Proč Centrum nedostalo důvěru?

Mezi zastupiteli převážila obava, že i kdyby Fokus na přestavbu budovy víc než 20 milionovou dotaci získal, není jasné, jestli pak na provozování Centra duševního zdraví uzavřou smlouvy zdravotní pojišťovny. „Při předpokládaném počtu patnácti až dvaceti pracovníků se blížíme ročním nákladům 10 milionů korun, které by pak mohly připadnout k financování městu,“ upozorňoval František Dědič (ODS). Řekl, že není proti půjčce na projektovou dokumentaci, ale chtěl by slyšet od státu a kraje, jestli se pak budou na provozu podílet. Na vedení takových jednání už ale není čas. Výzva z integrovaného operačního programu na rekonstrukce pro zdravotnická zařízení bude vypsána v květnu a už se nemá v tomto dotačním období opakovat.

Ladislav Šedivý (KSČM) namítl, že tato stavební akce není v rozpočtu a ani v žádném výhledu, město ji vůbec nemělo v plánu a najednou je na stole. Starosta Jiří Fišer i zastupitel Marek Slabý (oba Tábor 2020) připouštěli, že je akce chvatná, ale podle nich úhradou projektu město nemůže tratit, i kdyby půjčku Fokus nevrátil. Budova městu patří a zrekonstruovat ji jednou bude muset tak jako tak. Šedivý ale oponoval, že město by ji taky mohlo prodat.

Fokus je přitom jednou z mála organizací, kterým město na počátku roku obvykle půjčuje na financování provozu, dokud nedorazí peníze od státu, a který také později během roku zase půjčku vrací. Většina ostatních neziskových organizací chce napřed půjčku a pak přichází se žádostí, aby se půjčka překlopila v dotaci města. A to v drtivé většině prochází.

Projekt Centra duševního zdraví objasňoval ředitel Fokusu Jan Mácha a podporu mu na zastupitelstvu vyslovoval i primář psychiatrického oddělení táborské nemocnice Libor Macák. „Nemocnice Tábor má připraven projekt stavby nového pavilonu psychiatrie a služby Centra duševního zdraví by tu měly návaznost, která je potřebná,“ argumentoval primář Macák.

Pacientů s duševním onemocněním přibývá

Žádost o půjčku na zhotovení projektu ale neprošla a podle ředitele Fokusu Jana Máchy i primáře Libora Macáka se tak promarnila obrovská šance. Duševní nemoci jsou dnes po kardiovaskulárních chorobách a nádorových onemocněních třetí nejčetnější skupinou chorob. V České republice se s duševním onemocněním léčí na 600 tisíc lidí. „Tyto nemoci budou lidi z pracovního fungování vyřazovat čím díl víc,“ odhaduje podle praxe primář Macák. „Zatímco počty maniodepresivních psychóz a schizofrenií mají v populaci zhruba stále stejný výskyt, pozorujeme nárůst demence, což plyne z toho, že se lidé dožívají vysokého věku, rostou počty pacientů s úzkostí a depresemi,“ říká primář. Současné psychiatrické oddělení táborské nemocnice má 23 lůžek, osm úvazků lékařů a pět úvazků psychologů, přičemž úvazky se dělí mezi více odborníků. Dále na lůžkové i ambulantní části oddělení pracuje dvanáct sester a pět zřízenců.

Projekt výstavby nové psychiatrie v nemocnici počítá s cílovou kapacitou 40 lůžek, současně by měl vzniknout denní stacionář až pro deset lidí. „Do stacionáře dobrovolně docházejí pacienti s neurózami, úzkostmi, poruchami nálady a zapojují se do skupinové terapie, mají tu kontakt s psychologem a psychiatrem, probíhá sociální práce,“ říká primář Macák. Samozřejmě vyšší kapacita oddělení předpokládá i víc personálu. „Bude to problém, protože odborné síly chybí už teď, ale myslíme si, že jde o problém řešitelný,“ věří primář. Proč se vlastně sám stal psychiatrem, jestliže je tento obor pro studenty medicíny nepříliš atraktivní?

„Ten obor je skoro podezřelý a já mám rád podezřelé a málo atraktivní věci,“ osvědčuje psychiatr smysl pro humor a pak vážně dodává: „Přišlo mi to jako obor orientovaný šířeji než jen biologicky.“ Když v 90. letech studoval, už se tušilo, že přijde boom duševních nemocí. Libor Macák si ale nemyslí, že by vliv na rostoucí počet těchto nemocí měla bezradnost lidí v novém společenském systému, kdy jsou vrženi do nejistoty a každý se musí postarat sám o sebe, zatímco v socialismu leccos zajišťoval stát. Práci nebo i bydlení.

„Biologicky podmíněných chorob jako je maniodepresivní psychóza a schizofrenie je stejně ve všech kulturách. Dnes se mohou stát spouštěčem schizofrenie drogy, dřív to byla u mladých mužů vojna. U žen to mohou být porody. Demence zase souvisí s vyšším věkem a také vzděláním lékařů. Zachytí ji dnes i praktici, takže je výsledkem častější výskyt. Lidé se už taky tolik nestydí jít k psychiatrovi se svými problémy. Nemusí jít o vykolejení z nové porevoluční situace. Spíš to souvisí s ekonomickými cykly, protože v Řecku teď přibylo depresí a sebevražd, ačkoliv tam žádnou revoluci nemají,“ vysvětluje primář.

Jak funguje Centrum duševního zdraví

Jaký smysl by tedy vedle budoucí nové psychiatrie mělo Centrum duševního zdraví? Podle primáře Macáka velký. „V současných podmínkách Fokus může ovlivňovat pouze sociální část péče o pacienty. My vnímáme jako velmi potřebné propojení se zdravotnickou částí, protože se dlouhodobě ukazuje potřeba spolupráce s celým spektrem zdravotnických profesí. Krize pacienta je snáz zachytitelná a lze lépe reagovat na vývoj nemoci. Centrum duševního zdraví se zaměřuje na prevenci, spolupracuje při léčbě i následné péči. Pokud funguje Centrum duševního zdraví, lze tam i pacienty dříve předávat z nemocnice do pohospitalizační péče,“ říká Libor Macák.

Současná sociální služba Fokusu pomáhá klientům řešit situace, kdy nemají peníze, nedaří se jim s nimi hospodařit, mají problémy s bydlením, vyřizováním věcí na úřadech – někteří lidé například vůbec nevycházejí z domu. Fokus spolupracuje s opatrovníky, s rodinou klienta, se zaměstnavatelem, kde se pokouší vyjednat specifické pracovní podmínky odpovídající nemoci. Fokus zajišťuje sociální rehabilitaci, provozuje terapeutickou dílnu. „Pro klienty je důležitá jejich aktivizace, důležitý je pravidelný režim a také kontakt s lidmi,“ říká Jan Mácha. Fokus má svou Agenturu práce, která vyhledává pro klienty vhodné pracovní šance, provozuje také chráněné bydlení ve dvou bytech celkem pro sedm lidí. Mimoto Fokus pořádá osvětové kampaně, jejichž cílem je snížit stigmatizaci duševních nemocí a zvýšit informovanost veřejnosti. Pro studenty například program Blázníš, no a co.., kolem táborského náměstí se běhá v projektu O kolečko víc.

Primář Libor Macák přibližuje, kdy by mělo okolí na odychlku od běžného chování zaregovat: „Jestliže někomu jeho stav brání v běžném fungování víc dnů nebo týdnů, člověk vypadává z běžných rolí rodiče, partnera, je dobré se o jeho problémy zajímat. Vhodná je třeba věta – nemáš nějaké starosti? Nepotřebuješ něco? Duševní nemoc je léčitelná, cílem je, aby se člověk vrátil do svých původních rolí,“ říká primář.

Centrum duševního zdraví funguje například v Praze-Bohnicích. Základem je terénní služba, pracovníci jezdí za pacienty domů a konzultují pak jejich stav s lékaři a dalšími odborníky. Dále se v Centru drží 24 hodinová krizová služba a i tam funguje denní stacionář s různými aktivizačními programy.

Chtějí začít i ve staré budově

Jan Mácha upřesnil, že Fokus si zatím nechal v Atelieru A detail manželů Krausových zhotovit jednoduchou architektonickou studii, která analyzuje, jak budovu v Mostecké ulici rekonstruovat pro potřeby Centra duševního zdraví. „Chtěli jsme od města půjčku na financování investičního projektu, s nímž bychom podali žádost o dotaci. Příjem žádostí do této výzvy bude zahájen v květnu,“ poznamenal Jan Mácha. Proto už Fokus znovu zastupitele oslovovat nebude. Už se nedá stihnout výběrové řízení na projektanta tak, aby v květnu byl investiční projekt hotový.

Táborský Fokus má v plánu o Centrum duševního zdraví usilovat v každém případě, i pokud nedojde k rekonstrukci budovy. „Budeme se o ustanovení Centra duševního zdraví ucházet ve výběrovém řízení, které má v létě vyhlásit ministerstvo zdravotnictví. Je ale škoda, že se zároveň nevyužila příležitost získat evropské peníze na rekonstrukci objektu do vhodné podoby,“ říká Jan Mácha. „Město přece stejně jednou bude muset tento svůj objekt opravit. Pak už to ale zaplatí pouze za své peníze. Zastupitelé řekli, že nechtějí dům opravovat v tuto chvíli a měli obavy z pětileté udržitelnosti stavebního projektu, aby pak Fokus nepožadoval pokrytí nákladů na provoz,“ dodává Libor Macák.

Fokus má kolem 200 pravidelných uživatelů služeb, celkově ročně poskytuje službu 350 klientům. Terénní službu provádějí sociální pracovnice, cílem je vytvořit v Centru duševního zdraví i zdravotnický tým. Podle primáře Macáka je ideální, aby takové Centrum fungovalo mimo nemocnici. Nutné je také nemísit diagnostické skupiny, je potřeba samostatně pracovat s pacienty s demencí, s pacienty s různými druhy závislostí nebo s dětskými pacienty.

Pokud se podaří otevřít v Táboře Centrum duševního zdraví, mělo by tam být půl úvazku psychiatra, půl úvazku klinického psychologa, čtyři zdravotní sestry a čtyři sociální pracovníci. V cíli po pilotním ověření pak zhruba dvacítka zaměstnanců. Zdravotníci by měli mít návaznost na terénní službu a reagovat bezprostředně na potřeby pacientů, které se v kontaktu s nimi zjistí. Oprava budovy v Mostecké ulici ale zatím nebude na pořadu dne.