Lékařská služba první pomoci Třeboň zavře brány, přestože získala na příští rok příslib krajské dotace ve výši 850 tisíc korun, na provoz přispívají města a obce částkou 13 korun na obyvatele, příjmy získává i z regulačních poplatků a od zdravotních pojišťoven. Hlavní obtíž je jinde.

„I kdybychom měli doplácet vyšší finanční prostředky, byli bychom schopni provoz financovat, ale nejsme schopni zajistit lékaře,“ shrnuje nejčastěji zmiňovanou překážku starosta Třeboně Jan Váňa (ODS). „Pohotovostí tohoto typu je v jihočeském kraji šest a některé budou pokračovat, protože náš problém nemají,“ uvedl i během prosincového jednání zastupitelstva. „Hledali jsme řešení, ale nedokážeme s tím nic udělat. Dneska si všichni více cení volného času.“

Ředitelka třeboňské pohotovosti, lékařka Hana Krninská Liškařová jeho slova potvrzuje: „Nemáme personál a někteří z lékařů, kteří sloužili, nyní odpadli. Po Novém roce bychom zajistili jen deset služeb ze třiceti. Určitý čas jsem se snažila neobsazené služby vykrývat sama, ale je to už nad moje síly.“

Ani mi nenapsali – nemám čas

S nevalným zájmem lékařů se v minulosti potýkal už zakladatel třeboňské pohotovosti profesor Miloš Velemínský. Kolegům několikrát adresoval žádosti o spolupráci. Po jeho smrti v roce 2024 připadl úkol nynější ředitelce. „Oslovila jsem 120 lékařů z oblasti Třeboňska, Českobudějovicka i Jindřichova Hradce, ale neodpověděl ani jeden. Ani nenapsali: nemám čas, nemám zájem,“ říká Hana Krninská Liškařová.

Zároveň ale pro kolegy vyjadřuje jisté pochopení. „V současném systému zdravotnictví je skoro nemožné fungovat a zachovat si volný čas. Mohu to potvrdit z výkonu vlastní praxe. Lékaři, kteří mají dva tisíce pacientů, se chodí domů jen vyspat. Chápu i to, že je pro každého důležité vlastní zdraví. Máme v oblasti řadu lékařů, kteří jsou sami vážně nemocní v důsledku pracovního přetížení,“ upozorňuje ředitelka, která pracuje také jako lékařka privátní společnosti.

Pediatři chyběli už letos

Situaci mimořádně zkomplikují novinky v poskytování první pomoci pro děti. „Od ledna 2026 vyhláška stanoví, že děti a dospívající do 18 let smí na pohotovosti ošetřovat výhradně praktický lékař pro děti a dorost nebo pediatr,“ uvádí vedoucí sestra a spoluzakladatelka třeboňské pohotovosti Denisa Nováková. Upozorňuje na paradox, že například šestnáctiletí se mohou registrovat u praktického lékaře pro dospělé, ale tentýž praktik je nebude moci ošetřit na pohotovosti a měl by jim říct: „Přijď za mnou zítra do normální ordinace.“

„Pediatra už nemáme nyní a v našem ročním rozpočtu by absence dětské pohotovosti představovala citelnou ztrátu,“ dodává ředitelka Krninská Liškařová. V minulosti v Třeboni ošetřili zhruba 650 dětí ročně a bez dětské služby by se poměrně krátily dotace od obcí i z kraje, v rozpočtu by chyběly také příjmy z regulačních poplatků a platby pojišťoven za výkony. „Když si to spočítáte, v červnu zavíráme,“ konstatuje vedoucí sestra Nováková.

Pohotovost jako východisko z nouze

Pro některé obyvatele regionu je konec třeboňské pohotovosti o to tíživější, že obce se samy potýkají s nedostatkem praktických lékařů. „Aktuálně nemáme ani jednoho praktika, radnice podniká různé kroky, aby se podařilo tuto dlouhodobou bolest vyřešit,“ připouští starosta Suchdola nad Lužnicí Ladislav Kotrba (Společně-SNK Suchdolsko). Řada pacientů ze Suchdolska, kde žije více než 3,5 tisíce obyvatel, využívala Lékařskou službu první pomoci jako alternativní řešení. „Jde o nepříjemnou situaci i proto, že z naší části regionu jsou nemocnice v Českých Budějovicích a v Jindřichově Hradci přes 40 kilometrů vzdálené,“ podotýká Kotrba.

„Lékařskou službu první pomoci využívají nejen naši obyvatelé, ale v sezoně často také turisté,“ připomíná starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová (Občané pro Chlumecko). „Do značné míry ulevuje urgentům nemocnic a dost možná i záchrance. Vzhledem k tomu, že v menších sídlech doktoři ubývají, je pohotovostní služba smysluplná a obce přispívají na její provoz. Třeboň však měla i něco navíc – věnovala se hodně osvětě. Personálně ji ale zachránit neumíme.“

Péči od ledna nahradí spádové nemocnice

Obce i kraje se shodují, že už nemají páky, jak motivovat lékaře k pohotovostním službám. Dříve pojišťovny poskytovaly finanční bonus lékařům, kteří odsloužili ročně alespoň deset služeb, od příštího roku však podobné přilepšení odpadne.

Předseda Sdružení praktických lékařů  Petr Šonka v létě sliboval, že praktičtí lékaři jsou schopni personálně zajistit služby první pomoci zřízené jako samostatné jednotky při urgentních příjmech nemocnic. Pohotovosti mimo nemocnice však zvládají jen s obtížemi. Nová vyhláška přesouvá odpovědnost za poskytování pohotovostních služeb z krajů na zdravotní pojišťovny a právě nemocnice sehrají od ledna v systému rozhodující roli. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek přitom připustil, že systém bude procházet porodními bolestmi.

Nemocnice jsou schopny sloužícím externím lékařům už nyní platit vyšší mzdy, a to podle informací z lékařského prostředí i 1600 korun za odslouženou hodinu. „Taková částka podle mého názoru odpovídá vzdělání a odpovědnosti, kterou lékař má. Když ale můžete zaplatit 400 korun na hodinu, nikdo sem nepůjde,“ poznamenává ředitelka třeboňské služby Hana Krninská Liškařová.

Starosta Majdaleny David Sekáč (nezávislý) zmiňuje dobrou osobní zkušenost s třeboňskou pohotovostí, ale připomíná, že se mnoho pacientů už v minulosti z různých důvodů přeorientovalo do nemocnic. „Chápu však, že zejména pro seniory nebo rodiče s malými dětmi to bude nepříjemné,“ říká Sekáč.

Na nemocničních pohotovostech si pacienti často stěžují i na několikahodinová čekání a zvýšení zátěže je nanejvýš pravděpodobné. „Malé pohotovosti jako je naše ošetří ročně dva až tři tisíce pacientů. Ti lidé budou muset jezdit do spádových nemocnic,“ upozorňuje ředitelka Krninská Liškařová. „A další budou rovnou volat 155, tedy Zdravotnickou záchrannou službu. Mnohdy zbytečně.“

Přetížené záchranky

Tuto obavu potvrzuje vedoucí sestra Denisa Nováková: „Pracovníci záchranky zaznamenávají mnoho zbytečných výjezdů. Vzpomínám na nedávný případ, kdy přijela pro pacienta s drobnou řeznou ranou na plosce chodidla a hned za vozem záchranné služby jel do nemocnice jeho rodinný příslušník. Přivolání záchranky vysvětloval tím, že přesně neví, kde najde nemocnici.“

Denisa Nováková vyzývá pacienty k odpovědné úvaze, kdy volat na pomoc službu, jejímž úkolem je poskytovat neodkladnou péči a zachraňovat životy, nikoli nahrazovat pohotovost. Pomoci v rozhodování může využití telemedicíny na lince Jihočeské pohotovosti, která je dostupná 24 hodin denně, 365 dní v roce.

V roce 2020 pořádalo město Třeboň v rámci Fóra Zdravého města pro občany anketu. Zachování lékařské pohotovosti tehdy lidé označili za jednu z hlavních priorit. Mezitím zanikly pohotovosti v Bechyni, ve Veselí nad Lužnicí a nyní přichází na řadu i Třeboň.