ho zařadíme do sítě. Já bych v životě nepřislíbila, že do sítě zařadíme soukromého poskytovatele. O soukromém investorovi mi nikdo informaci nepodával.“  Tak jak si to vysvětlit?

Já jsem s paní náměstkyní Kozlovou mluvil před pár dny. Příslib znovu potvrdila a řešili jsme, jestli můžeme dát do zadání výběrového řízení podmínku, že ten domov bude pro lidi z Tábora nebo z teritoria naší obce s rozšířenou působností. Kraj při zařazení do sítě má podmínku, že pobytové ceny musí být podle tabulek jako ve krajských a státních zařízeních. Nebude to tedy žádná vyšroubovaná cena pouze pro movité klienty.

Takže tuto podmínku dáte do zadání výběrového řízení pro zájemce o výstavbu domova?

Ano, my to tam dáme rádi. Naším záměrem je, aby soukromník rychle postavil zařízení, kterému se bude věnovat někdo, kdo tomu rozumí, sežene odpovídající personál a bude zařazen do krajské sítě, aby to bylo dostupné pro místní. Případně aby v rámci bodovacího systému byla i možnost, že si místní lidé budou moci tady umístit rodiče, babičku a podobně.

V prosinci rada města jednala o tom, že bude usilovat o podporu z Krajského investičního fondu na rekonstrukci venkovního areálu akvaparku a haly Eden, kde chcete vybudovat gymnastické a taneční centrum. Nemyslíte, že veřejnost čeká hlavně na pořádný akvapark, který měl být třetí etapou rekonstrukce plaveckého stadionu?

A jak to víte, že lidi chtějí akvapark?

Vždyť jste o tom sami mluvili, že ve městě není a ve třetí etapě se k plaveckému bazénu přistaví… Proč město změnilo plány?

Tak lidi chtějí i plno jiných věcí ve městě, které jim nemůžeme do roka nebo dvou splnit. Nikdo neříká, že plán na akvapark rušíme. Navíc bude v Krumlově a v Budějovicích. Lidi taky jezdí rádi do Čestlic, do Jindřichova Hradce i do Gmündu. My neříkáme, že tu myšlenku opouštíme, jen se nám zdá ve sportovní oblasti správné postupně podělit všechny.  Myslíme si, že je teď je rozumné pustit se do venkovního areálu akvaparku. Každý rok jednatel Tělovýchovných zařízení přichází se žádostí o nemalé peníze, aby se to tam na sezonu nějak opravilo. Napřed jsme byli na nějakých 35 – 40 milionech, a když to začali projektovat, tak jsme na 67 miĺionech za venkovní areál. Plaveckému stadionu se věnujeme od roku 2018. V roce 2019 byla otevřena první etapa vnitřního bazénu, rozšíření do patra o wellness, přistavění dětského akvacentra, tyhle úpravy stály kolem 80 milionů. Druhou etapou byla oprava bazénové vany a technologií, to přesáhlo 50 milionů, tam jsme měli i podporu z Národní sportovní agentury. A teď byla otázka, co má být dalším krokem – buď zrušíme část venkovního areálu a přistavíme ten megaakvapark, který už se odhaduje na víc než 650 milionů, nebo naplánujeme menší přístavbu k bazénu za 170 milionů. Zdá se nám teď lepší, že se budeme nejdřív věnovat venkovnímu areálu a později se dodělá vnitřek jen menší přístavbou. Máme navíc problém s přeplněnou halou Eden, která se ještě před výstavbou haly Mír opravovala a pořád nestačí. Takže jsme kraji navrhli pro podporu z Krajského investičního fondu tyto dvě akce – opravu venkovního akvaparku a haly Eden, to za cca 130 milionů uděláme velmi rychle, za rok a půl by to mohlo sloužit. Venkovní bazény chceme dát do nerezu, přibydou nějaké nové prvky, terasa, zcela nový venkovní tobogán, protože ten starý už je taky na hraně životnosti. Další problém je v tom, že plánovaná přístavba vnitřního bazénu by bránila v přístupu při rekonstrukci venkovního areálu. Takže se to nedá udělat obráceně. Musíme začít venkovním areálem.

Ale asi připustíte, že pořádný akvapark by si asi přálo víc lidí než gymnastický a taneční sál?

Nám přijde, že teď jsou na řadě menšinové sporty. Navíc pro ping pong a tanečníky novou kapacitu potřebujeme, protože v prostoru zrcadlového sálu na zimním stadionu se plánuje rozšíření ubytovací kapacity pro soustředění, která budou moci využívat i během léta led na druhém zimním stadionu. A dokud nemáme tyto sportovce kam přestěhovat, tak s úpravami pro ubytování začít nemůžeme. Proto se u haly Eden plánuje jedna přístavba pro gymnastiku a druhá pro taneční sál, který se pohyblivými příčkami může stát prostorem pro stolní tenis, badminton a plánuje se tam taky lezecká stěna.