Jak hodnotí Úřad práce ve Strakonicích nezaměstnanost v regionu v roce 2019?

Rok 2019 měl své tradiční tempo. Nezaměstnanost kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Na začátku roku byl podíl nezaměstnanosti vyšší – konkrétně 3,25 procenta. Postupně začali do zaměstnání nastupovat další uchazeči, protože náš region ovlivňují sezónní práce. V červnu jsme dosáhli nejnižší nezaměstnanosti 2,13 procenta, nejvyšší hodnoty pak nezaměstnanost dosáhla v prosinci. Podle dostupných statistik region Strakonicka kopíroval stav v České republice.

Které profese na Strakonicku chybí?

Nejvíc poptávaní jsou řidiči. Volných míst bylo k 31. prosinci 2019 celkem 1204, to je 1,2 uchazeče na jedno volné místo. Roli hrají i důležití zaměstnavatelé – poptávka se v poslední době přesunula na Vodňansko, kde jsou velcí zaměstnavatelé. V této souvislosti je potřeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce zaměstnavatelé, mají možnost přijmout na volnou pozici také pracovníky z volného trhu práce nebo třeba ze zahraničí. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů – výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele, vzdálenost pracoviště nebo třeba ochota zaměstnavatele slevit z původních požadavků.

Když si dnes mohou někteří lidé mezi nabídkami práce vybírat, mění se jejich přístup?

Pokud lidé uvažovali o změně zaměstnání, tak v roce 2019 měli ideální příležitost a mohli se poohlížet po jiné práci. Ne každý ale přemýšlí tak, že si hledá jinou práci, když není úplně spokojený v zaměstnání. Je to na každém člověku, jakou cestu si vybere. Současná fáze hospodářského cyklu nabízí určité možnosti, ale vždy se najdou lidé, kteří zůstávají v evidenci na úřadu práce. Závisí to na více okolnostech, například na zdravotním stavu. Máme v evidenci uchazečů o zaměstnání poměrně vysoký počet osob zdravotním postižením, kteří tvoří téměř čtvrtinu všech uchazečů, přitom průměr v Jihočeském kraji je ve výši 16 procent. U nás jde o dlouhodobější stav. Dále máme v evidenci poměrně vysoký počet osob nad 50 let, k 31. prosinci 35,5 procenta, to je 510 uchazečů o zaměstnání. V řadě případů jde o kumulaci handicapů a snahou Úřadu práce je tyto bariéry, které jim brání ve vstupu na pracovní trh, odstranit pomocí nástrojů, opatření aktivní politiky zaměstnanosti a cíleného poradenství a tím vyrovnat nesoulad poptávky a nabídky na trhu práce. Tedy obsadit co nejvíce volných pracovních míst uchazeči o zaměstnání. Díky individuální práci s klientem se nám v současné době daří umisťovat i dříve neuplatnitelné uchazeče.

Jak je to s povinností firem zaměstnávat hendikepované uchazeče o práci?

V okrese funguje 54 zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají ve svých firmách více než 50 procent osob se zdravotním postižením. Firmy, které mají více jak 25 zaměstnanců, mají povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu na celkovém počtu zaměstnanců, tedy čtyř procent. Pokud provozní podmínky u zaměstnavatele neumožňují tuto povinnost splnit, může být povinnost řešena odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 procent zaměstnanců nebo odvodem do státního rozpočtu. Tyto možnosti se dají i kombinovat.

Máte informace, kolik na Strakonicku běží programů na dovoz pracovní síly ze zahraničí?

Zaměstnavatelé nemají povinnost úřad práce v tomto ohledu informovat. U volných míst pro program Kvalifikovaný zaměstnanec v Režimu Ukrajina sledujeme splnění kritéria mzdy ve výši 1,2 násobku zaručené mzdy. Statisticky vyhodnocujeme počty vydaných povolení k zaměstnání, počty vydaných zaměstnanecký karet, modrých karet a počty informačních karet o nástupu občana EU nebo jeho rodinného příslušníka. Pořádáme odborné semináře pro zaměstnavatele, aktuálně ke konci roku, kdy jsme společně se zástupci Odboru azylové a migrační politiky u Ministerstva vnitra ČR vysvětlovali zaměstnavatelům, jaká je praxe od nahlášení místa na Úřad práce až po vydání příslušného dokladu pro cizince. Obecně platí, že na nahlášené místo může nastoupit cizinec, pokud není možné obsadit místo uchazečem o zaměstnání.

Takže musí být volné pracovní místo nejdřív nabídnuto místním lidem?

Ano, to je základní podmínka. Všechna volná místa, která má zaměstnavatel zájem obsadit cizinci, mimo občany Evropské unie, musejí být hlášena na Úřadu práce ČR. Pokud pro tuto pozici není vhodný uchazeč o zaměstnání z evidence úřadu práce, tak se volné místo zařadí do centrální evidence míst určených pro cizince. Na současnou situaci na trhu práce reaguje i nedávná novela zákona o zaměstnanosti účinná od 31. července 2019. Proces oznámení volného pracovního místa, které zaměstnavatel nemůže obsadit a má zájem na něj přijmout cizince, se touto legislativou zrychluje. Úřad práce může zkrátit dosud danou lhůtu 30 dnů až na deset dnů. Volná místa, na která není vhodná pracovní síla, a uchazeči nesplňují požadavky zaměstnavatelů, tak zrychleně prostupují do centrální databáze a cizinci mohou podat na takové místo žádost. Zaměstnanecké karty, modré karty nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydává ministerstvo vnitra.

Úřad práce v Písku tvrdí, že opadá zájem o zaměstnance ze Slovenska a Evropské unie a roste zájem o krátkodobé žádosti, zejména pracovníků z Ukrajiny. Jak je to na Strakonicku?

Krátkodobých povolení na Strakonicku také přibylo, ve srovnání s rokem 2018 o jednu třetinu, zájem o pracovníky z Evropské unie přetrvává.

Jak složité je nalézt uplatnění pro uchazeče nad 50 let?

Lidé nad 50 let jsou jednou ze skupin uchazečů, které ůřad práce věnuje zvýšenou péči. Snažíme se je zapojovat do programů a projektů, které jim umožní lépe se připravit na požadavky trhu práce, můžeme jim nabídnout rekvalifikaci, popřípadě příspěvek pro zaměstnavatele při nástupu do zaměstnání. Každý uchazeč je posuzován individuálně a voleny individuální postupy. Důležitým kritériem je zdravotní stav. Jedná se o početnou skupinu osob, která má zájem pracovat a je důležité, aby se u zaměstnavatele dobře prezentovali a dokázali nabídnout svoje široké pracovní zkušenosti.

Jak jsou na tom matky s dětmi, případně samoživitelky?

V evidenci jich je na Strakonicku 13,2 procenta. Ve Strakonicích je problémem, že většina volných míst je do dvousměnného nebo třísměnného provozu. Z celkového počtu volných míst je jen 39 pracovních pozic na zkrácený úvazek. Úřad práce podporuje dlouhodobě zkrácené úvazky. Například formou bonifikace. Pokud zaměstnavatel přijme uchazeče o zaměstnání na podporované místo na zkrácený pracovní úvazek, zohlední to úřad práce ve výši poskytnutého příspěvku. Tu stanoví s ohledem na komplexní situaci na lokálním trhu práce. V potaz bere i to, zda a do jaké rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání konkrétní klient spadá, jaké má reálné šance se uplatnit na trhu práce i bez příspěvku aktivní politiky zaměstnanosti.

Jsou tedy matky, lidé nad 50 let a postižení nejohroženějšími skupinami v regionu?

Ano, je to tak. Naopak skvělá čísla máma u absolventů, kde zdaleka nedosahujeme úrovně nezaměstnanosti Jihočeského kraje. Z celkového počtu nezaměstnaných tvoří tři procenta. Důvodem nízkého počtu je i skutečnost, že často hledají práci v Praze a větších městech, kde je více pracovních příležitostí. Zaměstnávání absolventů řeší i regionální individuální projekt Záruky pro mladé.

Nachází absolventi zdejších škol uplatnění i doma?

Nejvíce uplatnitelní jsou absolventi oborů pro strojírenský průmysl. Již při zaevidování jim poskytujeme informace o aktuálních nabídkách práce v jejich profesi. Možnosti dalšího studia jsou na vyšších odborných školách, jazykových školách nebo na vysoké škole. Přesto i žáky základních škol se snažíme informovat, kde po absolvování vybraného oboru najdou uplatnění. Střední školy mají rozsáhlou vzdělávací nabídku, takže jde jen o správné spárování výběru žáka s oborem, který je na trhu práce uplatnitelný a zajímavý pro žáka. Naši pracovníci z oddělení poradenství a dalšího vzdělávání se pravidelně setkávají s žáky, výchovnými poradci a rodiči a předávají jim svoje zkušenosti. Rodina a škola mají více možností dítě ovlivnit. Úřad práce v tom hraje také roli. Aby co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, organizujeme, stejně jako jinde v republice, besedy pro žáky základních a středních škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Infomačních a poradenských střediscích a ve školách. Úřad práce se zúčastňuje akcí jako je burza škol, burza práce, veletrh řemesel, kde naši poradci pomáhají účastníkům se zorientovat na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol tak, aby vybraný obor žáka nejen bavil, ale aby v něm co nejdříve po absolvování našel uplatnění. Snažíme se probudit a zvýšit zájem účastníků o profese, které jsou na trhu práce dlouhodobě nedostatkové. Mladým lidem pomáhají při vstupu na pracovní trh též cílené projekty.

Vedou se debaty, jestli potřebujeme víc řemeslníky nebo odborníky na technologie a robotizaci. Jak na to nahlížíte?

Určitě to musí být vyvážené. Robotizace a automatizace mění požadavky zaměstnavatelů na zaměstnance a v první fázi bude spíše ovlivňovat nabídky zaměstnání pro uchazeče s vyšší úrovní vzdělání. Řemeslníků máme nedostatek dlouhodobě a už to není o tom, že kdo se nechce učit, dělá řemeslo. I řemeslníci se musejí neustále vzdělávat a zdokonalovat své postupy. Jenom tak může být jejich podnikání úspěšné.

Jaká odvětví jsou na Strakonicku nejsilněji zastoupena?

Strakonice, to bylo vždy strojírenství, následuje automobilový průmysl a již zmiňovaný zpracovatelský průmysl.

Co očekáváte od roku 2020?

V současné době nemáme žádnou informaci, že by v okresu Strakonice mělo dojít k hromadnému propouštění zaměstnanců a tudíž není důvod se obávat rychlých změn na trhu práce. Stále se budeme snažit pomáhat najít zaměstnání a podpořit hlavně osoby, které díky svému zdravotnímu stavu, věku, péči o dítě a jiným okolnostem mají větší problém práci najít. Strakonice by podle dostupných informací měly mít brzy průmyslovou zónu. Uvítala bych, kdyby noví zaměstnavatelé umožnili maminkám s dětmi pracovat na jednu směnu, popřípadě ovlivnili cenu práce v regionu tak, aby kvalifikovaní pracovníci neodcházeli za vyšším výdělkem jinam.