Proč myslivci nechtějí ocelové broky a chtějí zachovat olovo

EU vytvořila a dále posouvá legislativu, kdy se k běžnému olovu přistupuje jako k extrémně nebezpečnému radioaktivnímu odpadu. Prováděcí předpis ale podle některých názorů odporuje principům právního státu, protože omezení a zákazy lze ukládat pouze zákonem schváleným parlamentem. Nikoli tedy vyhláškou, kterou vydává ministerstvo, ani nařízením vlády, kterým by se tento evropský požadavek měl implementovat i u nás.
Proč myslivci chtějí zachovat olovo
Správci lesů i lesníci olověné broky podle našich zjištění podporují. Myslivci totiž ze zkušeností tvrdí, že pro olovo v brokovém střelivu neexistují plnohodnotné alternativy. Například ocelové broky mají jiné fyzikální vlastnosti, především menší hmotnost a po výstřelu ztrácí energii, tím způsobují menší ranivost. Ta znamená větší utrpení zvěře.
„V praxi to znamená, že pokud budeme muset přejít na ocelové střelivo, daleko více postřelené zvěře, kterou se nepodaří dohledat, bude hynout. Nezemře totiž na místě šokovou ranou, ale po dlouhých hodinách utrpení někde v křoví,“ je názor Václava Falady, předsedy Okresního mysliveckého sdružení Tábor. Podle něj to vidí stejně všichni myslivci z Táborska. „Mám zato, že se toho nevystřílí tolik, aby došlo olověnými broky k většímu poškození životního prostředí nebo poškození zdraví konzumací zvěřiny skolené olověným střelivem. To má být prý hlavní důvod pro zavedení ocelového střeliva. Rybáři také používají olověná závaží, která z tohoto pohledu mohou kontaminovat vodu,“ dodává Falada. I Český rybářský dlouhodobě deklaruje k předpisu EU odmítavý postoj.
Ocel nebezpečná i pro lesáky?
„Tento návrh je až neskutečně stupidní. Komise chce zakázat olověné broky, protože údajně škodí životnímu prostředí. Olovo se v munici používá již od husitských válek. Tedy několik set let. Zatím se nikomu nepodařilo věrohodně prokázat, že by došlo k poškození životního prostředí. Ani to, že v důsledku toho nějaký konzument zvěřiny zemřel na otravu olovem,“ odmítá tuto snahu Evropské komise europoslanec Ivan David, který se problematikou zabývá.
Střelivo s ocelovými kulkami a ocelovými broky je však postrachem i v lesích, a to nejen v blízkosti vojenských střelnic. „Olověný projektil motorová pila snadno přeřízne. Ocelová munice zaražená ve stromech po výstřelech, které minuly cíl, však může způsobit roztržení řetězu,“ míní Ivan David.
„Není to tak horké, za svou praxi jsem se ještě s přetržením řetězu nesetkal, i když v lesích za dražickou střelnicí řežeme do stromů s kulkami běžně,“ říká Pavel Novotný ze Správy lesů města Tábora, který má na starosti lesní úsek Bor Dražice. „Faktem ale je, že dochází k poškození řetězů pil, praskají nebo lámou se zuby a pak jsou na odepsání. Takže jde spíš o ekonomický problém, protože nový řetěz stojí 500 až 600 korun,“ dodává. Ovšem v případě vady nebo únavy materiálu se nedá vyloučit ani přetržení řetězu a následné zranění dělníka.
Evropským parlamentem neprošly v minulých dnech námitky k legislativě zakazující i jen držení olověného střeliva a rybářských olůvek v okruhu 100 metrů od mokřadů, kterým je podle nové definice i jakákoliv dočasná vodní plocha vzniklá po dešti. To je zřejmě prvním krokem k plošnému zákazu olova v evropské krajině. Nyní mohou europoslanci soustředit své síly už jen na zastavení dalšího plánovaného návrhu Evropské komise ke kompletnímu zákazu olova u kulového, puškového, malorážkového střeliva, olověných diabolek a broků do vzduchovek i rybářských olůvek, který má Evropská komise představit začátkem příštího roku.
Diskuse k článku