Jaký byl rok 2017 pro Protivín a jeho osady?

Minulý rok pro nás byl velmi úspěšný. Zejména ekonomická situace města se vyvíjela příznivě a i daňové příjmy byly vyšší, než jsme předpokládali. Proto jsme si mohli dovolit daleko více investic, na které jsme uvolnili asi 70 milionů korun. Udělali jsme všechny, které byly naplánované. Byl to jeden z nejlepších roků, jak po stránce příjmů, tak po stránce investic.

Mohl byste ty největší akce jmenovat?

V loňském roce jsme dělali dvě velké dopravní stavby – první polovinu průtahu městem a ulici Fučíkovu a část ulice Ve Školce. Tyto dvě investice spolky zhruba 40 milionů korun. Dělali jsme za 16 milionů kanalizaci a za tři miliony vodovod v Myšenci. Pak také pokračujeme v rekonstrukci domu pečovatelské služby, tam je letos poslední šestá etapa. Vloni jsme udělali další šest bytů, letos jich bude posledních šest a bude zrekonstruováno. Opravili jsme sportoviště, kde jsme dělali rekonstrukci hlavní budovy šaten a opravili jsme dalších asi osm obecních bytů. Systém u nás je takový, že když nám někdo byt vrátí, tak ho vždy předěláme, pokud tedy není nový. Je to pro nás tak nejjednodušší. Dělali jsme také plno oprav v obcích, investiční činnost se rozdělila tak, je že pro všechny věkové kategorie. Podpora města je podle mě široká i v neinvestiční části, co se týče zájmových organizací a sportu. Také jsme hodně pomohli hasičům – dostali jsme možnost vybavit tři sbory novými auty a hasiče v Protivíně novou cisternou, to bylo dalších 12 milionů. Vloni jsme zrekonstruovali druhou budovu úřadu na náměstí, kde sídlí městská policie a pracovní úřad. Shrnul bych to tak, že investiční činnost byla vloni extrémní. Jsem hlavně rád za nastartování rekonstrukce průtahu městem, která se plánovala 20 let.

Rekonstrukce průtahu je i z pohledu řidičů klíčová, ale jistě znamenala nějaké omezení. Jak složité je stavbu a provoz korigovat?

Stavba je velmi složitá. Potkalo se tam několik věcí. Investorem spodní části – kanalizace a vodovodu, jsme my. Tam nebyl problém žádný. Druhá část je samotná silnice, která je krajská a na kterou bylo jiné výběrové řízení. My jsme k tomu přidali to, co se silnicí souvisí, jako jsou parkoviště, chodníky a osvětlení. Skloubit výměny všech sítí a přípojek nebylo jednoduché. Kvůli odvolání hejtmana se posunul začátek stavby o dva měsíce, takže jsme končili v prosinci. Firmy byly pod obrovským tlakem, město bylo půl roku neprůjezdné. Bylo to naplánované na půl roku a přesně tak se to i dokončilo. Domníváme se, že průtah bylo nutné opravit. Podařilo se nám v kopci rozšířit cestu o parkovací stání podél – nově vzniklo 36 míst, což je velmi zajímavé pro občany, hospody a Krokodýlí ZOO. Druhá plánovaná polovina průtahu městem měří asi 600 metrů a uděláme ji až do Švermovy ulice.

Co očekáváte jako starosta od roku 2018? Je to volební rok…

Vůbec se nedíváme na to, jestli jsou volby nebo ne. Máme naplánované investice a ty chceme udělat. Podařilo se prosadit, že se dodělá silniční průtah městem, což nebylo to tak úplně jednoduché. SÚS Jihočeského kraje, která byla investorem první části rekonstrukce, nedostala prostředky z fondu dopravní infrastruktury, tudíž jsme museli jednáním s krajem docílit toho, že kraj investici převzal. Pro nás to bylo trochu složitější, protože jsme měli všechny smlouvy uzavřené s SÚS. Další zásadní akcí je velká rekonstrukce souběžné ulice průtahu, tedy ulice Ve Školce. Je to jedna z nejfrekventovanějších silnic, která při uzavření průtahu sloužila jako objízdná trasa. Zahájení plánujeme na březen. Bude nás to stát asi 18 milionů, průtah městem nás vyjde asi na 15 milionů. Zhruba v polovině roku bychom se chtěli dát do rekonstrukce hřbitova a smuteční síně. Je to památkově chráněný objekt a není to úplně jednoduché dohodnout. Teď už památkáři souhlasí s naší verzí a měli bychom rekonstrukci asi do listopadu zvládnout. Velkou investicí za 13 milionů bude rekonstrukce požární zbrojnice, kde jsme byli úspěšní s žádostí o dotaci. Do budoucna bychom měli mít po všech těch investicích hasiče na čas vyřešené. Máme ale i velké množství menších oprav – teď děláme v obcích opravy cest recyklátem – udělali jsme tři v Milenovicích, jednu v Zaboří a v Myšenci, dvě v Selibově. Většinou to děláme v červenci, ale teď je příhodné počasí, tak je třeba využít kapacity firem. Při našem rozpočtu 140 milionů jde na investice 70 milionů a to je obrovské plus. Můžeme si to dovolit jen díky tomu, že jsme ekonomicky zdravé město. Audit nám ukázal, že jsme pro všechny partnery vítaný investor.

Jak je složité vyjednávání s památkáři o smuteční síni?

Bohužel jsme ztratili rok vyjednáváním. Projekt, který byl zpracovaný, byl podle mě nadčasový a moderní. Bohužel ale přes památkáře neprošel. Byla to kombinace mramoru a dřeva, ale památkáři chtěli zachovat stávající dlažbu ze 40. let, která je zcela běžná. Udělali jsme nový projekt, který počítá se zachováním dlažby, ale akce se samozřejmě prodražila. Bude nás to stát šest milionů korun. Složitá akce to bude hlavně citově a lidsky. Nějaký čas, nejméně tři měsíce, se tam možná nebudou moci konat pohřby. Může se stát, že až se zahájí rekonstrukce, lidé budou odcházet z tohoto světa. Pak je to samozřejmě citlivé téma pro rodáky z Protivína, kteří budou muset mít pohřeb někde jinde. Hledáme cesty, jakými by se dalo lidem vyjít vstříc, a mohl se tu pohřeb konat alespoň jeden den v týdnu během rekonstrukce. Stavebně to bude složité, ale věříme, že ne úplně nemožné. Jednáme a přemýšlíme, jak lidem umožnit rozloučení v Protivíně.

A myslíte si, že se dá v tomto případě najít nějaké náhradní řešení?

Zkoušíme hledat možnost, abychom stavbu alespoň na jeden den v týdnu úplně opustili. Pro stavební firmu to nebude komfortní, ale není to nemožné. Jiná varianta ale není. Nebude to sranda, ale nedokážu si představit, že bychom smuteční síň zavřeli na čtyři měsíce. Pro lidi to bude ještě větší problém, než průtah. Začít by se mělo nejpozději v květnu.

Jaké jsou v Protivíně možnosti pro podnikání?

Podmínky jsou podle mě stabilní. Maloobchod funguje tak, jak je na maloměstě asi běžné. Podnikání je tu maximálně o nějakém zaměstnání a ne o nějakém velkém hospodářském výsledku. Myslím si, že většina obchodů svou činnost kryje ještě z jiných hospodářských činností. Nechceme tu ale průmyslové zóny, není to náš cíl. Zóna by měla smysl, kdybychom v ní zaměstnali místní lidi. Funguje to ale přesně obráceně – zastaví se plocha nějakými obludnými stavbami a ve skutečnosti tam budou dělat agenturní pracovníci. Buď jsou to Češi, což je ještě ten lepší případ, ale většinou jde o nejlevnější zahraniční pracovní síly, což pak ve městě tvoří obrovské problémy. Dokud tady budu sedět já, tak touto cestou jít nechceme. Nezaměstnanost v Protivíně je dvě procenta, řada lidí jezdí do práce mimo Protivín, ale to asi nezměníme. Stávající zaměstnavatelé až na jednu firmu s potížemi vždy zaměstnance hledají. Bohužel většinou v oborech, které nejsou na trhu. Dneska je tu jeden z největších zaměstnavatelů firma na výrobu dílů do zemědělských strojů. Pracuje tam asi 140 lidí a ředitel by hned přibral dalších 30, ale bohužel nejsou. Obecně řemeslo ustupuje a já tvrdím, že během deseti let s tím bude velký problém. Dítě, které se dnes dá na řemeslo a naučí se ho, se bude mít možná lépe, než jakýkoliv ekonom. Firmy jim pak zaplatí to, co si řeknou. Já má svou firmu a my běžně platíme živnostníkům 250 korun na hodinu. Když někdo řemeslo umí a oddělá například 200 hodin, tak má 50 tisíc korun hrubého, což je na okres Písek poměrně významný plat. Před novoročním ohňostrojem jsem měl setkání s řediteli firem a říkali, že nejhorší možný scénář je, že nikoho nepřiberou. Ale určitě nikoho nepropustí.

Před pár lety vyrostl v Protivíně market Norma. Neničí to místní malé obchodníky?

Já jsem pro market ani proti němu nedělal nic. Říkal jsem: Ať si to byznys vyřeší sám. Věděl jsem, že ekonomická soběstačnost marketu je při spádovosti asi sedmi tisíc lidí, ale oni tu měli spádovost zhruba šest tisíc. Předpokládali, že významná část obratu bude díky penězům lidí, kteří jedou po silnici I/20. Ale to se minulo účinkem. Nechtěl jsem, aby tam bylo řeznictví, protože máme ve městě dvě. Nebyl jsem schopen jim to zakázat, ale pravda, je, že teď je v Normě řeznictví zavřené, protože lidé jsou naučení kupovat maso u řezníka. Pak jsem nechtěl, aby tam měli nějakou širokou nabídku drogerie, protože tu máme ve městě dvě. Nabídku má market opravdu základní. Takže si myslím, že Norma neohrozila nikoho. Před těmi třemi lety šly fámy, že budou některé obchody kvůli Normě končit. Ale kdo si někdy přečetl něco o ekonomice, tak ví, že peníze utrácené v marketech jsou jiné, než ty, co se utratí ve městě. A pokud je neutratíte v marketu v Protivíně, tak je utratíte v marketu v Písku nebo ve Vodňanech. Určitě to nemá spojitost s krámky ve městě.

Jednou z nejviditelnějších reklam Protivína je novoroční ohňostroj, na který se vám daří shánět sponzorské peníze. Pokračoval by, i kdyby ho město muselo doplácet ze svého?

Ohňostroj jsem vypiplal od roku 2003 po tom, co jsem přišel na radnici. První byl v roce 2004 – letos byl 15. ročník. Od začátku ho neplatilo město a o tom to všechno je. V momentě, kdy to zaplatí město, tak ti, co vás nemají rádi, vám připomenou, že si děláte reklamu za městské peníze. U nás vždy 100 procent výdajů hradili sponzoři. Poslední tři nebo čtyři roky je jednání se sponzory jednoduché, protože mezi nimi je taková nálada, že bychom mohli udělat ohňostroj daleko větší. To už ale pro nás nemá smysl. To, co jsme měli letos, byla na velikost Protivína naprosto dostačující reklama za peníze sponzorů. Ta hra stojí něco přes 600 tisíc. Necelých 400 tisíc stojí samotný ohňostroj, 120 tisíc stojí pódium a ozvučení, zhruba 50 tisíc stojí kapela, 50 tisíc poplatek pro OSA a dejme tomu 30 až 50 stojí raut pro sponzory. Takže je to nějakých 650 tisíc. Sponzoři nám letos dali 800 tisíc, takže by na to město mohlo ještě profitovat. Ale to také není smyslem. Cíl je zaplatit náklady ohňostroje. Podle policie tu letos bylo celkově kolem 20 tisíc lidí, což je pro čtyřtisícový Protivín neuvěřitelné. Vytvořit tradici je složité, udržet úroveň je ještě těžší. Asi před šesti lety jsem řekl, že vlastní ohňostroj bude stát maximálně 250 tisíc. Už jsme na 390 tisících a 400 tisíc je úplný strop, co jsem ochotný včetně daně zaplatit. Sponzoři v nadsázce říkají, že všichni zaplatí jednou tolik a uděláme ohňostroj větší, než v Praze. Bylo by to krásné, ale smysl by to nemělo. Možná kdybych končil na radnici, tak jako takové rozloučení.