„Krkavci patří k nejinteligentnějším ptákům, proto jsme je zvolili za symbol konce letních prázdnin a návratu do školních lavic. Poslední prázdninovou sobotu se dozvíte spoustu zajímavostí, nejen to, že hráli důležitou roli v pohádkovém seriálu Arabela. Důležití jsou také v severské mytologii, kde provází přímo Otce veškerenstva Odina, kterému se proto říká mimo jiné krkavčí bůh Hrafnáss. Krkavec je také hlavní postavou známé básně Edgara Allana Poea, v níž osamělý muž vzpomíná na zemřelou dívku Leonoru. Nejen jemu rezonuje v hlavě kruté slovo Nevermore. A víte, že krkavci měli původně bílé peří, ale řecký bůh Apollón jim ho za pomluvy změnil v temně černé? Ale dost prozrazování, další informace si přijďte poslechnout osobně. Setkání u krkavců začne v sobotu jednu hodinu po poledni,“ říká mluvčí Zoo Tábor Filip Sušanka a dodává, že chybět nebudou ani oblíbená komentovaná krmení. Jejich přesný rozpis naleznou zájemci na webu zoo www.zootabor.eu.

Krkavce velké, kteří na českém území patří k ohroženým druhům zvířat si lidé často pletou s havranem. Rozdíl mezi nimi je však zjevný. Krkavec má černý zobák, který je na vrchní straně u kořene opeřený, zatímco havran má zobák šedohnědý a neopeřený. Jeho křídla mohou mít rozpětí až 1,5 metru. Živí se drobnými obratlovci, vajíčky ptáků, semeny, často jako mrchožrouti konzumují zbytky po velkých šelmách a běžně i odpadky na skládkách.

Krkavci patří k nejinteligentnějším zvířatům. Například k velkým mrtvolám zvířat, se kterými by si sami nevěděli rady, přivolají vlky nebo kojoty, aby mrtvou zvěř „načali“. Krkavci také dokáží mnohem lépe než papoušci napodobovat zvuky. Mají asi 30 různých vlastních zvukových projevů, naučí se zvuky zvířat (například štěkání psa), předmětů jako třeba vrzání dveří, nebo lidské řeči. Na rozdíl od papoušků opakují nejen slova, ale napodobují i intonaci a barvu hlasu.

Zoo Tábor