Známý portrét je zidealizovaný
Podle slov Libuše Heczkové Boženu Němcovou obklopovala a stále obklopuje aureola skandální ženy. Všichni si z učebnic literatury dokáží vybavit Hellichův slavnostní, stylizovaný portrét spisovatelky, na němž je Božena Němcová zachycena s plachým pohledem Madony, ve slavnostních šatech, které ani nebyly její, na portrétování si je vypůjčila. Obraz se svou stylizací a idealizací vzdálil skutečnosti.
Jaká ve skutečnosti Němcová byla? A proč tolik provokovala své přátele a známé? Jisté je, že se Němcová stala osobností, o níž se píše a spekuluje. „Božena Němcová mě stále zvláštním způsobem přitahuje a rozčiluje. Zajímá mě způsob, jak o ní mluvíme, co si o ní myslíme, jak ji čteme,“ říká docentka Heczková. U nás se na významné ženy včetně Boženy Němcové zaměřuje profesorka Jaroslava Janáčková. Dohlížela mimo jiné i na knižní vydání korespondence Němcové. Její dopisy vydávají plastický obraz spisovatelčiny osobnosti, díky nim je možné nahlížet na ni jako na ženu mnoha tváří, velmi různorodou. Dopisy psala Němcová zejména v době tvůrčí krize, podle slov docentky Heczkové se ovšem jedná o velký, epistolární román (román v dopisech- pozn.aut.)

Posedlá slovem
Božena Němcová byla autodidakt. Byla posedlá slovem. Četla vše, co se jí dostalo do ruky. Vedle německých klasiků, jako byli Goethe, Schiller, Lessing – tehdejší moderní spisovatelé, dalším zdrojem poznání pro ni byly knížky lidového čtení, nejen německé, ale také české. V nich nacházela archetypy muže a ženy. To vše pomáhalo utvářet budoucí spisovatelku, kterou všichni máme, ať chceme či ne, hluboko pod kůží.
Naslouchat vyprávění docentky Heczkové by se dalo celé hodiny, neboť bylo naplněné emocemi, které naše největší spisovatelka stále vyvolává. Mnoho známých autorů a také autorek se snažilo a stále snaží tak či onak „uchopit“ její životní osudy. Narážejí v nich na její dětství, na tajemstvím opředenou otázku jejího možného aristokratického původu a také na téma – Božena Němcová a muži.
„Božena byla velice charismatická žena, do salónů nechodila pouze tančit, ale zejména diskutovat. Mužům byla v debatách na nejrůznější téma rovnocenným partnerem, živě se zajímala o vše. I proto ji muži velmi obdivovali a milovali,“ přibližuje Němcovou ve vztahu k mužům Heczková.

Z plaché Popelky dívkou činu
Jedním z „milenců“ velké spisovatelky byl František Pavlíček, který dramatizoval její pohádky pro film a televizi. Za všechny je možné zmínit alespoň legendární Tři oříšky pro Popelku, s nedávno zesnulou Libuší Šafránkovou v hlavní roli (herečka debutovala jako Barunka ve filmu Babička, jehož scénář je také dílem F. Pavlíčka) . Ač František Pavlíček nebyl uveden v titulcích, protože v té době měl komunisty zakázanou činnost v kultuře, jeho obdiv k spisovatelce i jeho mimořádný talent a cit stojí za nejmilovanější filmovou pohádkou. Málokdo ví, že Pavlíček použil dokonce tři verze pohádkového příběhu z pera Boženy Němcové a geniálně je spojil. Z původně zakřiknuté, submisivní Popelky, která trpělivě čeká na svého prince, je Pavlíčkova Popelka dívkou činu, jezdí na koni, střílí z kuše a nebojí se udělat si z prince legraci. Snad i proto je tato pohádka tak oblíbená, nejen u nás, ale také v Německu a dalších zemích.

Pohádky, to je spisovatelčin návrat do poetického a šťastného dětství, kdy tak ráda naslouchala vyprávění své babičky. Božena Němcová sbírala pohádky z celých Čech i Slovenska a byla velmi dobrou vypravěčkou. A právě Národní báchorky byly jejím prvním samostatně vydaným literárním dílem. Nejvíce ji ale proslavila Babička. Toto dílo ovlivnilo celé generace Čechů, k popularizaci přispěl také Moskalykův stejnojmenný film s Jarmilou Kurandovou a již zmíněnou Libuší Šafránkovou. Podle informací knihovnic písecké knihovny si ale dnešní děti půjčují Babičku již jen výjimečně. Toto Němcové dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků (podle docentky Heczkové ne vždy úplně dobře).
Na závěr přednášky padly také dotazy na kontroverzní seriál České televize Božena. Libuše Heczková nijak výsledek nekomentovala, jen jí trochu vadilo, že Božena v podání Ani Geislerové mluví žižkovským dialektem. Mnozí z přítomných, zejména pedagogů, tlumočili názor žáků a studentů na tento seriál: Němcovou zachycuje jako povětrnou ženu, která dobře píše.