Do vašeho rezortu patří také bezdomovci. Minulou zimu jim teplárna znemožnila nocovat na vyhřívaných tepelných rozvodech u Černých mostů. Připravujete nějaká řešení pro lidi z ulice na příští zimu? Třeba vyhřívaný stan na dny největších mrazů?

Stan už v Táboře před několika lety byl. My jsme v tomto volebním období zaznamenali nárůst počtu lidí na ulici. Zajistili jsme terénní pracovnici, který byla s těmito lidmi minulou zimu v kontaktu a pomáhala jim. Teď finišují přípravy na příští zimu. V prostorách nocležny v Zavadilské ulici vznikne možnost přečkat mráz a noc na židli. Kromě toho tam provádíme úpravy, aby tam tito lidé měli možnost sprchy a vyprání po celý rok.

Podle oficiálních informací se v Táboře pohybuje kolem stovky bezdomovců, to se do stávající nocležny příští zimu všichni vejdou aspoň na židli?

Je třeba říct, že za nocleh se platí 50 korun a minulou zimu nebyla kapacita osmi lůžek nikdy zcela naplněna. Přesto kapacitu zvyšujeme na čtrnáct lůžek a další místnost bude vyčleněná pro židle a bude tam i kuchyňská linka. Teď řešíme, kdo bude toto zařízení provozovat. Jednáme s českobudějovickou charitou, protože táborská na nabídku spolupráce nereflektovala. Osobně si myslím, že byla velká chyba státu zrušit možnost veřejné služby, protože to byla šance alespoň některé tyto lidi motivovat, aby se svým životem něco udělali. Také obláti v Klokotech poskytují těmto lidem prostory, i nějakou práci, a jednou týdně polévku. Zájem je ale menší než jsem očekávala.

V Táboře pro poskytnutí noclehu platí nulová tolerance alkoholu. Mohou to tito lidé vůbec v zimě dodržet?

Problém je v tom, že pod vlivem alkoholu si ti lidé mohou ublížit navzájem. K závažnému fyzickému útoku už tam došlo. Pokud by nocležnu provozovala charita, je na ní, jaké podmínky tam nastaví. My jsme se minulou zimu snažili, aby lidé z ulice dostali nocleh i v soukromých ubytovnách, přitom z této téměř stovky lidí je občanů Tábora jen třetina. Otázkou je, jestli sem vytvořením zázemí nenalákáme další bezdomovce z jiných míst republiky. Já jasné, že u starého člověka bez střechy nad hlavou pomoc přijít musí, ale nevím, co si myslet, když vidím na ulici třicetiletého chlapa jako horu. A jsou tady také práva ostatních lidí. Pro zvýšení jejich ochrany se posílil stav městské policie o dva strážníky a byla přijata vyhláška o zákazu popíjení alkoholu v některých lokalitách.

Bezdomovectví je v řadě případů i důsledkem hraní na automatech. Proč jste nebyli důslednější a omezili jste jen část provozovatelů heren?

My jsme přijali vyhlášku o omezení heren v Táboře hned, jak to bylo legislativně možné. Herny nesmí být na trase od nádraží po Žižkovo náměstí a do 100 metrů od škol. Byla jsem členkou pracovní skupiny, která tuto vyhlášku připravovala. V komisi byla i opozice a toto znění vyhlášky bylo kompromisem, na kterém jsme byli schopni se domluvit. Výsledky tu ale jsou. V roce 2008 bylo výherních hracích automatů v Táboře registrováno 700, dnes 65.

Jste si jistá, že se herny jen nepřesunuly do sousedních ulic a neprovozují videoloterijní terminály, které nepovoluje město, ale ministerstvo financí?

Nás se ale ministerstvo před udělením povolení dotazuje a my se vyjadřujeme, zda jde či nejde o oblast v rozporu s naší vyhláškou. Souhlasím, že v novém volebním období by se mělo usilovat o rozšíření území se zákazem heren, protože herny mají jednoznačně negativní vliv.

Celý rozhovor si můžete přečíst v Týdeníku Táborsko.