Co za úspěchem stojí, jak vidí situaci současného školství, i o tom, zda se úspěšní absolventi do Strakonic po vysokých školách vracejí, je rozhovor s ředitelem Gymnázia Strakonice Miroslavem Hlavou. Na gymnáziu učí od roku 1992, od roku 2000 byl zástupcem ředitele a školu vede od roku 2007.

Čím to je, že jsou vaši studenti tak dobří?

Snad jedině tím, že se snažíme dlouhodobě držet kvalitu pedagogické práce a velmi vstřícný přístup ke studentům. Aby byli motivovaní, aby je to bavilo, aby vnímali, že je to jejich záležitost a jejich bonus do života. To je veškerá věda.

Máte nějaké vysvětlení pro to, že vychází lépe výsledky osmiletého než čtyřletého gymnázia?

To se vysvětlit dá. Za prvé pracujeme s talentovanými dětmi, které přijdou s jedničkami, měli by být ty nejlepší v regionu, a za druhé máte osm let na kvalitní práci. Když nám přijdou děti z devátých tříd na čtyřletý vzdělávací cyklus, projeví se, že každá základní škola má trochu rozdílný školní vzdělávací program, trošku jiný přístup ke vzdělání, ne všude mají to štěstí, že mají na všechno aprobované kantory. Tím pádem se na čtyřletém studijním cyklu první půlrok, někdy i déle, musíme věnovat tomu, že dostáváme studenty na stejnou úroveň a teprve pak s nimi začínáme pracovat. A máme jen necelé čtyři roky času, než jdou k maturitě. V tom je rozdíl mezi čtyřletým a osmiletým studiem. To je jako ve sportu. Když můžete někoho dlouhodobě trénovat, projeví se to.

To zřejmě platí všeobecně, osmiletá gymnázia jsou v popředí maturitních výsledků i na jiných gymnáziích…

Ano, platí to obecně. Tím smutnější je, že stát opakovaně mluví o tom, že by chtěl osmiletá nebo šestiletá gymnázia redukovat. Opakovaně zaznívá, že by nejradši osmiletá gymnázia zrušili. Současní tvůrci školských koncepcí tvrdí, že víceletá gymnázia berou šikovné děti z kolektivu na základních školách. Že tam pak zůstane zbytek demotivovaných kantorů a dětí. Nemyslím, že to je úplně pravda. Možná to trochu platí pro Prahu, kde těch dětí na víceletých gymnáziích je kolem 25 procent, kdežto v ostatních krajích je to jen do deseti procent.

Chcete tím říct, že v základních školách zbývá dost šikovných žáků už proto, že v Jihočeském kraji není vyšší kapacita osmiletých gymnázií? Kolik žáků přijímáte do osmiletého oboru vy?

Každoročně otevíráme jednu primu osmiletého gymnázia a pak souběžně tři třídy čtyřletého studia, tedy 30 dětí do primy a 90 dětí do čtyřletého studia.

Pokud musíte nějaký čas věnovat tomu, abyste prváky ve čtyřletém studiu dostali na srovnatelnou úroveň, co říkáte myšlence, aby se znalosti žáků devátých tříd celorepublikově ověřovaly srovnávacím testem?

Tak jestli narážíte na záležitost, se kterou teď naši politici nedávno slavnostně přišli, tak musím poznamenat, že tuto záležitost jsem přednášel na konferenci v Praze v roce 2009. Jednoznačně jsem tam prosazoval, aby žáci na výstupu z devátých tříd byli testováni, celostátně, srovnatelně, protože stojím za tím, že každý člověk – žák základní, střední, vysoké školy nebo v jakékoliv profesi, je za něco hodnocený. Zvedla se proti tomu ale obrovská vlna odporu. Já bych to viděl na dvě až tři testování během deváté třídy, ne pouze na jedno, kdy může být dítě stresované. Pokud dám tři možnosti a děcko třikrát nedosáhne kýženého procentuálního výsledku, tak přece nemůže jít na střední školu s maturitou. Stát by si pro to měl stanovit jednoznačnou hranici. Zatím se děje to, že se děti hlásí na maturitní obory ve volných školách, i když na to nemají. My si musíme přiznat a říct si na rovinu to, co funguje třeba v západní Evropě – že jsou i prestižní učební obory, kde si absolventi velmi dobře vydělávají. Když přijedu do autosalonu a chci opravit vůz, tak mě přece nezajímá, jestli dotyčný mechanik má maturitu. Mě zajímá, jestli mi kvalitně opraví vůz. Nebo když přijdu do restaurace, chci, aby mi někdo pořádně uvařil. Jestli tam vidím certifikát o maturitě pro mě není podstatné. Tady všichni vědí, že nelze srovnávat maturitu z jazyků na gymnáziu s maturitou na učilišti. A přece se tak systém tváří. Dítě, které vyšlo základní školu s jedničkami podle mne nemůže dělat stejnou maturitu jako dítě, které v té samé základní škole bylo na čtyřkách. Respektive může, ale výsledek je pak logicky úplně jiný.

Proč je tedy proti otestování znalostí deváťáků takový odpor? Nechtějí to rodiče, děti nebo učitelé?

…

Celý rozhovor s ředitelem strakonického gymnázia Miroslavem Hlavou – také o významu sportu pro vývoj psychiky dětí, o obecné devalvaci maturit a někdy i vysokoškolského vzdělání, nebo o tom, jestli se mladí lidé po vysoké škole vracejí do svých měst, je v dnešním Týdeníku Strakonicko.