Mláďata kriticky ohroženého sokola se vylíhla o letošních Velikonocích. V hnízdě vyrůstají dvě samičky a sameček. Každé mládě dostalo před pár dny od ornitologů dva kroužky. Jeden, odečítací, nese pouze tři znaky a je možné ho přečíst dalekohledem nebo pomocí fotopasti. Druhý, národní kroužek, slouží k přesné evidenci ptáka v databázi kroužkovací stanice. Jeho unikátní kód funguje jako číslo občanského průkazu – k jednoznačné pozdější identifikaci. Podle ornitologa Václava Berana, který mláďata kroužkoval, jsou ve výborné kondici. Značkování netrpělivě sledovala jejich matka, která létala kolem komínu. „Sokolí pár z Vráta není kroužkovaný, není tedy jasné, odkud pochází, jedná se nejspíše o mladé jedince. Samice je viditelně větší než samec, což je běžné. Jedná se pravděpodobně o její první mláďata, příští rok se uvidí, zda tento úspěch zopakuje,“ vysvětluje ornitolog Beran.

Sokolí jedinci se v krajské metropoli pohybují už několik let, ale až letos poprvé vytvořili pár a zahnízdili. Podle odborníků je to velká rarita. „V literatuře žádná prokázaná sokolí hnízdění v jižních Čechách, kromě Šumavy, nejsou. A to ornitologické záznamy sahají až do 19. století,“ dodal Václav Beran. Prostředí kolem teplárny je pro sokoly výhodné. Dravci tam totiž mají klid i dostatek potravy. Živí se hlavně holuby.

Dospělosti se dožije jen asi třetina jedinců sokola stěhovavého. Samičky se posouvají od svého rodiště minimálně několik desítek kilometrů a tam hledají nová teritoria. Ta by se teď mohla rozšířit směrem na východ a byla by šance, že i tam sokoli zahnízdí tak, jako se to stalo v Českých Budějovicích. Přestože populace sokola stěhovavého postupně roste, stále patří k ohroženým druhům. Zájemci mají možnost sledovat sokolí budku na komíně českobudějovické teplárny online na http://www.teplarna-cb.cz/hnizdo/img.php

Nebo můžete přímo kliknout ZDE.