Ještě před pěti lety se v médiích přetřásal fakt, že například na Praze 2 vychází pravděpodobnost kontroly z finančního úřadu u podnikatelů průměrně jednou za 373 let. Naopak v menších místech se sídlem finančního úřadu mohli podnikatelé čekat kontrolu často. A protože si lidé na venkově takzvaně vidí do talíře, nebyly výjimkou ani případy, kdy impulsem pro spuštění kontroly ve firmě bylo třeba pořízení nového luxusního auta nebo domu. Situace v Praze se ale v posledních letech změnila, finanční správa personálně posílila. A přesídlení do Milevska je jedním z těchto opatření.

Ředitel Finančního úřadu pro hlavní město Prahu Václav Žemlička potvrzuje, že od 1. ledna vzniklo v Milevsku detašované pracoviště Finančního úřadu Prahy 9. „Převzali jsme z milevského finančního úřadu zkušeného vedoucího oddělení, který by jinak šel do penze, a přijali jsme šest zaměstnanců. Zájem o výběrové řízení na tyto pozice byl obrovský,“ uvedl Václav Žemlička. Objasnil, že důvodem, proč pražské finanční úřady expandují z hlavního města, je situace na trhu práce. „V regionech jsou kvalitní pracovníci a zároveň jsou tam volné kapacity v budovách. V Praze nám přitom obojí chybí. Dnes není žádný problém, aby část Finančního úřadu pro Prahu 9 byla v Milevsku, protože vše je propojeno po síti,“ dodal ředitel. V Milevsku jsou navíc velmi vítaná pracovní místa pro ženy.

Finanční úřad pro Prahu 9 tedy obsadil část budovy milevského finančního úřadu. Nejde přitom o první vlaštovku, na soběslavském finančním úřadu už tři a půl roku pracuje 16 úředníků Finančního úřadu pro Prahu 1. I v Milevsku by jich mohlo být víc, limit však představuje velikost budovy. Volných prostor by se v Milevsku jistě našlo habaděj, ale finanční správa potřebuje napojení na svou vlastní síť.

Podle ředitele Žemličky se hledají po republice další volné kapacity a expanze jednotlivých finančních úřadů z Prahy na venkov bude pokračovat. V době internetu a síťového propojení je jedno, jestli úředník sedí na dohled Václavského náměstí, v Soběslavi nebo v Milevsku.