Jak dlouho se v milevském regionu úsekové měření rychlosti provádí?

Ve Velké se radar uváděl do provozu v roce 2013 ve směru od Milevska na Zvíkovské Podhradí. O dva roky později se měření doplnilo i o druhý směr na Milevsko. Radary v Hrejkovicích a Bernarticích byly uvedeny do provozu v průběhu roku 2019.

Kde vznikly podněty, aby se tam radary umístily? Bylo to přání obyvatel?

Velká je místní částí Milevska, z Bernartic a Hrejkovic přišel požadavek od obcí. Občané se s podněty obracejí na svou samosprávu, starostu nebo zastupitele, a ti pak oslovují kompetentní orgány. Jinak všeobecně umístění radarů vychází z podnětů občanů, kteří v dané lokalitě žijí – pokud je tam dlouhodobě neúnosná situace v dopravě, pokud mají obavy pouštět děti samotné na zastávku nebo jsou obchody a veřejné budovy přes silnici a nelze bezpečně přecházet. Dalším důležitým faktorem je nehodovost a kontrolní sčítání dopravy.

Kolik bylo v loňském roce uděleno pokut při měření radarem?

V roce 2022 bylo oznámeno celkem 14 467 přestupků za překročení rychlosti v obci.

Snižují se počty přestupků?

V roce 2021 bylo vypraveno 18 658 přestupků z úsekového měření, v roce 2022 je to již uvedených 14 467. Meziroční pokles v měřeném úseku v Bernarticích byl třiadvacet procent, v Hrejkovicích třicet procent a ve Velké o sedm procent. Od počátku nasazení tohoto systému měření rychlosti klesl v osazených lokalitách počet přestupků z rozmezí od 30 do 60 procent, na hodnotu 1 až 0,5 procenta. Z údajů jasně vyplývá, že instalace úsekových radarů měla smysl a vedla k očekávanému zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti.

Odkud byli nejčastěji pokutovaní řidiči?

Podle dostupných dat převažují vozidla z jiných regionů oproti těm místním. Jejich počet a skladba závisí na mnoha proměnných faktorech jako jsou opravy a uzavírky komunikací, vedení objízdných tras, období letních prázdnin a podobně. Více k tomu asi nedokážu říct. Tyto údaje podrobněji nesledujeme.

Převažují přespolní řidiči, místní už měřená místa znají. Je to důvod, proč počet přestupků klesá?

Je tam i další důvod. Z počátku se měřené úseky neoznačovaly dopravním značením. Pak už to ze zákona muselo být. Nyní mají řidiči možnost vidět osazené velké informativní značky, které musí zaznamenat každý. Přesto k překročení rychlosti stále dochází.

Jaká byla nejvyšší naměřená rychlost?

V roce 2022 byl zaznamenán průjezd vozidla při rychlosti 94 kilometrů za hodinu ve Velké směrem na Zvíkovské Podhradí. S provozovatelem tohoto vozidla bylo zahájeno správní řízení a bylo pravomocně rozhodnuto. Ostatní průjezdy s vyšší rychlostí jsou evidovány u vozidel integrovaných záchranných složek, tedy Policie České republiky, záchranné služby či hasičů při plnění služebních povinností.

Sledujete i věk pokutovaných řidičů nebo značky aut, která nejčastěji překračují rychlost?

Tyto údaje nejsou předmětem generovaných výstupů a dat, takže to nelze určit.

Kolik stojí roční provoz radaru?

Roční nájem měřícího zařízení je stanoven pevnou měsíční částkou 43 900 korun bez DPH za jeden oboustranný úsekový měřič. Celkově roční provoz stojí 526 800 korun bez DPH. To musíte pak vynásobit třemi lokalitami a vyjde částka nájmu všech radarů ročně, tedy 1 580 400 korun. Mezi další provozní výdaje spojené s úsekovým měřením patří také náklady na spotřebu elektrické energie, přenos dat, práce strážníků, referentů a úředníků. Dále pak také práce pracovníků IT, účetních, administrativního zpracování, kancelářské a IT techniky nebo třeba poštovné. Mimochodem u pošty nás v loňském roce stála jedna zaslaná výzva 77 korun.

Jak rychle na spáchaný přestupek zareagujete?

Po obdržení oznámení a spáchání přestupku od městské policie je odeslání výzvy k úhradě otázkou dnů. Rychlost doručení výzev pak závisí na způsobu vypravení. Jednodušší je určitě využití datové schránky přestupce oproti poštovním službám.

Můžete popsat, jak vlastně celý systém funguje?

V první řadě jsou získaná data z detailových kamer přenášena chráněnou cestou ke zpracování u Městské policie Milevsko. Městská policie provede prvotní lustraci provozovatelů vozidel, kteří překročili maximální povolenou rychlost v měřených úsecích a formou oznámení o spáchání přestupku předá věc k dalšímu šetření na odbor dopravy městského úřadu, kde to řeší úsek přestupků. Příslušný referent vygeneruje výzvu k uhrazení určené částky, kde jsou sankce za překročení rychlosti v systému pevně nastaveny. Výzva je následně na základě objektivní odpovědnosti odeslána provozovateli vozidla. Provozovatel má možnost ve lhůtě třiceti dnů od doručení zaplatit určenou částku na účet města. Je-li pokuta uhrazena v zákonné lhůtě, správní orgán věc bez dalšího šetření odloží. Bodové hodnocení řidičů se nevztahuje na objektivní odpovědnost provozovatele vozidla, proto není uhrazení určené částky spjato se zápisem do registru řidičů. Provozovatel v uvedené lhůtě může správnímu orgánu písemně sdělit údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku. Neuhradí-li provozovatel vozidla v zákonné lhůtě určenou částku nebo nesdělí správnímu orgánu údaje o totožnosti řidiče vozidla, pokračuje správní orgán v šetření přestupku a zahájí příslušné správní řízení zasláním příkazu a uložení pokuty.

Jaké množství přestupků se dostane až do správního řízení?

Je to z důvodu neuhrazení výzvy dvacet až pětadvacet procent přestupků. Řidiči především z velkých měst si myslí, že na ně nedojde a že se přestupek po roce promlčí, ale to u nás v Milevsku v žádném případě nehrozí.

Kolik lidí se stará o celkovou správu radarů?

Náklady na servis a správu měřícího zařízení jsou zahrnuty v ceně měsíčního nájmu pronajímatele. Získaná data z radarů prvotně zpracovávají vybraní strážníci městské policie, která je oprávněná měřit rychlost vozidel se souhlasem a na místech určených Policií České republiky. Na odboru dopravy pak došlá oznámení o spáchání přestupků řeší formou odesílaných výzev nebo správních řízení čtyři oprávnění referenti z úseku přestupkových řízení a dvě administrativní pracovnice. Tito referenti kromě úsekového měření ale zpracovávají i veškerou agendu ostatních přestupků v dopravě a registrů.

Pokuty jsou příjmem města Milevska. Kolik se loni na pokutách vybralo?

Za loňský rok byl příjem z radarů 7 205 000 korun.

Jestliže jen nájem radarů vyjde na milion a půl a agendou se zabývá tolik lidí, není celý systém spíš ve ztrátě?

Zda je provozování radarů plusové nebo mínusové nelze nikdy jednoznačně určit. Referenti a administrativní pracovníci přestupků řeší i ostatní přestupky v dopravě. Rozdělení času, vytíženosti a náplně práce strávené pouze nad agendou úsekového měření je proměnné. Náklady nelze přímo vyčíslit ani odhadnout. V rámci úsekového měření jde v první řadě o zvýšení bezpečnosti a zklidnění dopravy ve vybraných lokalitách a nikoliv o sledování výnosů či ztráty. Navíc my tuto agendu ze zákona a na základě veřejnoprávní smlouvy dělat musíme, ať už je ekonomický výsledek jakýkoliv. Nemůžeme se dívat na to, jestli je to pro nás ekonomicky výhodné nebo ne.

Jak město Milevsko tuto agendu vnímá? Mělo by zájem o správu dalších radarů nebo spíš ne?

My si sami o sobě další vesnici přiřadit nemůžeme. Pokud nás příslušná obec požádá a projde složitým schvalovacím procesem, tak ze zákona jako obec s rozšířenou působností té vesnici v našem správním obvodu na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy musíme vyhovět.

Uvažuje se tedy o zřízení dalších radarů?

Celoročně monitorujeme problémové úseky a přijímáme podněty občanů z lokalit, kde dochází k častému porušování rychlosti vozidel a silniční bezpečnosti. Zde pak v součinnosti s Dopravním inspektorátem policie a vlastníkem, případně správcem komunikace, hledáme účinná řešení dopravní situace. Jednou z možností takových opatření je instalace a provoz úsekového měření rychlosti. Mezi problémové lokality nedodržování povolené rychlosti v Milevsku patří zejména ulice Petrovická, ulice Dukelská a úsek silnice I/19, kde se říká u Madety. O tom by však muselo rozhodnout hlavně město. Máme také zprávy, že by o radar měl zájem i Sepekov. I to je otázka spíše na sepekovského starostu, jestli bude činit příslušné kroky.

Pokud obce mají zájem o úsekové měření, co musí udělat?

Výběr lokalit a instalace úsekového měření prochází poměrně složitým schvalovacím procesem, kde žadatel, tedy samospráva příslušné obce, musí specifikovat a doložit závažné důvody pro měření. Dalším krokem je získání souhlasného stanoviska Dopravního inspektorátu policie, vlastníka komunikace a dotčených orgánů pro stanovení dopravního značení. Prvním krokem je provedení kontrolního měření dopravy. Dále je vyžadováno zpracování projektové dokumentace řešeného úseku a z ní vyplývající dodatečné stavební úpravy navazujících chodníků, přechodů pro chodce, veřejného osvětlení dopravního značení a podobně. Městský úřad Milevsko jako pověřený správní orgán pak na základě zákonem určené příslušnosti a veřejnoprávní smlouvy má zákonnou povinnost řešit i takovéto přestupky zaznamenané na území správního obvodu. Mohu ujistit, že v případě zájmu obcí poskytneme potřebné informace a metodickou pomoc.

V případě zprovoznění dalšího radaru – například v Sepekově, musel by se zvýšit počet pracovníků na vašem odboru?

Myslím si, že ne. My už za ta léta máme systém tak zdokonalený a zautomatizovaný, že bychom to měli zvládnout. Přestupků navíc už není tolik a spíše klesají. I když, já se pořád rozčiluji nad tím, že se někdo ptá na našem odboru dopravy pouze na radary. Pouze o radarech to není. Referenti odboru a všichni pracovníci, kteří na přestupcích jsou, neřeší pouze radary. To je jenom malá část jejich práce. Oni řeší i další přestupky v dopravě, například parkování, jízdu pod vlivem, přestupky z evidencí. Vždy když někdo zmíní odbor dopravy v Milevsku, tak především ve spojení s úsekovým měřením. To mě opravdu mrzí, protože to degraduje ostatní práci a agendy našich zaměstnanců.

V minulosti se tu odehrál střet s městysem Bernartice. Obce mají před zřízením úsekového měření výdaje, ale profit z pokut putuje jen do pokladny Milevska. Dá se ošetřit, aby obce měly z pokut také nějaký podíl?

To ze zákona nelze. Město ale může poskytnout dar ze svého rozpočtu jakékoliv osobě nebo subjektu, pokud je tato vůle řádně schválena kompetentním orgánem dle zákona o obcích.