„Kdo z chovatelů psů by nechtěl strávit se svým mazlíčkem co nejvíce času? Každá hodina, každý den navíc se počítá. My ale s naším výzkumem dlouhověkosti cílíme na ještě delší prodloužení života v řádu roků. A jsme blízko k dosažení tohoto cíle,“ říká ředitel Zoo Tábor a zároveň předseda Cane Corso klubu ČR Evžen Korec.

Výzkum dlouhověkosti provádí zoologická zahrada v Táboře už velmi dlouho. Spolupracuje na něm s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR. Jako první na světě popsala u zubrů a psů plemene cane corso geny související s dlouhověkostí. Loni výzkumná skupina objevila geny související s dlouhověkostí také u plemene kavalír King Charles španěl a nyní ověřuje, zda se geny související s dlouhověkostí nachází i u dalších plemen.

„Cílem výzkumu je zásadně prodloužit život psů. Objev genů souvisejících s dlouhověkostí nám umožnil vyvinutí testu na principu PCR, který umožňuje zjistit v jakémkoliv věku psa, zda bude dlouhověký. Cíleným křížením psů s potenciálem dlouhověkosti lze založit dlouhověké linie. V současné době pracuje náš výzkumný tým na založení dlouhověké linie psů plemene kavalír King Charles španěl,“ prohlašuje ředitel zoo Korec a dodává, že pro založení dlouhověké linie je nutné křížení jedinců s potenciálem dlouhověkosti dle výsledků testů.

Proč se dožívají velcí psi nižšího věku?

„V tom byl nejaktivnější a nejochotnější spolupracovat právě klub chovatelů plemene kavalír King Charles španěl, se kterým nyní na založení dlouhověké linie psů pracujeme. Střední doby dožití by měla být prodloužena o zhruba dva roky, což v případě psího života znamená opravdu hodně. Střední doba dožití kavalír King Charles španělů je 9,9 roku, takže dva roky představují zhruba pětinu celého života psa,“ zdůrazňuje ředitel Korec, který loni v rámci výzkumu nechal naklonovat svého špičkového psa plemene cane corso Aristocrata II. Korec Corso.

Zajímavé podle něj je zdánlivě paradoxní situace spočívající s v tom, že čím větší psí plemeno, tím kratší má délku dožití. „Proč tomu tak je, ale zatím jistě nevíme. Skutečnost, že velká plemena se dožívají nižšího věku, je totiž v rozporu s faktem, že v přírodě se větší zvířata ve srovnání s těmi malými dožívají věku vyššího. Kam se během vývoje jednotlivých plemen ztratily geny zajišťující delší život, je stále nezodpovězenou otázkou. Všechna plemena psů totiž vznikla z vlka, který se v zajetí dožívá až dvaceti let, což je významně více než se dožívá většina plemen psů. Při šlechtění většiny velkých plemen psů mohlo dojít ke ztrátě genů, které jsou zodpovědné za dlouhověkost. Lze si představit možnost, že pokud budou geny pro dlouhověkost nalezeny, bylo by možné pomocí metod genetického inženýrství je do genomu psů vnést a tak zásadně prodloužit věk,“ naznačuje další možnosti současné vědy Korec, který je vystudovaný molekulární genetik.

Prodlužování věku psů je předmětem zájmu i mnoha laboratoří po celém světě. Poslední dobou se zkoumá například vliv rapamycinu na prodloužení věku nejen psů. Tento lék se primárně používá k potlačení imunitních reakcí, které by mohly vést k odmítnutí transplantovaného orgánu. Původně byl vyvinutý jako antimykotikum, až později se u něj prokázaly imunosupresivní účinky. Rapamycin blokuje aktivitu proteinu mTOR, což ovlivňuje růst a dělení buněk. Některé studie ukázaly, že zablokování tohoto proteinu by mohlo vést ke zpomalení stárnutí a snížení výskytu chronických onemocnění podmíněných věkem.

Významného pokroku dosáhla letos americká společnost Loyal.  Ta na konci února oznámila, že americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) označil její pilulku proti stárnutí psů jako účinnou. „Jde o lék označovaný LYO-001 určený pro psy velkých plemen. Společnost pracovala s výše zmíněným paradoxem, že u psů se vyššího věku dožívají menší plemena, zatímco ta větší mají nižší věk dožití. Šlechtěním došlo u velkých psů ke zvýšení hladiny hormonu IGF-1 (Insulin-like growth factor), který řídí růst buněk. Vysoká hladina v mládí vede k rychlému růstu psů, u dospělých psů ale s největší pravděpodobností urychluje jejich stárnutí a zkracuje jejich zdravý život. LOY-001 podle dostupných informací částečně snižuje hladinu hormonu IGF-1 na úroveň pozorovanou u menších psích plemen. LOY-001 je navržen tak, že ho injekční formou bude podávat veterinární lékař každé tři až šest měsíců. Společnost zároveň vyvíjí tabletu LOY-003, která má také snižovat hladinu hormonu IGF-1,“ vysvětluje Korec a zároveň zdůrazňuje, že přestože jde o významný milník, FDA ještě musí potvrdit, že je lék bezpečný. Společnost Loyal prohlásila, že chce konečnou certifikaci získat během roku 2027, poté by mohla začít s výrobou ve velkém.

Filip Sušanka