I v minulosti zvolilo způsob smrti vlastní rukou mnoho lidí. Nepříliš příznivá historická období se odrážela i v počtu výskytu sebevražd. Nejvíce lidí dobrovolně odešlo ze světa za hospodářské krize v roce 1934, dalším vrcholem se stal rok 1968 a následné období normalizace.

A jak to podle statistik vypadalo v posledních deseti letech v jihočeském regionu?

Nejméně lidí si sáhlo na život v roce 2007. K sebevraždě se uchýlilo 60 mužů a 13 žen. Od té doby dochází k nárůstu případů dobrovolného skoncování se životem. Nejhorším byl z tohoto hlediska rok 2003, kdy se dobrovolně zabilo 84 mužů a 29 žen. Údaje za loňský rok ještě nejsou k dispozici.

Jako způsob smrti lidé nejčastěji volí oběšení. Muži se častěji rozhodnou i pro zastřelení, otravu a skok z výšky. Ženy preferují otravu nebo skok.

Podle statistického úřadu sebevraždu nejčastěji volí lidé se středním vzděláním bez maturity. Smutná čísla zahrnují i děti, které se samy rozhodly ukončit svůj život. Nejvíc mladých lidí od 15 do 19 let zemřelo vlastní rukou v roce 1998, kdy sebevraždu zvolilo 5 chlapců a jedna dívka. V roce 2000 se pro dobrovolný odchod ze světa rozhodli dokonce dva chlapci ve věku od 10 do 14 let.

„Případy se musí posuzovat jednotlivě, nedá se určit jednoznačné převažující hledisko, které lidi vede k sebevraždě. Může se odrážet i společenská situace, ekonomická krize, ale jde vždy o součinnost více faktorů. Těžko jen společenská situace rozhodne, často se jedná o osobní vztahy, například ztrátu partnera, která například v kombinaci s ekonomickým nedostatkem může vést k definitivnímu vyřešení situace tímto způsobem. Roli hraje i věk,“ uvedla psycholožka Gabriela Vršková.

Zdroj: ÚZIS ČR