Výzva města je už z roku 2017

Město Tábor je na Maredově vrchu majitelem pruhu pozemku podél železniční tratě, který navazuje na Komenského ulici. Větší část tohoto pruhu si majitelé domů z ulice Krále Jiřího připojili směrem k trati ke svým zahradám. V roce 2017 město vyzvalo všechny vlastníky těchto zaplocených kousků, aby si pozemky odkoupili. Cena dle znaleckého posudku tehdy činila 800 korun za metr čtvereční.

„Vlastníci byli informováni, že mají připlocené části městského pozemku a byli vyzváni k dodání geometrického plánu, zaměřujícího každou jednotlivou zaplocenou část. Někteří souhlasili a někteří uvedli, že zaplocenou část vydrželi. Nebyl doložen geometrický plán, a tudíž k projednávání prodejů nedošlo, nebyla ani podána žaloba na vydržení,“ informoval odbor správy majetku nyní zastupitele. Na stůl jim totiž 8. září rada města předložila materiál, kterým první z těchto uživatelů městského pozemku uplatňuje institut mimořádného vydržení. Radní navrhovali vyjít žadateli vstříc.

Odhad ceny pozemků se přitom k roku 2024 vyšplhal na 2390 korun za metr čtvereční. Mimořádné vydržení 57 metrů čtverečních městského pozemku nyní uplatňuje Petr Limberský. Na výzvu z roku 2017 stejně jako někteří další sousedé nereagoval a pozemek si neodkoupil. Zastupitelka Olga Bastlová (Šance pro Tábor) upozornila, že jde o prolomení současné praxe. To může mít pro město nedozírné důsledky.

Novinka Občanského zákoníku

Vedoucí odboru správy majetku města Dana Švecová sdělila, že žadatel nyní reaguje na legislativní změnu. „Doposud musel uživatel městského pozemku dokladovat, proč si myslí, že je pozemek jeho. U mimořádného vydržení, které je novinkou Občanského zákoníku, musíme my prokazovat, že uživatel pozemku jedná ve zlém úmyslu,“ řekla.

Zastupitelka Soňa Šicnerová (ANO) upozornila, že pokud si někteří sousedé zaplocené části odkoupili a někteří je nyní získají bezplatně, byl by to ze strany města nerovný přístup. „Připlocené části v ulici Krále Jiřího budeme muset vypořádat a uvidíme, kolik lidí bude argumentovat stejně jako v tomto případě,“ podotkla vedoucí odboru Dana Švecová. Nikdo se nezeptal, proč radnice neoprávněně držené pozemky od roku 2017 nedotáhla do konce a nesplnila tak usnesení zastupitelstva z tohoto roku.

Přijde lavina mimořádných vydržení?

Pouze Václav Ebert (Šance pro Tábor) konstatoval, že se tímto rozpoutá precedens a dává se návod dalším lidem, kteří drží pozemky města neoprávněně. Vedoucí majetkového odboru Dana Švecová ujistila, že současně s převody pozemků bude město vymáhat i bezdůvodné obohacení držitelů – tedy tříleté zpětné nájemné za pozemky. Odbor teď každopádně bude muset konat. Mimořádné vydržení pozemku Petra Limberského totiž v zastupitelstvu neprošlo. Zvedlo pro něj ruku jen dvanáct zastupitelů, potřebné minimum je čtrnáct. K nesouhlasu opozice s takovýmto postupem se přidali například i koaliční zastupitelé Jakub Valeš nebo Lucia Kopřivová Markovová z Tábora 2020.

Mimořádné vydržení, nově zakotvené do Občanského zákoníku, tak nyní může putovat k soudům. Ty budou muset rozhodovat, zda si lze posunováním plotu takto rozebírat obecní a městské majetky. Doposud u řádného vydržení platilo, že pokud uživatel věc užívá deset let v dobré víře jako svou, nabude ji do vlastnictví. Kromě toho však je nutné prokázat, že se držba zakládá na právním důvodu – například na smlouvě, která je sice neplatná, ale držitel žije v přesvědčení o její platnosti. To u mimořádného vydržení odpadá. Stačí věc držet minimálně 20 let a právní důvod není třeba prokazovat. Naopak nepoctivost úmyslu musí dokázat protistrana.

Judikát Nejvyššího soudu také změnil náhled na to, že informací o tom, že někdo drží cizí majetek, přestává trvat zákonná časová lhůta. O mimořádném vydržení říká: „K naplnění takové držby postačí držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma,“ konstatuje Nejvyšší soud. Zde se budou muset soudy vypořádat s otázkou, zda se držením městského majetku působí újma všem ostatním občanům, jimž městský majetek společně patří.