U vstupu do kostela Povýšení svatého Kříže se na tácku vrší deseti, dvaceti i padesáti eurové bankovky. Lavice jsou zaplněné, přítomni jsou hned čtyři starostové a před oltářem připravena dvacítka znamenitých muzikantů a zpěváků – Rapšašský komorní orchestr a sbor.

„Přeshraniční koncerty jsme vymysleli před třemi lety, měly být na střídačku,“ říká starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová. „Jenže vzápětí nám kostel vyhořel, takže vánoční i velikonoční koncerty se musí konat prozatím jen v Haugschlagu.“ Tamní posluchači přicházejí na kulturní, duchovní a společenský zážitek slavnostně naladěni. Hudebníky z českého Rapšachu neuslyší zdaleka poprvé, což potvrzuje i starosta Franz Kuben. Navozuje však také atmosféru přeshraničního přátelského setkání. „Jsou mezi námi tři české starostky,“ oznamuje Kuben. Přítomná Jana Srnec stojí v čele obce Staňkov, která je Haugschlagu ještě blíže nežli Chlum u Třeboně. Přímo v orchestru hraje na zobcovou flétnu starostka Rapšachu Lenka Cvrčková.

Mezinárodní společenství podtrhuje několik desítek českých občanů mezi posluchači, ale i muž, kterého starosta Kuben požádal o tlumočení. Markus Hauser je rodilý Rakušan, ale na české straně hranice žije tři desetiletí. Jeho Lesní hotel Peršlák, jen pár kilometrů severněji, pořádá mezinárodní setkání pravidelně.

Sbírka oslovila nejen křesťany a obyvatele Chlumu

Oba zmíněné kostely dokumentují kulturní blízkost příhraničních oblastí. Farní kostel v Haugschlagu byl postaven v roce 1787, poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Chlumu jen o pár desítek let dříve mezi lety 1737 – 1745. Obě oblasti se odedávna rozvíjely ve společné atmosféře a sdílely podobné dějinné úspěchy i výzvy.

Požár, který v pondělí 24. března 2024 zasáhl varhany a boční loď chlumského kostela, včetně části krovu, stropů a podlahy, vyvolal silnou vlnu solidarity. „Sbírku jsme vyhlásili jako městys na transparentním účtu prakticky hned poté, co byl požár zlikvidován,“ vzpomíná starostka Chlumu u Třeboně. „Už druhý den se místní obyvatelé zajímali o možnost přispět na opravu, telefonovali i lidé kteří sem jezdí pravidelně nebo mají Chlum rádi.“

Okamžitě po požáru navštívil Chlum u Třeboně českobudějovický biskup Vlastimil Kročil a vznikla dohoda, že občanskou sbírku vyhlásí městys. Prozatím se ve sbírce vybralo více než 1,9 milionu korun, trvat by měla do 31. března 2026. „Největší boom byl samozřejmě v prvním roce po požáru, protože se o celé situaci mluvilo a lidé začínali jezdit na sezonu. Máme smlouvu s farností a na základě provedených prací a vystavených faktur poskytujeme příspěvek na obnovu,“ uvádí starostka Bednářová. Připomíná, že do sbírky putuje i značná část dobrovolného vstupného z Haugschlagu.

Vlastní sbírku ve všech svých 241 farnostech vyhlásila i českobudějovická diecéze a vybrala 1,5 milionu korun. Oprava probíhá postupně a podle odhadů má přijít na 18 milionů korun.

Průřez českými klasiky i koledami

Dalo by se říct, že orchestr a sbor z Rapšachu tady mají stálou zastávku na svém vánočním turné. Letos mimo jiné uspořádali vánoční koncerty v kostelích doma na Rapšachu, v Suchdole nad Lužnicí i Českých Velenicích a čeká je Třeboň. Vystupují bez honorářů, pro radost z hraní, které je povznášející i okouzlující.

Na rakouskou stranu přispěchali přímo z rapšašského svatého Zikmunda, kde provedli svůj program o dvě hodiny dříve. Pro Haugschlag zvolili skladby Adama Michny z Otradovic, Františka Adama Míči, Františka Xavera Brixiho či Jiřího Ignáce Linka. Staré české klasiky doplnil reprezentativní průřez známými i méně frekventovanými koledami – od Jak jsi krásné Jezulátko, Narodil se Kristus Pán nebo Tichá noc až po Den přeslavný.

„Je to tu vždy příjemné a naši sousedé z Haugschlagu přátelští,“ pochvaluje si starostka Chlumu u Třeboně Jitka Bednářová. A nejen proto, že její rakouský kolega Franz Kuben stvrdil pohostinnou pověst, když závěrem pozval české i rakouské přítomné na faru, kde se během společenského setkání podávala jiná klasika, kterou máme také společnou – punč, svařené víno a guláš.