„Od roku 1963 jsem chodil plavat. K pólu jsem se dostal v rámci plaveckých tréninků,“ vypráví Volák nejstarší. V roce 1970 získal svůj první a také poslední mistrovský titul, tehdy byl ještě žák. Během své aktivní kariéry vítězil většinou tým Plzně nebo Ústí nad Labem. „Největší úspěch bylo stříbro v československém poháru,“ doplňuje. Jako dorostenec si odskočil zahrát za Slavii VŠ Plzeň a následně odehrál jednu sezonu v Dukle Plzeň. Po skončení aktivní činnosti se věnuje především funkcionářské práci. „Vyřizuji všechny papíry, rozpisy na bazény, hlášenky zápasů, pozvánky rozhodčím, dávám dohromady soupisky. Mám pocit, že to dělám odjakživa, začal jsem hned po vojně,“ uvádí muž, jenž byl na začátku osmdesátých let rovněž členem výkonného výboru svazu československého vodního póla.

Oba synové víceméně kopírovali kariéru svého otce, z plavání se dostali k vodnímu pólu, u něhož sbírali úspěch za úspěchem. V aktuálním mužstvu, které vede ostřílený kouč Karel Faměra, patří k těm nejzkušenějším. Jsou hlavními pilíři a předávají své zkušenosti nadějným dorostencům. „Kluci udělali velký pokrok, jsou zase o rok starší, vyspěli. V příští sezoně budeme ještě lepší,“ shodují se oba bratři. Důležité bude i to, v jaké kondici budou všichni v září letošního roku. Tréninky v bazénu při současné koronakrizi nepřipadají v úvahu.

Jiří s Alešem se také shodují na tom, že jsou raději v bazénu s jinými spoluhráči, bok po boku hrají neradi. „Trenéři to o nás věděli už v dorostu. Je lepší, když je Aleš na lavičce a já hraju. On je výborný obránce, který má přehled, ví, kdy rozehrát a podržet míč. Jeho slabá stránka jsou řeči, nadávání a diskuse s rozhodčími,“ usmívá se Jiří.

Mladší Aleš je totiž ve vodním pólu považován za „zlého muže“. Během tohoto ročníku byl dvakrát vyloučen za brutalitu a pak dostal stopku na tři zápasy. „Někdo se těch mladých v bazénu musí zastat. Někdy mám chuť vyskočit na břeh a dát facku i rozhodčímu, ale to už bych si nezahrál,“ krčí rameny sympaťák Aleš, který s bazénem spojil i svůj profesní život, protože Na Křemelce pracuje jako plavčík. Paradoxní je, že oba tresty Alešovi udělil jeho otec, který je navíc předsedou sportovně technické komise.

O tom, že jméno Volák bude ve strakonickém vodním pólu rezonovat i v dalších létech a rodinná tradice zůstane zachována, se bude starat dvanáctiletá dcera Jiřího juniora, která se jmenuje Adriana. „Zatím více plave, vodní pólo má jako druhý sport. Věřím, že by se mohla prosadit,“ uzavírá Jiří Volák mladší.