V Táboře to ani v letech 2015 a 2014 nebyla žádná sláva, pokaždé 13. příčka. Neuniklo to některým podnikatelům, kteří to vnímají jako problém a dotaz na toto téma zazněl i v občanské diskusi na pondělním zasedání táborských zastupitelů. V Soběslavi se zas nad nepříznivým postavením v žebříčku pozastavuje na svém portálu opoziční strana Pirátů.

Celkový výsledek se skládá ze svou hlavních kritérií – podnikatelského prostředí a přístupu veřejné správy. V kritériích podnikatelského prostředí skončil Tábor za loňský rok na 16. místě a Soběslav poslední. Nejlépe jsou hodnoceny Trhové Sviny. V přístupu veřejné správy zaujal Tábor 15. příčku a Soběslav 10. místo. Poslední je Vimperk a první v této oblasti i celkový vítěz Jindřichův Hradec. Redakce Táborska se pustila po konzultacích s organizátory ankety do zkoumání jednotlivých kritérií a zaměřila se i na jejich vývoj v čase.

Táboru chybí průmyslová zóna. Opravdu?

První čtyři kritéria hodnotí podíl podnikatelů na 100 obyvatel a právnických osob na 1000 ekonomicky aktivních obyvatel, růst těchto ekonomických subjektů a podíl velkých zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci. V prvním kritériu – podílu podnikatelů byl Tábor loni sedmý stejně jako v roce 2014. Poslední jsou zde Dačice. Podíl právnických osob na 1000 obyvatel řadí Tábor na 8. – 10. místo ze 17 sledovaných měst. V roce 2014 to ale bylo 5. – 6. místo. Poslední je Soběslav.

Táboru určitě v tomto ohledu chybí průmyslová zóna. Předchozí vedení města zaspala v dobách, kdy Písek vytvářel podmínky pro investory a na Táborsku se firmy usazovaly v Plané nad Lužnicí nebo v Chotovinách. Na druhou stranu dnes Tábor neřeší diskuse o problémech s ubytovnami zahraničních dělníků a v černé kronice se neobjevují případy, že by tito gastarbeitři, vzdálení od rodin, obtěžovali místní ženy.

Problém je, že ekonomické subjekty, které se v Táboře nacházejí, nevykazují příliš růst – Tábor je v růstu ekonomických subjektů 15. a předloni byl 17. Je ale poměrně zvláštní, že poslední je zde Kaplice, kde nové továrny rostou směrem k rakouské hranici skoro před očima. Nevykazují přitom ekonomický růst? V podílu velkých zaměstnavatelů s 50 a více zaměstnanci je Tábor na 13. místě, v roce 2014 ještě držel dělené 11. až 12. místo. Nejméně velkých firem vykazuje Český Krumlov.

Celkově se dají tyto výsledky číst tak, že v Táboře je spíš větší množství menších firem, které si zrovna nemohou vyskakovat. Ekonomický rozvoj tu stagnuje, obyvatelstvo stárne a jeho kupní síla tedy nebude moc silná (12. místo ze 17 měst v podílu obyvatel 65 +), ceny stavebních pozemků jsou poměrně vysoké (10. místo, v roce 2014 14.) a ceny bytů také (11. místo, v roce 2014 14.) V kritériu přírůstku obyvatel je Tábor 12., o dva roky dříve byl na 8.- 9. příčce.

Starosta Tábora Jiří Fišer nad výsledky průkumu Město pro byznys rozporuje některá kritéria. Například hodnocení dálniční dostupnosti. Tábor v ní zaujímá 5. místo. Nejlépe je překvapivě hodnocena Blatná a druhé je Milevsko. Kritérium nehodnotí jen dálnice, sleduje vzdálenost daného místa k nejbližší rychlostní komunikaci. Zpracovatelé průzkumu na dotaz Týdeníku Táborsko uvedli, že Tábor je poškozen částečným omezením čtyřproudé dálnice na obchvatu, kde vedou majitelé sousedního pozemku Bratránkovi letitý spor. I kdyby to tak ale bylo, mají Milevsko a Blatná k nejbližší rychlostní komunikaci bezpochyby dál. Kritérium proto zůstává podivné.

Kam mizí obyvatelé?

Úbytek obyvatelstva se taky nedá klást Táboru zcela za vinu. Jde o všeobecný trend větších měst, s odlivem obyvatelstva do okolních satelitů se potýkají například i České Budějovice. Právě ty jsou v žebříčku dostupných cen pozemků i bytů na posledním místě tabulky, i tam lidé často hledají levnější možnosti v přilehlých obcích. Budějovicím stejně jako Táboru počet obyvatel klesá. Rostou ale požadavky na dopravní napojení okolních satelitů, aby odstěhovaní obyvatelé mohli pohodlně dojíždět do práce a děti do školy. I Tábor poměrně masivně dotuje veřejnou dopravu, v tomto srovnání druhou nejvyšší částkou ročně ze 17 měst.

Určité zlevnění prodávaných bytů v Táboře a posun ze 14. na 11. místo může být ovlivněno množstvím městských zprivatizovaných bytů v minulých letech, kdy po vypršení smluvně blokované lhůty nyní jejich majitelé byty vrhají na realitní trh. Táboru přitom tabulka navíc přičítá setrvalé 15. místo ze 17 v míře znečištění ovzduší. I tady ale táborský starosta oponuje – město si monitorovací bod nechalo umístit na Budějovickou ulici. Mohlo si přitom vybrat. Nastavilo si zrcadlo přísně, aby samo sebe hnalo dopředu a hledala se řešení.

Také v ekologické vyváženosti krajiny je Tábor až dvanáctý. Rovněž trvale. V tomto kritériu je poslední Týn nad Vltavou se svojí blízkostí jaderné elektrárny. Nejvíc znečištěným jihočeským městem je krajská metropole. Jestliže je ale míra znečištění vysoká, ekologická vyváženost krajiny nevalná, byty a pozemky poměrně drahé, co by mělo do Tábora přivádět nové obyvatele? Přitom si tvůrci strategie města v minulých letech rýsovali, že Tábor bude příjemným předměstím Prahy, odkud se bude za hodinku dojíždět do hlavního města za prací. Prozatímní odpověď na otázku, zda to tak funguje, dává kritérium přírůstku obyvatel. Respektive spíše nepřírůstku.

Bez práce prý nejsou koláče. Ale dávky jsou

Podíl uchazečů o práci na 100 ekonomicky aktivních obyvatel řadil loni Tábor na 14. – 16. místo v jihočeské sedmnáctce, v nezaměstnanosti delší než jeden rok je Tábor 13. a v nezaměstnanosti mladých lidí dokonce na 16. místě. Ve všech kritériích Tábor vykazuje v roce 2016 oproti roku 2014 zhoršení. Počet nezaměstnaných tu byl v roce 2016 značný, ale do práce se nehrnuli. V počtu uchazečů o jedno pracovní místo byl Tábor najednou překvapivě šestý. Čili se o každé z nabízených pracovních míst uchází poměrně málo lidí.

V odborném vzdělávání si Tábor stojí dobře – je z uvedených měst třetí. Třebaže nevyšel záměr stát se univerzitním městem a Jihočeská univerzita dala Táboru vale, poměr studentů a učňů na 1000 obyvatel je třetí nejvyšší ze sledované sedmnáctky. V korelaci s nezaměstnaností mladých vše nasvědčuje tomu, že studentů je v Táboře dost, ale po absolvování škol zůstávají ve značném procentu nezaměstnaní a nepouštějí se do boje o nabízená volná místa. Je pravděpodobné, že podobně jako v celé republice obory, které školy nabízejí a mládež studuje, nekorespondují s tím, co potřebuje praxe. Konkurence na pracovním trhu se tak jeví nízká. Přitom je v Táboře výše mezd slušná – na 6. až 7. místě žebříčku. Nejhůř se platí v Prachaticích.

Jak řekl při nedávné návštěvě jižních Čech prezident hospodářské komory Vladimír Dlouhý – nezaměstnanost a nízký zájem o volná místa naznačují i práci načerno a zneužívání sociálních dávek. To podle něj platí i za současné velmi nízké míry nezaměstnanosti zhruba pro třetinu lidí v evidenci úřadu práce.

Šetřit nebo stavět?

Další hodnocená kritéria se týkala veřejné správy. Likviditu, I rating nebo dluhovou službu hodnotí průzkum Město pro byznys u města Tábora nepříznivě. Od 14. do 16. místa, navíc se zhoršujícím se trendem. Na radnici s tím nesouhlasí. „Tak třeba kritérium likvidity, které hodnotí aktiva a stav peněžních prostředků na účtech. Má být nejlepší ten, kdo shromažďuje peníze na účtech a nic pro občany nedělá?,“ klade starosta Fišer řečnickou otázku. Upozorňuje také na to, že analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, docentka Věra Kameníčková naopak dává Táboru dobré vysvědčení. Poměr dluhu města (tedy úvěrů) k průměru příjmů za čtyři roky představuje 12,8 procent. Což je velmi slušné.

„Podle našeho názoru je Město pro byznys soutěž, která je tak trochu protipólem jiných hodnocení typu „město, kde se dobře žije“ Ta hodnotí kvalitu života ve městech a zde tradičně Tábor vychází velmi příznivě. Rozdílnému přístupu soutěží odpovídá z velké míry i pořadí měst, kde v Městu pro byznys jsou na konci pořadí Tábor a Český Krumlov, v ostatních soutěžích většinou velmi úspěšná města,“ upozorňuje starosta.

Poplatky a komunikace úředníků

Jiří Fišer také podotkl, že velkou část podnikatelských kritérií nemůže samospráva vůbec ovlivnit. Zbývající částečně. Mezi tato kritéria patří například různé poplatky. Tady se jeví, že Tábor vědom si své historické krásy, vybírá poměrně vysoké poplatky za pobyt (8.- 10. místo) a za prodejní stánek (10. – 12. místo), podařilo se tu ale v minulosti vybojovat příznivé ceny za pronájem pozemků pro předzahrádky. V tom je Tábor v sedmnáctce jihočeských měst na děleném 1. – 3. místě. Asi nepřekvapí, že v ceně vodného a stočného je v tomto žebříčku Tábor poslední, a to se vysokou cenu, zatíženou úvěrem na obří rekonstrukci soustavy, podařilo o něco snížit. Tábor už není v republice nejdražší. Vysokou má ale i daň z nemovitosti (16. – 17. místo), kde se porovnává daň za 100 metrů čtverečních přízemní prodejny. Naopak služby infocentra (6.) nebo podpora webových stránek města (5.) vycházejí v Táboře celkem příznivě.

Screening úředních hodin radnice staví Tábor na 6. – 7. místo mezi sledovanými 17 obcemi, horší je to s elektronickou komunikací úřadu s občany, kde se prováděl anonymní test. Tábor skončil na 12. místě. Ještě liknavěji ale s občany komunikují v Písku nebo Týně nad Vltavou a absolutně nejhůř na budějovickém magistrátu.

Zajímavým kritériem byl i počet dětí ve třídě základní školy. Tábor je ze 17 měst devátý. Nejmenší počet dětí na třídu a tedy nejpříznivější vyučovací podmínky mají školy v Českých Budějovicích a Třeboni. Nejhůř dopadlo Milevsko.

Město pro byznys nebo město pro život?

Starosta Jiří Fišer je patriot. Poslední místo v průzkumu Město pro byznys ho netěší, nicméně si dal tu práci a pro čtenáře Táborska vybral umístění města v jiných hodnoceních za posledních deset měsíců. A to už je příjemnější čtení:

– PRESTA 2014 – 2016. V kategorii Veřejná prostranství a ostatní stavby pro volnočasové aktivity získala akce Obnova sportovně rekreačního areálu pod stadionem Míru v Táboře titul PRESTA – prestižní stavba jižních Čech.

– Městská parkovací politika – na konferenci České parkovací asociace letos 26. dubna proběhlo vyhlášení prvního ročníku soutěže Parkoviště roku. Konference byla realizována pod záštitou Svazu měst a obcí a jako hlavní partner byl Státní fond dopravní infrastruktury. V kategorii Městská parkovací politika zvítězil v odborné porotě i v hlasování veřejnosti Táborský parkovací systém. Město Tábor porotu zaujalo svou komplexností a rozsahem. Parkovací systém města Tábor je dlouhodobě stavěn na moderních technologiích a město vynaložilo nemalé prostředky na zbudování parkovacích míst v objektech, které jsou navíc vhodně zakomponovány do historického jádra města, například parkovací dům Parking Centrum.

– Kalendář roku – letos se konal 17. ročník soutěže, bylo přihlášeno 111 kalendářů v různých kategoriích. Kalendář Tábora vyhrál kategorii Kalendář obce, v níž bylo přihlášeno 35 kalendářů, kromě toho byl táborský kalendář nominován na ocenění ještě v dalších třech kategoriích.Ocenění bylo předáváno v prostorách Nostického paláce Ministerstva kultury ČR.

– Komunikující město 2016 – ocenění v rámci Národní sítě Zdravých město získalo celkem 8 měst v ČR.

– Zelená informacím 2016 – umístění mezi prvními patnácti městy ČR. V celkovém pořadí 11. místo z celkem cca 270 měst ČR.

– Oceněný projekt v rámci Teplárenského sdružení ČR. Oceněný projekt v kategorii Rozvoj a modernizace zdrojů a rozvoj soustav zásobování teplem za VS26 Na Kopečku včetně rekonstrukce teplovodů Postup do finále. Realizovala společnost Bytes.

– Přívětivý úřad 2016. Prvního ročníku soutěže se zúčastnilo 190 obcí s rozšířenou působností, což je téměř 84 procent v České republice včetně městských částí Prahy. Přívětivost a otevřenost se testovala pomocí dotazníkového šetření, který obsahoval na 40 otázek. Ty byly rozděleny do tří kategorií: přístupnost úřadu pro občany, transparentnost úřadu a komunikace s úřadem. Po ověření získaných dat se stanovili vítězové krajů. Oceněny byly také nejlepší úřady z každého kraje. V Jihočeském kraji 1. České Budějovice, 2. Tábor, 3. Český Krumlov.

– Přívětivý úřad 2017. Druhého ročníku soutěže se zúčastnilo 165 obcí s rozšířenou působností, což je téměř 76 procent v České republice včetně městských částí Prahy. Přívětivost a otevřenost se testovala pomocí dotazníkového šetření s 56 otázkami. Ty byly rozděleny do tří kategorií: přístupnost úřadu pro občany, transparentnost úřadu a komunikace s úřadem. Oceněny byly nejlepší úřady z každého kraje. V Jihočeském kraji 1. Český Krumlov,2. Jindřichův Hradec, 3. Tábor.

– Cena za společenskou odpovědnost Podnikáme odpovědně. Cena je vyhlášena Radou Kvality ČR s Asociací společenské odpovědnosti, Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR a P3 – People, Planet, Profit. V rámci celorepublikového hodnocení se společnost Technické služby Tábor umístila v kategorii malý a střední podnik na 3. místě.