Tábor s počtem 3054 městských bytů patří k městům s největším podílem nájemního městského bydlení. Doposud se tím chlubil. Opakovaně zaznívají informace z bytové komise, že se o každý uvolněný městský byt uchází až sto zájemců. Zájem o nájemní bydlení roste. Tím spíš, že ceny nových bytů se stávají pro mladé rodiny nedostupné stejně jako hypotéky. Za této situace radní překvapivě navrhli, že by se ještě 43 bytů mohlo dát do prodeje. Ceny měly být sice tržní, ale i tak podstatně nižší než při koupi nového bytu.

Překvapivá změna kurzu
Rozbuškou se stal byt 1+1 ve druhém patře domu 2358 v ulici Dukelských bojovníků, tedy v jedné z nejlukrativnějších částí města, s dostupností centra pěšky za pár minut. V tomto domě zbyly městu dva nájemní byty, ostatní jsou již prodané. Usnesení zastupitelstva z roku 2019, kterým se privatizace bytů v Táboře zastavila, však říká, že město doprodá už pouze byty v domech, kde městu zůstal jen jediný byt. Ve společenství vlastníků tak nemá město žádný vliv, musí se přizpůsobovat rozhodnutí výboru SVJ a například stejným podílem jako ostatní vlastníci bytů investovat do oprav domu. Takových domů, kde městu ještě patří jediný byt, je v Táboře celkem 17.

V domě 2358 však městu zbývají dva byty. Takových domů se dvěma zbývajícími byty města je 13. Zrušením usnesení z roku 2019 o doprodeji pouze bytů, které zbyly městu ve zprivatizovaných domech jako jediné, by tak město mohlo prodat ještě celkem 43 bytů. Odhadem by postupně utržilo kolem sta milionů korun.

Jestli byl spouštěčem tohoto překvapivého návrhu rady města zájem některých movitých lidí nakoupit ještě městské byty, jejichž tržní ceny jsou stále nižší než v nových developerských projektech, nebo stála za nápadem nechuť pracovníků odboru správy majetku města, kteří musejí navštěvovat schůze celkem 74 společenství vlastníků, v nichž městu patří jeden, dva až po sedm bytů a schůze se obvykle konají po pracovní době úřadu, o tom lze pouze usuzovat z průběhu rušné pondělní diskuse. V Táboře se také rodí několik developerských projektů na výstavbu nového bydlení, developeři obvykle chtějí prodávat a šance lidí na získání městského nájemního bydlení je pro ně konkurence.

Piráti se přidali k opozici
Hned na úvod místostarosta Martin Mareda (Piráti) vystoupil s překvapivým prohlášením, že v radě města hlasoval proti uvolnění dalších bytů do prodeje a i na zastupitelstvu bude proti. „To, že město nemá v SVJ vliv pro mě není důvod. Podle mě si ty byty má město nechat,“ řekl. Přidal se k němu i další radní z Pirátů Václav Klecanda: „Jestliže uvažujeme o výstavbě nových bytů, tak je nesmysl prodávat ty stávající. Za cenu, kterou tady utržíme, nový byt nepostavíme.“ Měl na mysli Dvorce, kde se město chce zapojit výstavbou městských bytů v domě na rozhraní parkoviště u zimního stadionu a parku.

Následovala smršť odporu. „Město má pomáhat lidem, kteří si nemohou koupi bytu dovolit. To, že účast na schůzích SVJ zatěžuje pracovníky radnice, není argument. Může tento úkol přenést na společnost Bytes,“ řekla Olga Bastlová (Šance pro Tábor). Na to vedoucí odboru správy majetku města Dana Švecová odpověděla, že lidé z jejího odboru se návštěvám schůzí nebrání. V důvodové zprávě se ovšem zdůrazňuje, že domů s podílem města je 74, a do každého se musí na schůzi jednou nebo i dvakrát ročně dojít.

Další odmítavé stanovisko k návrhu rady města přidala Soňa Šicnerová (ANO). „Je k neuvěření, že se hodláme zbavovat bytů, když jiná města byty naopak staví. Zbavit se třinácti bytů znamená připravit o možnost nájemního bydlení třináct spokojených rodin. My máme hájit zájmy občanů a ne tu nechat někoho vydělávat,“ narazila Šicnerová i na to, že byty se obvykle skupují nikoliv pro vlastní bydlení, ale na pronajímání. „Potřeba nájemního bydlení roste a peníze nám leží ladem v rezervách bez užitku,“ upozornila ještě Šicnerová. Jiří Horecký (ODS) oponoval: „To není zbavování se bytů. Naopak. Město s 3054 byty má nejvyšší bytový fond mezi městy republiky a k aplikování sociální politiky je to dostatečný nástroj.“ To si ale nemyslel Václav Ebert (Šance pro Tábor), který připomněl, že pokud by byl nástroj dostatečný, těžko by o každý městský byt usilovalo 60, 70 i 100 lidí. „Vždyť žádné sociální byty nestavíme a ještě lidem tuto šanci snížíme?,“ argumentovala Soňa Šicnerová.

Pochybnosti i v koaličních řadách
O nutnosti prodat tento konkrétní byt v domě 2358 pochyboval i Martin Kraus z Tábora 2020. Řekl, že by se měl posuzovat vlastnický podíl v domě. Ten je v tomto případě 5:1. „Já bych viděl hranici 8:1, kdy už pro město není efektivní držet toto vlastnictví,“ konstatoval. Poté vystoupila radní Ivana Mizerová (Tábor 2020) a přihlásila se k autorství myšlenky na odprodej dalších městských bytů. „Iniciátorem v radě města jsem byla já. Tam, kde je město výrazně menšinovým spoluvlastníkem, je dohadování v SVJ s těmi ostatními z této slabé pozice složité.“ Mizerová tvrdila, že ji inspirovala zkušenost se společnou správou domu čp. 14 na Žižkově náměstí. To už je ale hodně dávno. „Plnou moc pro Bytes si neumím představit. Mohl by například za město souhlasit s přijetím úvěru na vysoké investice do domu? Já doporučuji zbavovat se těchto starostí,“ řekla radní Mizerová.

Soňa Šicnerová řekla, že tady se rýsuje rozdíl pohledu – vlastnického postoje se sociálním. „Co má město jako veřejná korporace hájit? Rezignujeme na to, proč tu vlastně jsme? Překvapuje mě, že to není důležité pro lidi, kteří se profesně v sociální oblasti pohybují,“ řekla v zjevné narážce na radního Jiřího Horeckého, který pracuje jako prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Po této poznámce Soni Šicnerové zazněl potlesk – od části zastupitelů i z publika. Starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020) přispěchal s ujištěním: „Myslíme na občany, jen třeba v jiné rovině.“

Filozofii TOP 09 objasnil Kryštof Kothbauer, který řekl: „Městské nájemní bydlení je dotovaná služba občanům. Pozice dobrého hospodáře by znamenala zbavit se celého bytového fondu. Ale tady jde o 85 setin tohoto majetku. Tábor má i tak jeden městský byt na 10,8 obyvatel. To je srovnatelné třeba s Berlínem. To, že o každý byt je přes 60 zájemců, je přirozené, když je městské bydlení levnější než komerční.“

Václav Ebert (Šance pro Tábor) konstatoval: „Já pamatuji začátky privatizace bytů. Argumentovalo se zanedbaností bytového fondu a tím, že se 50 procent z výtěžku prodejů bude vracet do oprav zbylých bytů města. To se nedělo, peníze se naváděly do rozpočtu. Nehlasoval jsem nikdy pro prodej jediného bytu a nebudu ani dnes. Bytesu plně důvěřuji. Když město účast na schůzích přenese na Bytes, lehce si to tamní pracovníci obejdou.“

Z vývoje debaty začínalo být zřejmé, že koalice utrpí při hlasování první porážku. Miroslav Ryba z ANO dal protinávrh, aby se hlasovalo naopak o tom, že město už nebude prodávat žádné bytové jednotky. Martin Kraus z Tábora 2020 nebezpečí porážky vycítil a snažil se navrhnout, aby se bod stáhl a mimo zastupitelstvo se vydiskutovala celá bytová politika města. Jenže bod by musel stáhnout předkladatel, tím byl Martin Mareda z Pirátů a ten mlčel. Nechal své pravicové kolegy vykoupat.

První porážka
Nejprve se hlasovalo o návrhu Miroslava Ryby, aby se už žádné z městských bytů neprodávaly. Pro toto usnesení se ale sešlo jen jedenáct hlasů. Pro byli zastupitelé Breda, Depta, Jankovský, Kadilák, Novák, Ryba a Šicnerová z ANO a celý klub Šance pro Tábor, tedy zastupitelé Bastlová, Bohuslávek, Ebert a Snášel. Proti hlasovali zastupitelé Čulík, Kraus, Mizerová a Valeš z Tábora 2020 a dále zastupitelé Horecký, Kothbauer a Smětáková z klubu Společně pro Tábor. Zastupitelé Pavlík, Kacerovský, Kopřivová Markovová, Mareda, Klecanda a Horejsková se hlasování zdrželi.
Poté přišlo hlasování, zda umožnit prodeje bytů v domech s jedním, ale i dvěma zbývajícími byty ve vlastnictví města. K tomu se přihlásili pouze zastupitelé Čulík, Kacerovský, Mizerová a Pavlík z Tábora 2020 a Horecký, Kothbauer a Smětáková z klubu Společně pro Tábor (ODS/TOP09). Sedm hlasů byla hořká porážka, protože i koaliční zastupitelé jako Martin Kraus z Tábora 2020 a Martin Mareda a Václav Klecanda z Pirátů se postavili proti. Lucia Kopřivová Markovová, Jakub Valeš, Matěj Pospíchal z Tábora 2020 a Lenka Horejsková z klubu Společně se hlasování zdrželi. Proti byly kluby ANO a Šance pro Tábor, celkem tedy 14 proti, 7 pro a 4 se zdrželi hlasování.

Tím už nemělo smysl hlasovat o odprodeji bytu 1+1 v ulici Dukelských bojovníků 2358. Měl by se přičlenit k bytům nájemním.