Podzim v nové soutěži jste zvládli na výbornou, v polovině vedete tabulku. Je to potvrzení toho, co jste očekával, nebo i pro vás je to příjemné překvapení?
Druholigové soupeře jsem moc neznal. Když jsme do soutěže vstupovali, měl jsem přehled jen o Chebu a o Písku B. Vzhledem k průběhu soutěže ale mohu říci, že jsem nadmíru spokojený, protože v tomto mladém věku, navíc s roční pauzou od házené kvůli covidu, to holky zvládly a dokázaly s každým soupeřem nejen držet krok, ale i vítězit. Nepovedlo se nám akorát uhrát lepší výsledek v Písku, to byl opravdu dobrý mančaft.

O čem svědčí vaše postavení?
Svědčí o tom, že tato soutěž – stejně jako druhá liga mužů – je už spíše na „dojezd“ hráček, které už nechtějí pokračovat v žádných velkých výkonech. Nehraje se na žádný výkon, chybí tréninkový proces. Vzhledem k tomu, že naše holky jsou hodně mladé a chtějí na sobě pracovat, ostatní přehrávají.

Je právě mládí týmu, trénovanost a dobrá fyzická připravenost tím, čím ostatní družstva přehráváte?
Přehráváme je podle mě jednoduchou věcí, a to střelbou z dálky. Nikdo totiž není schopen z dálky vystřelit, u nás to naopak skvěle zvládají Simona Schreibmeierová a Verča Vávrová. Proto si myslím, že soupeře převálcujeme.

Celý rozhovor najdete v aktuálním vydání Týdeníku Strakonicko, v prodeji od 5. ledna.