Zatímco v roce 2000 statistici evidovali v Třeboni 9208 obyvatel, k počátku roku 2025 to bylo jen 8270 obyvatel. A v roce 2021 podle sčítání lidu, které probíhá jednou za desetiletí, žilo v Třeboni pouze 7951 obyvatel. V rámci celostátních trendů to ještě není tragédie, například Jindřichův Hradec nebo Dačice vykazují podobný úbytek, pokles zaznamenaly i Tábor, Strakonice, Bechyně nebo Týn nad Vltavou. Nicméně pokud město získává z rozpočtového určení daní zhruba 20 tisíc korun na obyvatele, jak uvádí třeboňský starosta Jan Váňa (ODS), hypotetická ztráta činí 20 milionů ročně.

Mezi politiky, které jsme k tématu oslovili, panuje shoda na všeobecných demografických příčinách. „Vývoj v Třeboni odpovídá jevům, které lze pozorovat ve srovnatelných městech: nízká porodnost dlouhodobě pod úrovní prosté reprodukce, stárnutí populace, silný odliv mladých lidí do krajských měst (České Budějovice, Praha, Brno apod.) za vyššími příjmy, univerzitami a širší nabídkou služeb,“ shrnuje opoziční zastupitel Jiří Vopátek (Společně pro Třeboň), který je zároveň vedoucím katedry společenských věd Fakulty managementu VŠE v Jindřichově Hradci. Jenže v debatě se objevila také srovnatelná čísla za sousední obce: Domanín +28 %, Libín +38 %, Štěpánovice +60 %, Dunajovice +12 %, Lužnice +26 %, Novosedly +11 %, Cep +15 %, Střibřec +4 %. Férově naopak doplňme Chlum u Třeboně: – 20 %. V čem je tedy Třeboň specifická? Jde o relativně bohaté město, vlastníka výdělečných lázní…

Faktor 1: Turismus vyhnal vzhůru ceny nemovitostí

Diskutéři na sociálních sítích sice nezapomněli mezi příčiny poklesu populace zahrnout „přechod pro chodce za kruháčem směrem na Budějovice“ nebo „vakcíny proti covidu“, vážnější reakce však jdou k jádru věci: „Turismus a s ním spojená cena nemovitostí vyhání obyvatele do okolí.“ Opoziční zastupitel Ondřej Zbudil (Třeboňáci s podporou starostů) napsal: „Kolik ,pražáků´ přeplatilo místní, koupilo rodinný dům a ten provozují jako penzion bez potřebné kolaudace? Proč si to město nepohlídalo?“ A další diskutující uvedla: „Obrovské davy turistů jsou šílené. Třeboň je krásná, ale bydlet bych tam opravdu nechtěla. Od jara do podzimu je město přelidněné a v zimě úplně mrtvé.“

Na vlivu turismu se místní politici shodují. Jiří Vopátek, jenž byl v minulosti členem rady města, uvádí: „Třeboň je atraktivní lokalita – lázně, cestovní ruch, vodní plochy, krajina. To přirozeně zvyšuje poptávku po nemovitostech, zejména rekreačního charakteru.“ Důsledky jsou podle něj: vysoké ceny bytů, část bytového fondu slouží jako druhé bydlení nebo krátkodobé pronájmy, mladé domácnosti často volí dostupnější bydlení v okolních obcích.“

Podobného názoru je další z opozičních zastupitelů Petr Michal (Společně pro Třeboň): Pravicové vlády Třeboně v uplynulých letech vyprodaly městské byty a to za více jak 120 milionů korun. Náhrada za bytový fond města nebyla pořízena. Noví vlastníci řadu takto získaných bytů často využívají ke komerčním účelům. Město se stává chatovým, apartmánovým komplexem v majetku různých investorů a developerů. Chybějící byty pak zvedají logicky poptávku.“

Opozice: Městu chybí koncepce bydlení

Ani starosta Jan Váňa zmíněný faktor nerozporuje: „V Třeboni je řada volných bytů nebo apartmánů, kam lidé jezdí na dovolenou. To je z mého pohledu nešvar. Snažíme se zvýhodňovat lidi s trvalým pobytem – například sportovní kluby dostávají za každé dítě 3,5 tisíce korun, ale jen pokud mají trvalý pobyt v Třeboni. Usilovali jsme, aby také odpady zadarmo měli jen obyvatelé Třeboně, ale to nám skrečovalo ministerstvo vnitra, že by to bylo diskriminační, takže odpady zadarmo mají všichni. Občany Třeboně preferujeme i v programech seniorů a tak dále, ale to vše pomáhá jen okrajově,“ konstatuje starosta.

Co se bydlení týká, dlouhodobým problémem podle něj není objem nabídky. „Město má 250 bytů a rozhodně nenabízíme nájemné za vysokou cenu. Postupujeme ale v souladu se zákonem obálkovou metodou. Vypisujeme vyvolávací cenu 120 – 130 korun za metr čtvereční, tržní cena je dvojnásobná. Ale bohužel, některé ty byty, přestože jsou všechny rekonstruované, musíme nabízet dvakrát i třikrát. Nemyslím, že by tady byl velký přetlak poptávky.“

Podle některých kritiků by však město mělo více investovat do dostupného bydlení- startovních a nájemních bytů pro rodiny o velikosti minimálně 2 + 1. Opoziční zastupitelé argumentují: „Město za současného vedení zcela rezignovalo na rezidenční funkci města, diverzifikované typy bydlení,“ konstatuje Petr Michal. Také podle Vopátka chybí Třeboni bytová koncepce či bytová politika pro mladé a začínající nové rodiny. Zdůrazňuje potřebu přípravy dostupných stavebních pozemků. „Není mi známo, že by město Třeboň disponovalo podrobným rozpisem pozemků, na kterých se dá konkrétně stavět, spolu s uvedením hypotetického počtu nemovitostí (bytů) pro bydlení – ve variantě samostatné domy, bytové domy.“ Podotýká, že je samozřejmě otázka, zda jde o pozemky městské, nebo soukromé a jestli by na nich město chtělo výstavbu samo zahájit a jak ji financovat. Pokud jde o nižší nájemné, bylo by nutné je zdůvodnit. „A k tomu je třeba jasná koncepce,“ míní Vopátek.

Starosta: Nejsem příznivcem, aby města stavěla byty

S poněkud odlišnými názory se netají starosta Jan Váňa: „Na stavebním odboru máme aktuálně žádosti o výstavbu zhruba dvou stovek bytů a město má v plánu zahájit výstavbu městského bytového domu. Osobně však nejsem zcela příznivcem, aby města a samosprávy stavěly byty. To je oblast působení soukromých firem a developerů. Myslím si také, že občané mají rovná práva a není možné někoho zvýhodňovat.“ Co se týká snižování nájemného v městských bytech, upozorňuje na omezené možnosti dané zákonem, ale zmiňuje i další faktor: „Zaznamenal jsem názor, že bychom měli budovat základní technickou vybavenost pro byty, zainvestovat pozemky a potom parcely prodávat za lepší ceny. Že pět tisíc za metr je nekřesťanské – a to já si myslím taky. Někdo na parcele ušetří milion, ale to také znamená, že městský rozpočet přišel o milion korun. Na deseti parcelách o deset milionů…“

Z chystaných městských projektů připomíná Jan Váňa rozvojové území v Novohradské ulici, kde by měly vzniknout tři nebo čtyři bytové domy. „Nyní se snažíme o změnu územního plánu. Požadavek ministerstva kultury a památkářů totiž původně zněl, že tam nesmějí být objekty vyšší než tři podlaží – aby byly střechy zarovnané s korunou hráze rybníku Svět. Chceme tam ale postavit aspoň čtyři podlaží. Protože tím roste hodnota území a developerovi lze snáze stanovit podmínku typu postavíš 180 bytů a z toho 30 pro město. Důležité však je, že v této lokalitě umožňuje územní plán stavět nájemní domy.“

Úkoly pro stát

Díl řešení je spíše otázkou státní politiky, soudí Váňa. Zákon podle něj nepřiměřeně hájí nájemníky, což majitele odrazuje od pronajímání a zužuje nabídku. Jiný celorepublikový problém s bydlením popisuje Jiří Vopátek: „V posledních letech se rozšířil trend, kdy je výše nájemného prakticky srovnatelná s měsíční splátkou hypotéky. Investor pořídí byt na hypotéku a nastaví nájemné v takové výši, aby mu splátku pokrylo. Pro místní domácnosti to výrazně zvyšuje nedostupnost bydlení – jde o systémový problém. Další disproporce vyplývá i z daňového nastavení, úroky z hypotéky si může vlastník odečíst od daňového základu, zatímco nájemník žádnou obdobnou možnost nemá.“

Vysoké ceny zboží a služeb

Na jinou dimenzi třeboňského problému poukázal na sociální síti zastupitel Ondřej Zbudil: „Chcete mít satelit Budějovic, kdy se do Třeboně jezdí lidé vyspat a život tráví jinde, anebo město, kde jsou lidé vidět i po práci. Chcete město plné penzionů, nebo plné sousedů?“ Na jiném místě dodal: „Podívejme se na letošní vánoční náměstí, jeden stánek s punčem a ani jedno místo, kde by si to lidé mohli vypít. Raději jsme si zajeli do Stráže, než do Třeboně. (…) Kde jsou místa k sousedskému poklábosení v nových čtvrtích. Sterilní prostředí – ulice – plot.“

Naopak opoziční zastupitel Petr Michal míní: „Region je krásný, udržovaný, zdravý. Občanská vybavenost a služby jsou na vysoké úrovni. V Třeboni je radost žít.“

Faktem zůstává, že z turismu a lázní město profituje. Lázně poskytují obživu více než pěti stovkám zaměstnanců a jsou největším zaměstnavatelem ve měste. „Máme na území k dispozici zhruba čtyři tisíce lůžek, z toho asi 1200 v lázních,“ upřesňuje starosta Váňa.  Zájem návštěvníků však má i stinnou stránku. „Skutečný problém jsou třeboňské ceny – a nejde jen o bydlení,“ míní starosta. „Když se turista ubytuje v penzionu v nedaleké Lužnici, zaplatí nižší cenu než v Třeboni. Oplatky, které tady koupím za 54 korun, dostanu na Vysočině za 34 korun. Totéž se týká pohonných hmot. Všechno je napálené vysoko. A všechny obchody tady drží ceny na poměrně stejné úrovni. Třeboň je drahá, protože trh to umožňuje. Domácí sice mohou čekat na slevové akce řetězců, ale turisté nakonec koupí i drahé zboží. Nezbývá než sázet na růst konkurence.“

Nízké mzdy a jak jim pomoci

Druhý konec problému spočívá ve výši příjmů obyvatel Třeboně. Jiří Vopátek situaci shrnuje: „V Třeboni je dlouhodobě patrná výrazná nerovnováha mezi úrovní místních mezd a vysokými cenami nemovitostí. Město má stabilní zaměstnavatele v lázeňství, zemědělství, rybníkářství a službách, nicméně nabídka vysoce kvalifikovaných a specializovaných pozic je omezená. Část absolventů proto odchází za profesním růstem do větších měst. “

S tím souhlasí i zastupitel Petr Michal: „Myslím si, že pracovních příležitostí je v Třeboni dostatek. Problém vidím v odměňování zaměstnanců. Mzdy jsou dosti nízké.“ Tento faktor nerozporuje ani starosta a částečně jej připisuje míře konkurence mezi zaměstnavateli. „V lázních, které patří městu, jsou ale podle mého názoru mzdové podmínky příjemné,“ říká Jan Váňa.

Zastupitel Vopátek připomíná, že město nemůže přímo určovat mzdy ani strukturu ekonomiky, ale například může podporovat nové obory s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou lázeňská medicína, balneologie, technologicky nároční profese a také místní inovace. Vedení musí ovšem podle něj naslouchat diskusi.

Jan Váňa upozorňuje na rýsující se nové pracovní příležitosti, které by mohly zvýšit poptávku, konkurenci zaměstnavatelů a v důsledku i mzdy. „V březnu se bude otevírat retail park, což představuje nejméně 130 zaměstnanců a může to ztropit neklid na trhu práce v Třeboni i okolí. Vzniká velký projekt Alzheimer centra, kde budou řádově také stovky lidí včetně vysoce kvalifikovaných, chystá se soukromé zdravotnické centrum nebo rozšíření domu seniorů o 50 procent. Nové pracovní příležitosti budou,“ je přesvědčen starosta.

V hledání budoucích cest „je třeba zcela vyloučit politickou rovinu a držet se pouze roviny věcné, odborné a to v souladu s legislativou,“ poznamenává Jiří Vopátek. Je otázka, jestli to aktérům ve volebním roce vydrží.