S hejtmankou o tom, co hýbe krajem - Jižní Čechy Teď!




S hejtmankou o tom, co hýbe krajem - Jižní Čechy Teď!
19. 2. 2020 7:39

S hejtmankou o tom, co hýbe krajem

JIŽNÍ ČECHY - Na tradiční novoroční rozhovor Jihočeských týdeníků s hejtmankou Ivanou Stráskou (ČSSD) nakonec došlo až v únoru. Hodinka času na aktuální problémy, otázky a odpovědi se zkrátka v diáři hejtmanky nehledala snadno. V lednu ji hodně zaměstnala i situace v jihočeské organizaci ČSSD. Také na to přišla řeč.




 

Celé toto volební období se v krajském zastupitelstvu řeší letiště. Často jako přetahovaná s městem České Budějovice. Nakonec kraj projevil vůli podíl Budějovic odkoupit. Jak jste daleko?

Ano, řešíme koupi poloviny akciové společnosti Jihočeské letiště. Je to logický krok, všichni odborníci nás upozorňovali, že by společnost měla mít jednoho majitele. V počátku ta společnost určitě nebude zisková, nacházíme se v době nepříznivé pro létání. Ztráty se mohou hradit z výnosů pozemků v takzvaném budoucím Aero city, proto jsme je koupili. Letiště není investice pro současnost, byla ale podporována všemi politickými reprezentacemi kraje a věřím, že za 15, 20 let se zúročí. Až přestaneme bláznit, omezovat létání, případně automobilismus, a zmizí ten přehnaný tlak na snižování obsahu CO2.

Jaký je současný stav?

Zpracovává se znalecký posudek, který společnost Jihočeské letiště ocení.

Je reálné, že se Českým Budějovicím vrátí, co do letiště za celé roky vložily?

To nepředpokládám.

Kraj se vždycky chlubil značnými finančními rezervami. Ty na koupi vyčerpáte?

Kraj má na účtu dostatečné finanční prostředky. Na konci volebního období by se měly pohybovat kolem 800 milionů korun. Z těchto peněz podíl v Jihočeském letišti koupíme, ale tím se zdaleka tato finanční rezerva nevyčerpá.

Kdy tedy na letišti začne běžný provoz velkých letadel?

Zhruba někdy ke konci letošního roku, ve chvíli, kdy se zprovozní nové řídící technologie. Záleží na tom, jak bude vypadat detailní přechodový plán pro přechod z kategorie letiště 2B do kategorie 4C, která tu bývala. Na přechodovém plánu pracuje zastupující ředitel letiště pan Kala. Prvotním cílem je tedy návrat do kategorie 4C a pak posun do vyšší kategorie i pro velká letadla.

Stále platí plán, že se od roku 2021 vrátí letecká záchranná služba na letiště v Plané u Českých Budějovic?

Ano, od roku 2021 přestane v Jihočeském kraji provozovat leteckou záchrannou službu armáda, skončí její stanoviště v Bechyni a bude se znovu létat z Plané u Českých Budějovic. Je to návrat ke stavu, který tu podle evropské směrnice HEMS měl být – tedy že tuto službu mají provozovat soukromé společnosti, vzešlé z výběrového řízení. Armáda tuto službu zajišťovala velmi dobře, ale myslím, že to pro ni bylo stejně nechtěné dítě jako pro nás.

Lidé se ale obávají, že menší soukromé vrtulníky nebudou létat v noci. Jak to bude?

Budou létat 24 hodin denně, tedy i v noci. Ano, pro jihočeskou záchrannou službu to teď znamená personální nároky na zajištění zdravotnických týmů. Ale my jsme tu i tak celých pět let udržovali odbornost lezeckého týmu, aby teď byl k dispozici. Budeme připraveni.

Jak byste reagovala na námitku, že ve velkých armádních vrtulnících Sokol mohl zdravotnický tým na palubě během letu i pracovat?

Cílem letecké záchranky je pacienta stabilizovat a dopravit ho co nejrychleji do zdravotnického zařízení, nikoliv na palubě operovat. Všude na světě provozují leteckou záchranku s malými vrtulníky, jsou pohyblivé a sednou všude. I naše nemocnice jsou vybavené přijímat tyto malé stroje. Znovu bych ráda zdůraznila, že armáda leteckou záchrannou službu poskytovala velmi dobře a profesionálně. Bylo to ale dražší a personálně náročnější.

Kraj to ale přece neplatil?

Neplatil, ale peníze jsou jen jedny.

A kdo vlastně chtěl před pěti lety výměnu soukromé společnosti za armádu?

Bylo to čistě politické rozhodnutí, kterým chtěl dle mého názoru před lety premiér Sobotka potrápit odbojný Jihočeský a Jihomoravský kraj.

Další boj vede Jihočeský kraj s ministerstvem životního prostředí o správu Šumavy. Jaký je stav ve sporu o zásady péče v Šumavském národním parku a žaloby, kterou kraj podal na správu parku a ministerstvo životního prostředí?

Stav našich lesů je tristní a obávám se, že jsme překročili hranici, odkud už není návratu. Bude to mít dopady na vodu. Navíc se tu rozšířila až patologická nenávist ke smrku. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že smrk do naší krajiny nepatří. Podle mne patří. Jsem přesvědčená, že začátek kůrovcové kalamity nastal na Šumavě po orkánu Kyrill v roce 2007. Tehdy padlo rozhodnutí nechat polomy ležet a kůrovec se přemnožil. Dalšími příčinami jsou sucho, teplé počasí, roztříštěnost vlastnictví i změna systému, kterým se zasahuje. Dřív se likvidovaly jednotlivé napadené stromy, dnes, aby se to vyplatilo, tak se těží harvestory a vznikají rovnou celé paseky. A navíc si s dřívím rozvážíme kůrovce po celé republice. V Čimelicích na nádraží, kde nakládali kůrovcové dříví, jsem v létě odloupla kůru z kmene a pod ní byl živý kůrovec.

Lesáci říkají, že by se kmeny měly zbavovat kůry a ošetřovat. Proč se to tedy neděje?

Nejsou lidi. Napadené stromy se mají nejen odkorňovat, ale i postříkat chemickými přípravky, ovšem v reálu je to jinak. Zajímavé srovnání nabízí událost z Arnoštova v roce 1917. Tehdy tam vypukla obrovská kalamita, padlo přes 200 tisíc kubíků dřeva ve schwarzenberských lesích. Bleskově tam postavili 15 kilometrů dlouhou úzkokolejnou železnici, nahoře pilu s pěti katry, která jela na dvě směny a do tří let bylo zpracováno a osázeno. A to byla první světová válka a muži na frontě, tak co k tomu říct…

Jak tedy soud rozhodl o správní žalobě Jihočeského kraje na proces přípravy nové zonace pro péči o národní park Šumava?

Soud zatím rozhodl o polovině naší žaloby. Rozdělil ji na dvě části – procesní a věcnou. Procesní část odmítl, tedy nikoliv zamítl. Odůvodnil tento verdikt tím, že se v národním parku nerozhoduje ve správním řízení a věc tedy nepřísluší správnímu soudu. Proti tomu jsme podali kasační stížnost, protože občan přece musí mít právo na přezkum rozhodnutí, to mu zaručuje Ústava. Druhá, věcná část žaloby, kterou namítáme, že Správa národního parku Šumava při stanovování nové zonace prakticky vyloučila z jednání kraj i jednotlivé obce a neposkytla dostatek odborných materiálů, především zásady péče, k posouzení nových zón parku, tak ta stále běží.

Za jak dlouho může o věcné části správní soud rozhodnout?

To nedokážu odhadnout.

Jsou tu ale i další kontroverzní věci. Na Táborsku se nelíbí, že rada kraje dala souhlas k budoucímu přechodu ze stejnosměrného na střídavé napětí na trati Tábor – Bechyně, což znemožní provozování historické lokomotivy Elinka. Proč s tím rada kraje souhlasila?

Diskutovali jsme o tom a já jsem na radě vznesla námitku, že jde o historický unikát. Jenže Správa železniční dopravní cesty tvrdí, že aby se mohly provozovat vagony, odpovídající současné době, je potřeba tam dát tuto trakci. Nejsem z toho nadšená, ale bavíme se o horizontu zhruba deseti let.

Zvedla jste ruku pro nebo ne?

Nakonec jsem hlasovala pro. Nechala jsem si vysvětlit, že zachovávání stejnosměrného napětí by bránilo rozvoji tratě. Chceme ale dál jednat o tom, jestli se dají historické mašinky technicky upravit tak, aby na této trati dál mohly jezdit.

V písecké nemocnici nedávno proběhlo setkání kaplanů jihočeských nemocnic. Proč za situace, kdy statisticky klesá počet lidí, hlásících se k náboženství, Jihočeské nemocnice zřizují kaplany na úrovni primariátu? Jsou schopny nabídnout lidem bez vyznání psychology?

V Jihočeských nemocnicích jsou psychologové i kaplani. Pouze písecká nemocnice má kaplana jako zaměstnance na plný úvazek, v ostatních nemocnicích to tak není. Duchovní různých církví tam mohou docházet externě, na přání pacienta. Pacient si stejně tak může vyžádat pomoc psychologa. Pouze písecká nemocnice má samostatné oddělení spirituální péče, to ale není součást systému Jihočeských nemocnic. Souvisí to zřejmě s vybudováním meditační kaple, která není pouze římskokatolická, může sloužit všem. Překvapilo mě, kolik lidí v písecké nemocnici meditační kaple využívá.

Kraj také bojoval proti zpoplatnění silnic první třídy mýtným a neuspěl. Jak se jeví vývoj na jihočeských silnicích po zavedení mýta?

Ministerstvo dopravy nedodrželo slib, který dalo krajům. Aby stát nemusel rušit tendr na výběr mýtného, v němž byly silnice první třídy zakotveny, souhlasily kraje, že bude tedy stanovena nulová sazba mýtného. To se ale nestalo, stát začal na zhruba 900 kilometrech silnic první třídy vybírat. Naše krajská Správa a údržba silnic prováděla na podzim sčítání projíždějících vozidel a teď od ledna do března probíhá porovnávací sčítání na zpoplatněných úsecích i na paralelních komunikacích, po kterých se dají zpoplatněné úseky objíždět. Podle výsledků sčítání budeme argumentovat a případně žádat policii o umístění zákazových značek pro vjezd těžké dopravy. Nepovažujeme za správné vybrat část silnic první třídy a ty zpoplatnit, navíc na území Jihočeského kraje je jich z celé republiky nejvíc. Úplně nelogické je zpoplatnění silnice I/20 a nezpoplatnění paralelní silnice I/22. Sčítání provádějí všechny kraje a budou žádat, aby jim stát dal peníze na opravy silnici druhých a třetích tříd, na které se ta doprava přesunuje. Kraje chtěly, aby stát tyto náklady kompenzoval krajům podílem na dani z minerálních olejů. Je tu i návrh asociace krajů na změnu rozpočtového určení daní, do kterého jsme chtěli daň z minerálních olejů ve prospěch krajů zahrnout, protože náklady na opravy komunikací neseme my. Asociace krajů ale není jednotná.

Proč?

Tak já třeba upozorňuji, že je zbytečné měnit rozpočtové určení daní, pokud ta příjmová stránka není naplněna. Stát nám podíl na dani z minerálních olejů nedá, tudíž je zbytečné debatovat o změnách procent rozpočtového určení daní. Připadá mi paradoxní porcovat zajíce, kterého nemám. Napřed musí stát projevit vůli nám náhradu za zničené silnice dát a pak se můžeme bavit.

Na krajském zastupitelstvu zaznělo, že vznikl problém s přístavbou nového křídla domova důchodců v Chýnově, kde se mělo letos na konci roku začít stavět. Co se tam děje?

Projekt přístavby chýnovského domova důchodců o objekt s 96 lůžky zasahuje do terénu za parkem a památkáři k němu mají výhrady. Přitom je navržen citlivě, se zelenými střechami, navíc my jiné pozemky nemáme. Potřebujeme, aby nové křídlo navazovalo na stávající , čímž by se využila společná kuchyně i personál. Jedině tak to ekonomicky vychází. Podle sdělení projektanta s památkáři komunikoval, nedostali jsme ale vyjádření a nyní je to pro Národní památkový ústav nepřijatelné. Vedeme jednání, co lze případně na projektu upravit. Letos se tedy bude doprojektovávat a soutěžit zhotovitel, stavba zřejmě začne nejdříve příští rok.

Na závěr se zastavme u jihočeské ČSSD, která vás vysílá jako lídra kandidátky pro podzimní krajské volby. Původně jste ohlašovala odchod na odpočinek, teď je všechno jinak…

Ano, změnila jsem plány. To, co se v jihočeské ČSSD odehrálo, není dobře. A protože pět ze sedmi okresních organizací vyjádřilo důvěru, že bych tomu mohla pomoct, tak měním vyhlídky na poklidný život starobního důchodce za předvolební souboj, povolební sčítání úspěchů a neúspěchů a možná hledání viníků. Ale pokud jsem 22 let v politice a z toho 18 v dresu sociální demokracie, bylo by nefér měnit dres za nějaké lepší vyhlídky a nepomoci vlastní straně.

Naznačujete, že jste dostala nabídku na změnu dresu?

Dostala jsem více nabídek na změnu dresu, do Změny Jiřího Zimoly i do jiných hnutí. Na všechny jsem reagovala tím, že nebudu říkat, že najednou nejsem sociální demokrat. Lidé stejně chápou, proč se dresy mění. Je jim to jasné.

Myslíte, že je srozumitelné, co chce ČSSD užitečného pro lidi udělat?

Je třeba říct, která ČSSD. Sociální demokraté v krajích se leckdy na věci dívají jinak než ti v Praze. Tak třeba zrovna na myšlenku ministryně Maláčové snížit dávky rodinám, které trpí u dětí záškoláctví. A omezit těm, kteří mohou a nechtějí pracovat, dávky celkově.

Jenže právě ČSSD si vysloužila vizitku, že za bezpracné dávky si celé roky kupuje voliče…

To je pravda. A přišli jsme tím o podporu pracujících lidí střední třídy, na které se financování těch dávek přeneslo především. Přesto si myslím, že za dvanáct let naší práce v Jihočeském kraji se nemusíme stydět a byla bych ráda, kdyby voliči hodnotili naši práci tady, v jižních Čechách. To, že jsme odchodem některých lidí do Změny přišli o jedinečnou příležitost společně dosáhnout v jižních Čechách nějakého slušného výsledku, je druhá věc.

Takže jste připravená i na fiasko?

Když jsem kývla, že povedu kandidátku, musím být připravená na všechno. Nejsem ale na té kandidátce sama a výsledek krajských voleb rozhodne, jak dál. Tyhle volby budou pro sociální demokracii bojem o voliče, nikoliv o posty. V roce 2016 byly podle mě poslední krajské volby, které mohla sociální demokracie vyhrát. Teď budu klidně pracovat i jako řadová zastupitelka, pokud se do krajského zastupitelstva dostanu. Myslím, že je na čase skončit s negativními věcmi a dát lidem naději a pozitivní vizi do budoucna. Vždyť my se v tomhle státě pořád jen hádáme.

 

 

Libuše Kolářová
Libuše Kolářová

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.