Nevěřila, že válka vypukne
Petra Procházková přiznala, že nevěřila, že by velká válka na Ukrajině mohla vypuknout. Měla sice tušení, že by k něčemu mohlo dojít, ale její představa byla poněkud jiná. Domnívala se, že Rusko bude chtít uznání Doněcké a Luhanské republiky, tedy území, která ovládají proruští separatisté.

„Myslela jsem si, že se hranice těchto dvou republik pokusí posunout. Že tyto dvě republiky budou chtít plně vojensky obsadit. Nečekala jsem, že by někdy mohlo dojít k bombardování Kyjeva. Ještě dva dny před okupací bych za to dala ruku do ohně. Vím, že to tak vnímali i mnozí odborníci. A taky už vím, proč jsem se tolik mýlila. Hledala jsem racionální důvody k tomu konfliktu. Snažila jsem se vžít do role ruského vrcholného politika nebo armádního velitele. Říkala jsem si, kolik dní to potrvá a jaký to přinese efekt pro Rusko. Být na jejich místě, tak bych se zaměřila pouze na východní část Ukrajiny. Bylo by to bez velkých ztrát na obou stranách. Navíc mezinárodní pozice Ruska by zcela jistě nebyla tolik otřesená jako nyní,“ řekla Petra Procházková.

Prezident Ruska Vladimír Putin a jeho tým ale pouze racionálními pohnutkami podle novinářky vedeni nejsou. Je tam hodně emocí, hodně špatných informací, kterých se jim dostává. Za to prý může velice špatná činnost zpravodajských služeb Ruska. Dále Rusko podle Petry Procházkové přeceňuje vlastní armádu a naopak podceňuje ukrajinskou.

„Putin Zelenského dle mého vyloženě nenávidí. Nesnáší i Ukrajince, které pokládá za své nepovedené děti. Ve svém nedávném projevu vysvětloval, jak Ukrajina vlastně neexistuje, jak Ukrajinu zrodil Lenin, že se jedná o bolševický projekt, který nemá právo na existenci. V tu chvíli bylo jasné, že jeho uvažování je prokládáno velkou negativní emocí a že se jednoduše zbláznil. Já si myslím, že je teď hodně hysterický, panický, a že se choval a stále ještě chová strašně neuváženě,“ řekla Petra Procházková.

Příčiny ruské invaze
Autorka knihy Frišta přemýšlela i nad konkrétními důvody války na Ukrajině. Vladimír Putin vnímá podle ní Rusko jako velmi silného hráče na mezinárodní scéně, který si udržuje svou stabilní roli.

„Odchod Ukrajiny z jejich rodiny je fatální pro existenci tohoto ideového pohledu. Jedná se o starý koncept Ruska. Putin ho pouze obnovil a Ukrajina v něm hraje strašně důležitou roli. Navíc, když se jedná o největší stát v Evropě hned po Rusku. V momentě, kdy vzniká v sousedství Ruska takový stát, který začíná utíkat spíše směrem na Západ a nechce zůstat pouze u toho, ale stát se i členem Evropské unie a možná i NATO, tak to je pro Vladimíra Putina opravdu velké riziko. To vše navíc poté, kdy došlo k obrovským otřesům v Bělorusku, kdy se Putinovi podařilo jen tak tak udržet proputinovského Lukašenka u moci. Kreml se bál toho, že po Ukrajině bude stejným směrem putovat i Bělorusko. Víte, co by bylo pro Putina vůbec nejhorší? Kdyby se do Evropy integrovala bohatá, vzkvétající Ukrajina. Ta by byla ruské občany příkladem, jakým směrem se dívat. A to nejen kvůli podobnému jazyku, ale i kvůli společné historii,“ upozornila Petra Procházková.

Dodala, že obavy z přibližování vojenské aliance k Rusku zcela chápe. Podobná situace by se nelíbila nikomu. Na druhou stranu si za to Vladimír Putin může svým způsobem sám. Ještě před rokem 2014 chtělo vstoupit do NATO pouze 40 procent Ukrajinců. Dnes už by to bylo úplně jinak, ač nejsou k dispozici přesná čísla. „Chápu, že se snaží udržet Ukrajinu ve svém objetí. To je úplně logické. Že to činí tímto způsobem je však úplně nepochopitelné, protože to bude mít opačný efekt,“ podotkla Petra Procházková.

Zelenskyj kontra Putin
Když byl Volodymyr Zelenskyj zvolen novým prezidentem Ukrajiny, tak se Petra Procházková nacházela na Ukrajině. Jak řekla, pro novináře se jednalo o opravdovou lahůdku. O lidech jako je Zelenskyj se velice dobře píše. Jedná se o inteligentního člověka z ukrajinské židovské rodiny, herce, komika, hrdinu seriálu. Je menšího vzrůstu, ale má obrovský talent. „Jde o velmi dobrého rétora, který má i dobře posazený hlas. Je navíc velmi komunikativní. Teď ale nastala úplně jiná etapa, úplně jiná doba. Jeho minulá role herce mu může i nyní velice pomoci. On dokáže velice dobře motivovat občany, aby se Rusku bránili. Na druhou stranu si je potřeba uvědomit, že on je zcela určitě v ohrožení života. Klobouk dolů, že za této situace dokáže fungovat a že světu ukázal, jak silná osobnost je. My teď skoro online můžeme sledovat a srovnávat vystupování jeho a vystupování Putina. Je tam řada věcí, které bijí do očí. Jde třeba o tu izolaci a opuštění Putina. To se ukázalo při jednání ruského vedení, kdy Putin byl na kraji dlouhého stolu a další jeho spolupracovníci byli možná o deset metrů dále. Naopak, když hovoří Zelenskyj s novináři, je od nich zhruba metr. To je opravdu podstatný rozdíl,“ poukázala Petra Procházková. Novinářka podotkla, že nyní si sice Zelenskyj vede výborně, ale hodně o něm budou vypovídat také časy po válce. Pokud se Ukrajině podaří ubránit svou zem, nastane pro Zelenského další náročné období obnovování zpustošené země. To nebude nic jednoduchého.

Jakou roli hrají ve válce média?
Kromě klasické války, která se odehrává v ulicích měst Ukrajiny, se na témže místě odehrává i velká válka médií. K největšímu střetu podle Petry Procházkové dochází mezi ruskojazyčným mediálním světem a zbytkem. „V posledních dnech zavřeli v Rusku několik hodně dobrých médií, která hodně sleduji. Například Echo Moskva, výborná stanice, a byla uzavřená ze dne na den. Momentálně tam zůstala pouze státem kontrolovaná média. Také v České republice došlo k omezení několika médií, která ovšem naopak nabízela ruskou propagandu. Prokazatelně tato média podávala dezinformační zprávy. Mohu jmenovat například Sputnik. Zůstala však celá řada ruských médií, na která se i běžný občan naší země úplně v pohodě podívá. Já sama se ráno dívám na ruskou televizi, ale to, co tam běží, je pro psychiku nebezpečná věc,“ zmínila Petra Procházková.

Zmínila zážitek, kdy si pustila ruskou televizi a byly v ní obrázky, záběry, které natočily evropské televize. Ty byly tak zkresleny, že ukazovaly úplně opačný příběh, než ve skutečnosti měly. Navíc ty záběry byly evropským médiím bez zeptání ukradeny. Podle ruské televize střílí ukrajinská vláda na své vlastní civilisty a imituje raketové útoky na svá města. Vrcholem byl záběr z kyjevského metra, ve kterém chodí normálně obyvatelé Kyjeva, jako by se nic nedělo. Záběry byly natočeny ještě před okupací. Na jednom místě vlála obrovská červená vlajka a byl tam hákový kříž. Lidé kolem chodí a občas si i zahajlují. Podle Petry Procházkové je to zcela jistě zinscenovaná věc. Metra navíc mají nyní zcela jiná využití. Slouží jako kryt pro civilisty před raketovými útoky. Ruský občan ale momentálně nemá moc šancí, jak si záběry ověřit, a tak často věří tomu, co ruská média vydají.

Nyní se ruská média snaží udělat z ukrajinského prezidenta Zelenského někoho, kdo bere drogy a stejně tak i Ukrajinci samotní jsou podle ruských médií pod vlivem drog, jinak by prý nešli tak odvážně bojovat proti ruskému vojsku. K prezidentu Zelenského publikovali pár sestříhaných záběrů, na kterých nevypadá úplně soustředěně. Jeden pochází z tiskové konference, kdy Zelenskyj na téže konferenci říká, že spal tři hodiny, takže ta nekoncentrovanost pochází spíše ze spánkového deficitu. Ruská média to ale svému obyvatelstvu vysvětlí po svém. Další zprávy z Ruska zase hovoří o tom, že evropské národy jsou řízeny homosexuály a jinak orientovaní lidé se do vedení zemí nemohou dostat.

Je možné odstranit Putina z funkce?
Petra Procházková odpovídala i na otázky diváků. Jeden z dotazů zněl, zda je možné odstranit prezidenta Putina z jeho postu. Podle novinářky nad tím bádá řada odborníků. Není ani jisté, jestli se prezident Putin nachází vůbec v Kremlu, jak se všude udává.

„Otázka o neutralizaci Putina leží v hlavě nejenom mně od chvíle, kdy jsme zaznamenali vpád vojsk na Ukrajinu. Tahle možnost zazněla dokonce i v některých ruských médiích. Ty sankce, které uvalil svět na Rusko, některé politiky a oligarchy znepokojily. Problém Putina se skrývá v jeho izolaci. Zde sehrála svou úlohu i pandemie. Putin se covidu hodně bojí. Co jsem si všimla, tak v posledních měsících o sebe hodně pečuje. Ubylo mu hodně vrásek, já osobně mu závidím, jak má krásnou hladkou pleť. To všechno svědčí o tom, že mu záleží na tom, jak vypadá. Kvůli tomu covidu se však bojí s kýmkoliv setkávat a ještě více zabředl do té své samoty. Je u moci dvaadvacet let. Žije ve svém světě. Jsem přesvědčená, že neumí jezdit moskevským metrem, určitě by si do něj nedokázal koupit lístek. Nedokázal by si objednat letenky. Nedokázal by si zařídit běžné věci, které si zařizují běžní lidé,“ vysvětlila Petra Procházková.

Podle ní Vladimír Putin nepracuje ani s počítačem. Proslýchá se, že si myslí, že by ho mohl někdo přes něj nakazit, ovládat, ukrást mu data. Nekomunikuje tak počítačem, pouze v některých případech pořádá videokonference. Nemá ani oficiální sociální sítě, které by mu mohl někdo obsluhovat. Vladimír Putin už vůbec nepořádá ani setkání s novináři, během kterých občas přišly různé kritické připomínky. Vladimír Putin je podle novinářky závislý pouze na malém počtu lidí, se kterými se setkává. Právě kvůli tomu je velmi složité ho dostat do pozice, kdy by mohl být neutralizován.

Petra Procházková by největší šanci v této úloze dávala ženě, protože muži u nich bývají nejméně ostražití. To ovšem tvrdila s humorem. Reálnou šanci vidí pouze v převratu armády. Nachází se v ní i řada chytrých, racionálně uvažujících lidí. Ovšem i vedení kolem Putina se může bát o své osudy. Je už součástí válečných bojů a všech válečných zločinů. To pak může značně komplikovat celou situaci.

Přistoupí Ukrajina na podmínky Ruska?
Petra Procházková vedla v den besedy i rozhovor s jedním politologem. Ten se narodil v Kyjevě, studoval v Moskvě a byl pracovníkem ruského ústavního soudu. Nyní žije v Londýně. „On řekl, že by Ukrajina mohla přenechat Krym Rusům, že by na Donbasu vytvořila hranice a zbavila se toho balvanu. Celou dobu jsou tato místa ekonomickou zátěží. Bylo by výhodné smířit se s tím, že tato území nebudou jejich. Na nějakou dobu by nastal klid, kdy by mohl ruský vůdce odejít a pak by se tato otázka mohla znovu otevřít k jednání,“ řekla Petra Procházková. Podle politologa je nyní nutné zastavit válku, která Ukrajinu ohromně vysiluje, jak po fyzické, finanční, tak psychické stránce. Pokud boje budou trvat dlouho, mohou lidé otáčet ve svých názorech. Najednou nebudou hrdí Ukrajinci odhodláni bránit svou zem, ale mohou se začít objevovat postoje, ať se pro záchranu lidských životů ukončí boje, ať Rusům raději přenechají požadované území nebo naopak, ať se bojuje do posledního padlého. To by se pak mohlo stát velkým ukrajinským mezilidským problémem a znamenalo by to obrovské komplikace. Nyní Ukrajinci jedou v módu, že tohle je jejich země a nikomu jí nedají.

Další z dotazů směřoval k čečenským bojovníkům, kteří bojují za Rusko proti Ukrajině, ačkoliv je to poměrně nedávno, co stáli po boku ukrajinských vojsk. „Čečenské jednotky bojovaly na Donbase už v roce 2014. Je to proto, že v Čečensku po válce na jejich území Putin dosadil takzvaný klan kadyrovců. Kadyrovci tam pozabíjeli nebo vyhnali nepřátelské klany a staly se vedením země. Kadyrov, který je vede, je nejen loutka Putina, ale také strašně hloupý člověk. To je ta nejhorší možná kombinace vůbec. Je to typ, co má doma tygra a jezdí v obrovsky drahých autech. Tohohle člověk má Putin nesmírně rád, proto ho drží na Kavkaze, a proto po něm pojmenoval i náměstí. Když je potřeba, tak Kadyrov vyžene do ulic deset tisíc Čečenců, aby ukázali, že stojí za Putinem. Volby v Čečensku pak vypadají tak, že tam Putin vyhraje se 102 procenty hlasů. Takhle to oni opravdu mají. V Čečensku je obrovská nezaměstnanost. Oni ale nechtějí pracovat v továrnách, je baví zbraň. Aby ty lidi Rusové zaměstnali, tak je posílají do různých konfliktů. Proto bojovali například v Sýrii nebo na Donbasu. Jedná se o samostatnou součást ruské armády,“ dodala Petra Procházková.

Sama se setkala v devadesátých letech v Čečensku se zajímavou situací. Tehdy tam byla vojska z celého světa. Jeden z největších zahraničních oddílů byl právě z Ukrajiny, který společnými silami s Čečenskem bojoval proti Rusům. Petra Procházková uzavřela debatu poznámkou, že je zajímavé sledovat, jak se svět jen během několika desítek let rychle mění.