Kromě výstavy objevených mincí dává nahlédnout i do pomyslného domu městského písaře Václava Churáňka, který v obnoveném domě 308 bydlel na přelomu 16. a 17. století. Ze zachovaného inventáře je patrné zásobování, vybavení kuchyně, stolování, zřejmá je i profese obyvatele domu a jeho společenské styky. Celá expozice je velmi zdařilá, jejími autory jsou Rudolf Krajíc a Jiří Chvojka. Na pořízení expozice i provoz město získalo dotaci Evropské unie a Jihočeského kraje. Mezi Táboráky se teď ale s podivem mluví o tom, že se má expozice Táborský poklad uzavřít.

Návštěvnost není valná

„Expozici vybudovalo město Tábor a spravuje ji odbor kultury. Exponáty jsou ve vlastnictví města i Husitského muzea. Expozice se nachází v pronajatých prostorách v areálu firmy Dvořák. Původně se nájemné hradilo ze získaného grantu, ten už ale skončil a nynější provoz je velmi neefektivní, protože ani návštěvnost není velká,“ říká ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka. Místostarostka Tábora Kateřina Bláhová říká, že za loňský rok činily náklady na nájemné, topení a další poplatky 313 tisíc korun. „Areál Kotnova je bohužel zprivatizovaný, což považuji za chybu bývalých vedení města. Střelnicí město také nedisponuje, takže nemá prakticky žádné větší prostory pro kulturní a společenské akce,“ připomíná ředitel muzea a současně táborský zastupitel Jakub Smrčka.

Návštěvnost expozice po prvních euforických letech, kdy ještě v roce 2008 chtělo poklad vidět skoro 12 500 návštěvníků, postupně klesala. V roce 2009 už to bylo kolem 9500 návštěvníků, v dalším roce přes 8700 a v roce 2011 necelých 7500 zájemců. V roce 2013 už Táborský poklad navštívilo jen málo přes 3000 lidí. Pak se zas zájem o něco zvedl až na loňských 4218 návštěvníků. Na pokrytí provozních nákladů to ale nestačí a expozice se letos 30. září uzavře.

Táborská místostarostka Kateřina Bláhová objasňuje i další důvody: „Po ukončení projektu, ze kterého byla expozice financována, jsme museli nasadit vstupné, zatímco po dobu projektu byl vstup zdarma a tím byl i vyšší zájem. Druhým důvodem poklesu je velmi pravděpodobně fakt, že forma expozice se už vyčerpala a není tak lákavá. Výstavnictví a muzejnictví se velmi rychle rozvíjí a v dnešní době je největší zájem o interaktivní způsoby předávání informací, ale i emocí a zážitků návštěvníkům. Důležitou roli při rozhodování o ukončení expozice hrál i fakt, že majitel objektu pan Karel Dvořák souhlasil s prodloužením nájemní smlouvy pouze na rok 2017. Poté má s budovou své vlastní záměry, o čemž svědčí i uzavření zadní části nádvoří plotem. Jeho rozhodnutí, jak naložit se svým majetkem, samozřejmě respektujeme. V současné době má Táborský poklad jednu stálou zaměstnankyni, která má smlouvu na dobu určitou do doby ukončení činnosti expozice.“

Stěhování pokladu

Radnice ve spolupráci s Husitským muzeem ale našla pro vzácný poklad nové umístění. Stane se součástí nové expozice v Bechyňské bráně, která patří městu a muzeum ji má v bezplatném užívání. „Na stavební úpravy Bechyňské brány se podařilo získat evropskou dotaci. Vznikne tam nová expozice o životě ve středověku, jejíž součástí bude i zmíněný poklad. Autorem nové expozice je architekt Jan Stach a bude to moc hezké, i když v jiném výtvarném provedení než na dosavadním místě,“ říká ředitel muzea Jakub Smrčka. Jen si budou muset zájemci o poklad počkat, zrestaurovaná Bechyňská brána se otevře v roce 2019. „Věříme, že nová expozice bude zajímavým oživením nabídky Tábora jak pro cestovní ruch, tak pro místní obyvatele,“ dodává Kateřina Bláhová.

Do 30. září je expozice Táborský poklad v areálu Kotnova otevřena ve všední dny od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. O víkendech je otevřeno jen odpoledne. Úplně posledními návštěvníky budou 7. října účastníci muzejní výpravy Sobotníci, kteří se podívají do již uzavřené expozice.