Nezalekněte se, když narazíte na zavřené dveře. Je tu kontakt na průvodkyni, která vám přijde otevřít a ujme se vás. Na úvod se návštěvník seznámí s živočichy, kteří v okolí opravdu žijí. Jsou tak dokonale vypreparovaní, že vypadají jako živí. Pospolu tu vytváří kus přírody a zejména děti se od této podívané těžko odtrhnou. Čápi, koroptve, volavky, vydry, orel, srneček, divočák… nebo bobr, který vyvolává úsměv na tváři svou „najedenou“ figurou. Preparáty jsou vlastně po celé škole, převážně ryb, a to i těch vylovených v nedalekém Orlíku. Preparovat tady studenty také učí.
Na historických fotografiích nebo kresbách lze vidět, jak se rybníkářství a práce rybářů vyvíjela. Ještě než se začala vyrábět auta, tahali kádě s vylovenými rybami voli.

Průvodkyně Kateřina Bouberlová je čerstvá absolventka střední rybářské školy a přes prázdniny tady brigádničí. Do práce to nemá daleko, dojíždí z šest kilometrů vzdálených Truskovic. Ukazuje navijáky a pruty od starých po nejnovější. „Hosté mi tu často říkají, že na ty staré navijáky a pruty stále chytají a nemohou si je vynachválit,“ směje se.

K pousmání je i další přístroj, na který upozorní. Echolot neboli sonar. Obrovská bedna s příslušenstvím, s kterou by se dnešní rybář pořádně nadřel. „Je to první echolot německé výroby, který se tehdy do Československa v 70. letech dovezl. Máme tu i echoloty japonské výroby,“ dozvídáme se.

Část výstavy je věnovaná také pytlákům. Pytláci bohužel byli, jsou a budou. Nad hlavou jsou pověšené například černé šňůry s háky zabavené pytlákům na Dunaji, pytlačení dokreslují i obrázky. „Toto je úhoří vrš a tohle vězenec. Byly to nádoby, dřevěné nebo sítěné, do kterých ryba vplula a už se odtud nedostala,“ vysvětluje průvodkyně další způsob pytlačení.

V několika vitrínách poutají pozornost vodní živočichové, zafixovaní v kapalných roztocích. Žáby, raci, rybky už poněkud vybledli, byli totiž zakonzervovaní v době, kdy škola začínala fungovat. Rybářská škola mimochodem za dva roky oslaví sté narozeniny. Kromě naložených živočichů zaujmou i čelisti vypreparované z různých ryb, škeble, perlorodky nebo kolekce vážek, kterých u řek pomalu ubývá.

Druhá část muzejní expozice je ve sklepě školy. A je to podívaná! V 17 obřích nádržích tu žije na sto druhů ryb. Je tu samozřejmě zastoupena vodní říše českých řek a potoků, ovšem atrakcí jsou exotické ryby ze sladkovodních toků Amazonie. Do očí praští zejména nádherná a vzácná trnucha Leopoldova. Je sametově černá s bílými skvrnami a není divu, že se jí také říká černý diamant. Ve Vodňanech mají hned dva kousky od ruského chovatele, samce a samičku. Byť jejich vzhled a ladné pohyby svádí k tomu, že by se s nimi člověk, šlo-li by to, pomazlil, pravděpodobně by to špatně skončilo. Na ocase mají trn jako břit a pod mikroskopem připomíná oboustrannou pilu. Kromě trnuch Leopoldových tu je také trnucha skvrnitá. Díky této parybě příbuzné rejnokům má vodňanská rybářská škola prvenství – podařilo se jí jako první v republice trnuchu rozmnožit. V symbióze v amazonském akváriu žije kromě dalších i arowana nebo panakové. Všechno jsou to masožravci, krmí se zmraženými rybami. Na webových stránkách školy mají i video, které dokumentuje, jak takové krmení dravců vypadá.

Opodál se už návštěvník podívá na to, co žije pod hladinou u nás. Z jednoho akvária se doslova chechtá amur bílý. Nechybí tolstolobik, cejni, střevlička, podoustev líni a kapři. Hned vedle nich mohou hosté obdivovat jejich vyšlechtěné kamarády – koi kapříky. Hýří všemi barvami. Přes školní rok je do akvária umístěna například i štika. Ale protože je velmi poživačná a přísun dobrot potřebuje vlastně neustále, na prázdniny se vypouští zpět do přírody. V každé nové sezoně ji v akvárku nahradí nová štika. A rozhodně nesmíme zapomenout představit fešáka Karla – leguána, který zbožňuje společnost a každého návštěvníka srdečně zdraví.

Muzeum rybářství je přes prázdniny otevřeno denně od 9 do 16 hodin kromě pondělí. Začátky prohlídek jsou vždy v celou hodinu (9, 10, 11, 13, 14, 15 a 16 hodin). Prohlídka trvá zhruba hodinu. Během školního roku je možné do muzea zavítat také, ovšem po předchozí domluvě. To platí i pro zájemce ze škol. Učitelé mohou návštěvu rybářského muzea využít jako doplněk výuky přírodopisu.