3. kolo Ligy mladších žáků A, sobota 4. ledna:

HC Vimperk – HC Pilsen Wolves 4:8 (2:3, 1:4, 1:1).

Branky: 8. J. Hajný (Krůček), 17. T. Hanzal, 29. Krůček (Sedlecký), 51. Krůček (J. Hajný) – 7. Hečko (Holeček), 16. Štolcbart (Holeček), 19. Holeček, 21. Hečko (Holeček), 39. Voráček (Mašek), 39. Štolcbart (Holeček), 39. Brožovský (Hečko), 55. Hečko (Holeček). Rozhodčí: Jiří Macháček, Dominik Nečas. Vyloučení: 4:3. Využití: 0:0. V oslabení: 0:0. Přihlíželo 57 diváků.

Sestava Vimperka: S. Tesař – A. Venta, A. Krivoňák, P. Mirvald, M. Sitár – M. Předota, T. Hanzal, F. Kraml, D. Vinš, P. Krůček, V. Sedlecký, V. Hanzal, J. Hajný, J. Seltsam.

Sestava Wolves Plzeň: J. Böhm – J. Hickl, S. Beranová, P. Nováček, K. Hečko – T. Sedláček, A. Kalčík, O. Holeček, T. Voráček, M. Netrh, J. Brožovský, A. Štolcbart, A. Mašek.

První z vedení se radovali favorizovaní hosté, když se v sedmé minutě poprvé prosadil Hečko, ale za dalších 30 sekund vyrovnal Jonáš Hajný. Stejný scénář se opakoval i později. Plzni vrátil náskok Štolcbart a za chvilku srovnal Hanzal. Jenže na třetí trefu hostů už odpověď nepřišla a na začátku druhého dějství Kristián Hečko poslal svůj tým do dvoubrankového trháku. Snížení obstaral Petr Krůček a když už to vypadalo, že se domácím podaří srovnat, přišla minuta číslo 39. Minuta hrůzy. Vlci během 43 vteřin skórovali hned třikrát, což je nasměrovalo k tříbodovému zisku – 3:7. Hokejisté ze Šumavy sice sympaticky nesložili zbraně, makali až do závěrečného hvizdu, ale stále se trápili v proměňování šancí. Brankou neskončil třeba ani nájezd dvou hráčů na brankáře. Poslední třetina skončila nerozhodně 1:1 a hráči si tak podali ruce za stavu 4:8.

Hodnocení trenéra Davida Vinše:

„Myslím si, že jsme nebyli horší, ale bohužel jsme si ve druhé třetině vybrali výpadek, během něhož jsme třikrát inkasovali. Napadalo nám to tam rychle za sebou, a to zápas rozhodlo. Dotáhli jsme se na 3:4, nadechovali jsme se k vyrovnání, najednou – buch – a bylo to 3:7. Herně nestrádáme, ale to nedávání gólů bylo hrozné… V této nadstavbě má každý mančaft kluky, kteří umí dát gól, a dneska tam byli takoví dva a na nás to stačilo. Na gól se nadřeme, a naopak je snadno dostáváme.
Říkal jsem klukům, že jak dneska skončíme, tak zítra začneme. Jsem proto rád, že hráli až do konce, odbojovali to a snažili se – i kvůli lidem, kterých přišlo více než obvykle. Třetí třetina nás sice stála hodně sil, ale po zápase jsem jim řekl, že taková utkání už budou pořád a my je potřebujeme. Když prohrajeme 4:8, tak nám to dá víc než když někde vyhrajeme 12:2. Není to pro mě žádná tragédie, soupeř si musel hrábnout, aby nás porazil.
Těším se, že to takhle bude až do konce března. Každý týden těžký zápas, a to jsme si přáli. Zůstávali jsme nohama na zemi a myslím si, že se dneska klukům otevřely oči – že musí na několika věcech ještě zapracovat víc, protože už rozhodují detaily. Dobré mančafty toho dokážou využívat. Jiný rozdíl mezi námi a nimi není než v proměňování šancí. My malé chybičky potrestat nedokážeme, zatímco ony jo.“