Start byl tentokrát v kovářovské knihovně na obecním úřadu. Tam knihovnice Petra Pešičková účastníkům předávala lístky, které byly zároveň poukázkou na buřta. „Trasy se snažíme každý rok obměňovat, aby to nebylo pořád stejné. Původně jsem z Hrazánek, takže jsem trasu směřovala na Dobrošov a Klisín. Ani to letos nebylo kopcovité. Na druhou stranu se účastníci mohli těšit na pěkné výhledy,“ nastínila Petra Pešičková. A minout nemohli ani občerstvovací zastávku.

Trasa vedla účastníky přes Kozí plácek směrem k Zeměráji. Pod rybníkem Malý Smíšek odbočili na Vepice a odtud směřovali k Dobrošovu. Zde se trasa dělila na kratší a delší. Kratší trasa vedla přes Dobrošov směrem na Hrazánky. Pak pokračovala do Hrazan a účastníci se drželi směru na Vepice a z Vepic vyšli pak zpět směrem do Kovářova. Delší trasa vedla přes Dobrošov a odtud směřovali chodci po polní cestě do Klisína. Další část cesty vedla k rozcestníku Karlov a následně směrem na Hrazany a Hrazánky. Pak se pokračovalo směrem k Dobré Vodě a k Vladyčínu. Odtud do Řenkova, Březí a Hostína. Na závěr se přes kovářovská Hůrka vrátili účastníci delší trasy zpět do Kovářova.

Pochod šla i velká skupina psů

Jednu z větších skupin, a to nejenom lidí, ale i psů, vedla Romana Koutníková. „Tady v Kovářově jsme poněkolikáté, ale chodíme i na jiné pochody. Naši pejsci to mají rádi a my sami také,“ prozradila na startu. Do Kovářova se letos z Milevska vydala i Jana Suchanová. „Chodím sem každý rok. Moc se mi líbí zdejší příroda. Jinak se účastním i pochodů v Zahořanech, Hrejkovicích a na dalších místech.  Ráda se potkávám s lidmi. Hlavně kvůli tomu se na pochody vydávám,“ řekla.

Z Bernartic přijeli Karel a Jana Šabatkovi s dvouletou vnučkou Berenikou Šímovou a kamarádkou Zuzanou Koutníkovou. Berenika byla pravděpodobně nejmladší účastnicí pochodu. Karel a Jana Šabatkovi jsou pravidelnými účastníky pochodů nejenom v Jihočeském kraji. „Chodíme Hrejkovickou dvacítku, Prčice, Kozárovice a mnoho dalších pochodů. Baví nás ta atmosféra. Kde to bylo nejlepší? Kozárovice jsou krásné. Ty rozhodně doporučujeme,“ zmínil Karel Šabatka.

Občerstvení obstarali hasiči z Vladyčína

O občerstvení se v sobotu postaral hasičský sbor z Vladyčína. Podle starosty sboru Zdeňka Brůžka již potřetí. „Asi jsme se osvědčili. Byli jsme znovu osloveni. My si této nabídky vážíme a rádi chodce občerstvíme. Naši kluci hasiči mají do toho chuť a to je důležité,“ řekl starosta sboru. Hasiči nachystali buřty, čaj, točené pivo, limonádu, svařák a další tekutiny na zahřátí.

Ani o zajímavé zážitky nebývá nouze. „První rok nás překvapil počet účastníků. Říkali nám, že jich přijde 200 a přišlo jich nakonec 450. To byla komplikace, ale zvládli jsme to. Poslední dva ročníky připravujeme občerstvení přímo v terénu. Vždy se pereme s tím, že nám často padají jističe. Centrály nám dávají zabrat,“ smál se Zdeněk Brůžek. Tomu s přípravou pomáhali Zdeněk Brůžek starší, Ondřej Brůžek, Kamil Pfeffer, Marek Kadeřábek a Pavel Kadeřábek.

Občerstvovací zastávku si pochvalovali i Jiří Koutník z Milevska a Vladimír Brouček z Božejovic. „Jdeme tenhle pochod asi počtvrté. Je tu krásná příroda a krásní lidi. Navíc se jedná o malý pochod, to máme rádi. Hrejkovice už chodí tolik lidí, že jdete ve velkých skupinách a tolik si to neužíváte. Tady krásně bloudíme. Má to tu pravou atmosféru. Po cestě občas potkáme někoho známého. Občerstvení nám přišlo vhod. Samozřejmě, kdyby tu byla hospoda, tak by to bylo lepší. Ta nás čeká na konci v cíli, jenže tam bohužel čeká i auto,“ konstatoval Jiří Koutník. „Dřív, když jsme ještě pili, tak těch veselých příhod bylo mnohem víc, ale teď už máme rozum. Jednou jsme přišli do nějaké vesnice a zeptali jsme se paní, kam mířili pochodníci před námi. Ona nám odpověděla, že někteří doleva a jiní doprava. Nevěděli jsme, kam tedy jít, tak jsme raději sáhli do kapsy pro strýčka Googla a dohledali jsme trasu. Zajímalo by nás, kdo z těch lidí se tehdy ztratil,“ vybavil si jednu z příhod Jiří Koutník.