V minulém týdnu rozeslal tiskový mluvčí Dopravního podniku města České Budějovice Radek Filip médiím reakci na článek v Českobudějovickém deníku. Cestující Larisa Hambergerová tam popisovala svůj zážitek, kdy u Polikliniky Jih dobíhala autobus. S těžkými taškami usedla, aby si vyndala lístek, a když ho chtěla označit, strojek už nefungoval. Revizoři jej mezitím zablokovali. Čas, který revizoři cestujícím poskytují k označení lístku, je předmětem častějších stížností. Podle přepravních pravidel již nezahrnuje dobu, kterou cestující potřebuje k tomu, aby zaujal místo k sezení, vyhledal nepřipravenou jízdenku, opatřoval si ji od jiných cestujících nebo manipuloval se zavazadly. Jinými slovy – cestující si má po nastoupení lístek označit hned. Revizoři naproti tomu mají strojky zablokovat v okamžiku, kdy již žádný cestující nejeví snahu označovat si jízdenku. Mezi těmito dvěma limity vzniká řada sporných situací a cestující si pak stěžují.

Mluvčí dopravního podniku Radek Filip v reakci zaslané médiím uvádí, že redaktoři Deníku bohužel nevyužili jeho nabídky na osobní setkání, při které byl připraven poskytnout poslech záznamu z kritizované kontroly. „Je škoda, že tato naše nabídka byla odmítnuta. Možná by pak bylo i pro čtenáře jasné a nezpochybnitelné, že dle záznamu z kontroly paní Hambergerové uplynulo od zavření dveří do výzvy k předložení jízdního dokladu více než 60 vteřin! To lze rozhodně považovat za dostatečnou dobu k označení jízdenky. Dle vyjádření revizora po celou tuto dobu cestující seděla a snahu označit si jízdenku projevila až poté, co ji oslovil. Okamžik zavření dveří i celý následný průběh kontroly je ze zvukového záznamu zřetelný a jasný,“ sděluje Radek Filip. Stížnost Larisy Hambergerové byla odmítnuta jako neoprávněná.

Otázka, zda 60 vteřin je dostatečná doba například pro staršího nebo postiženého člověka a zda v těchto případech přece jen nebude potřeba individuální přístup revizorů, přece jen zůstává. V Dopravním podniku však uvádí svou zkušenost. „Doba 60 vteřin je zcela dostatečná, stačí si to v praxi vyzkoušet. Běžná doba, za kterou si všichni cestující ve voze jízdenky označí, je do 20 vteřin. Vždyť za 60 vteřin je vůz mnohdy již v následující zastávce,“ říká mluvčí Radek Filip. Podle jeho slov od doby, kdy jsou z průběhů kontrol prováděny zvukové záznamy, nebyla žádná stížnost oprávněná. „Možná to na první pohled zní zvláštně, ale je to dáno tím, že revizoři dobře ví, že pokud by ze záznamu vyplynulo jejich nesprávné chování, čekal by je postih,“ zdůrazňuje Filip, že pořízení záznamníků nutí k dodržování pravidel i samotné revizory.

Libuše Kolářová