Změna číslo 1 je pro město povinná ze zákona. Musí svůj územní plán uvést do jednotného standardu platného pro celou republiku. Jde o převedení územně plánovací dokumentace do jednotné digitální a grafické podoby, v níž pak všechny územní plány v České republice používají stejné názvosloví, datovou strukturu, barvy i grafické informační systémy a programy. Standardizace je klíčovým předpokladem pro fungování Národního geoportálu územního plánování a digitalizaci stavebního řízení. Město za tuto úpravu hradí 450 tisíc korun.

Půlka východního obchvatu se škrtá

Změnu územního plánu číslo 2 město zadávalo z iniciativy společnosti FAST. Ta před časem poukázala na to, že město odmítlo plán kraje na budování východního obchvatu města. Obchvat ale nadále zůstával zakreslený v územním plánu, a to by znemožňovalo rozvoj firemního areálu společnosti FAST Kovošrot. Nynější změna územního plánu tak zakreslenou trasu obchvatu od silnice na Písek až k nádraží zcela vypouští. To umožní využít 8000 metrů čtverečních plochy na Dehetníku k zástavbě, protože toto území už nebude v ochranném pásmu obchvatu.

Východní obchvat města tak územní plán nyní předpokládá pouze od nádraží směrem k silnici I/19, ale v poloviční šíři. Tím neomezuje společnost FAST Kovošrot, ale zůstává zde do budoucnosti možnost napojení průmyslové zóny nebo společnosti ZVVZ. Město se při pořizování této změny územního plánu dohodlo se společností FAST Kovošrot na úhradě nákladů půl na půl.

Lidl vysadí méně zeleně

Úhrada nákladů na pořízení změny číslo 3 územního plánu jde zcela za společností Lidl, která požádala, aby město Milevsko netrvalo na 25 procentním ozelenění pozemku, na němž staví svůj supermarket. „Město má poměrně nový územní plán, schválený byl v roce 2023. Jeho zpracovatel architekt Brůha v něm zakreslil pro komerční zástavbu povinnost využít 25 procent pozemku pro zeleň. Předchozí územní plán přitom ozelenění nijak neřešil. Lidl připravoval výstavbu svého supermarketu v Milevsku už dlouho a vycházel z předchozího územního plánu. Když Milevsko přijalo územní plán, měli už projekt hotový a se zelení nepočítali,“ vysvětluje vedoucí odboru regionálního rozvoje Petr Gono.

Zastupitelé tak schválením této změny územního plánu souhlasí se snížením ozelenění pozemku Lidlu na deset procent. Podle Petra Gona jde o výjimku, která vychází z popsaných okolností, za jakých projekt Lidlu vznikal. Nepředpokládá, že by město ukrajovalo z povinného ozelenění do budoucna.