Starosta Michal Čapek připomněl, že veřejnost nemá dostatek informací o podobě nového bazénu, což podle něj vyvolává nejistotu i otázky ohledně dalšího osudu stávající plovárny. Nový krytý areál má nabídnout čtyři funkční zóny – část pro kondiční plavání, relaxační a zábavnou zónu s tobogánem, vířivkami a Kneippovým chodníkem, wellness se saunami a také venkovní část se zábavnými prvky. Součástí projektu má být i parkoviště s kapacitou zhruba 260 míst.

Podle původní představy vedení města měl být starý bazén po otevření nového uzavřen. Jednání s provozovatelem ale ukázala, že poptávka po plaveckých kapacitách v Písku výrazně převyšuje nabídku. Plavecké kluby by se rády rozšířily a město dnes některé další zájemce odmítá. Po určitou dobu by tak mohly fungovat oba areály současně – nový především pro veřejnost, starý zejména pro sportovní oddíly.

Záměr zpracovat projektovou dokumentaci na venkovní část starého areálu má městu umožnit případně žádat o dotaci. Odhadované náklady se pohybují kolem 80 milionů korun. Pokud by se podařilo získat dotaci, mohla by pokrýt zhruba polovinu částky. Zaznívaly ale i názory, že jde o výrazně sezonní zařízení s vysokými provozními náklady.

Zastupitel Jiří Černý uvedl, že návrh osobně podpoří, přestože finanční výbor jeho schválení nedoporučil. Místostarosta Josef Soumar požadoval, aby součástí projektu bylo také vyčíslení provozních nákladů, aby zastupitelé věděli, s jakou finanční zátěží musí město do budoucna počítat.

Souběžné fungování nového i starého bazénu?

Radní Luboš Průša vyjádřil potěšení nad návratem k myšlence souběžného provozu obou bazénů. Podle něj není starý areál ve špatném technickém stavu a náklady na jeho provoz by se daly výrazně snížit, zhruba k deseti milionům korun ročně. Zdůraznil také, že venkovní část by měla projít parkovou úpravou a stát se přístupným veřejným prostorem.

Do diskuse vstoupil i Petr Hladík, který připomněl, že v minulosti město argumentovalo nutností stavby nového bazénu havarijním stavem toho starého. Podle něj chybí jasná provozní kalkulace a hlubší analýza ekonomických dopadů.
Starosta Čapek reagoval tím, že posudky na technický stav bazénu se v minulosti výrazně lišily. Upozornil například na stav prosklených stěn a pohledového betonu, jejichž oprava by si vyžádala desítky milionů korun. Zároveň zmínil dopis píseckých kulturních spolků, které by uvítaly vznik stálého prostoru pro pořádání kulturních akcí v areálu pod hradbami.

Kritický postoj zaujala místostarostka Petra Trambová. Se záměrem nesouhlasí a upozornila, že venkovní bazén by byl otevřený pouze zhruba dva měsíce v roce. Zpochybnila také komunikaci s provozovatelem plaveckého zařízení, který se o materiálu dozvěděl až z webu města. Podle ní není jasné, zda Písek potřebuje další venkovní koupaliště, komu by sloužilo a zda má jít o tréninkové centrum s minimálními náklady, nebo o zařízení pro širokou veřejnost dotované vysokými částkami. Upozornila rovněž na technické souvislosti – technologie se nachází v podzemí a bez jasné koncepce nelze odděleně opravovat venkovní bazén a teprve následně řešit budovu.

Josef Soumar v závěru zdůraznil, že ačkoli byly v minulých letech provedeny nutné investice, další se nevyhnutelně blíží. Podle něj ale konstrukce bazénu vydrží a poptávka po venkovní rekreaci je zřejmá, což dokládá i přetíženost současné plovárny a koupacích míst v okolí Písku.

A zastupitel Karel Vodička shrnul debatu slovy, že město stojí před zásadní otázkou, jak s areálem naložit dál. Podle něj zatím chybí komplexní řešení venkovní části, které by navazovalo na celkovou koncepci rozvoje území pod hradbami. Pro zadání projektové dokumentace bylo 20 zastupitelů, čtyři proti a jeden se zdržel.