Co si podle vás žádá na milevských sportovištích nejnaléhavěji řešení?

Střecha zimního stadionu. Od výstavby stadionu z poloviny 70. let byl proveden jeden nátěr a na střeše jsou zhruba deset let staré fólie. Střechou naštěstí nezatéká, ale z dřevěných podhledů se loupe starý nátěr a ten padá na ledovou plochu. V kritickém stavu jsou konstrukční lávky, na které bylo osazeno nové osvětlení.

To byla odborníky kritizovaná zakázka. Proč se instalovala nová světla na staré lávky?

Ono to bylo tak, že nová světla se jen přidávala mezi stará. A teď, když už se musí udělat lávky, tak je potřeba to spojit s nátěrem konstrukce. Na nátěry se žádalo o krajskou dotaci ještě v době, kdy jsem byl na odboru správy investic. Náklady na nátěry se odhadují na pět milionů korun. Jestli město uspěje se žádostí o dotaci, se bude vědět někdy v dubnu. K tomu by přibyly náklady na lávky. To se musí udělat bez ohledu na to, jak dotace dopadne, aby nebyl ohrožený start příští sezony.

A jsou na to někde připravené peníze?

Nejsou, město teď stojí před tímto problémem. SPOS má pouze provozní prostředky. Přitom ta věc hoří, protože za 14 dní skončí na zimní stadionu sezona a do srpna by se to muselo provést. Mým zbožným přáním je současně s nátěry a opravou lávek uzavřít otvor nad Sporthotelem na východní straně stadionu, na což je též hotový projekt.

 Vždycky se ale říkalo, že uzavření otvoru by znamenalo přestat používat nynější rolbu a koupit elektrickou. Kde na ni vezmete?

Ono to je trochu jinak. Nad skly pod střechou z ostatních stran jsou takové fuky, otvory, které by zůstaly. Pro odvádění spalin z plynové rolby by to stačilo, i kdyby se východní část u střechy uzavřela. Teprve kdyby se uzavřely všechny otvory, musela by být na stadionu elektrorolba a klimatizace. Nová rolba je ostatně bodem číslo dvě, který je nutné řešit. Jedna rolba tu je z roku 1980, druhá z roku 1985. Čili se musí jedna nová rolba pořídit tak jako tak a měla by to už být rolba elektrická.

Proč je potřeba východní část uzavřít? Aby tudy v létě nešel dovnitř teplý vzduch?

Celkově se tím sníží vliv klimatických změn. Horší než teplo je ale to, že vítr tímto otvorem zahání dovnitř stadionu déšť nebo sněžení. A taky tudy fouká. Podobný problém má sportovní hala. Tam zas na zavěšeném podhledu není žádná tepelná izolace, ani prosvětlené plochy nikterak dobře neizolují, takže do haly táhne. Musíme tam nechat udělat energetický audit a pokud by se realizoval projekt na zateplení, hala se musí dovybavit vzduchotechnikou. Dotační tituly na to vypisovány jsou, uvidíme, zda si na ně město nebo Sportovní společnost budou moci sáhnout.

Chcete naznačit, že je pro získávání dotací problém právní forma SPOSu jako obchodní společnosti?

Faktem je, že na dotace z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nejlépe dosáhnou spolky, pak města a teprve pak obchodní společnosti. Ty musejí žádat o výjimky. Když ale budeme mít projekt, který bude mít hlavu a patu, tak bychom výjimku dostat mohli, protože vlastnictví sportovišť je přece stále městské.

V jakém stavu jsou ostatní sportoviště?

Jako další problém vidím zázemí tenisových kurtů v Bažantnici. Už několikrát se řešily různé návrhy, co by mohlo nahradit budovu šaten. Ta je původní dřevostavbou, ale například sociální zařízení už se tam muselo dozdívat. Moje představa je zbourat tuto stavbu a postavit nové zázemí. Jenže s tím může být problém, protože se tenisový areál nachází v ochranném pásmu kláštera, který je kulturní památkou. Projekt by se tedy musel konzultovat s premonstráty, kteří vlastní sousední park, a také s památkáři. To je ale k řešení spíš výhledově, priorita je zimní stadion a po něm asi sportovní hala.

Letní stadion žádný problém nemá?

Ale ano. Umělý i přírodní trávník jsou nové, ale na atletickém oválu by bylo potřeba nahradit antuku tartanem. Jenže to je dalších šest až osm milionů korun. To bude muset počkat.

Před třemi lety se otevřelo nové hřiště za sportovní halou. Proč se tak málo využívá?

Je pravda, že se tam hraje málo. Vznik toho hřiště iniciovali tenisté, ale teď říkají, že akrylátový povrch na asfaltu je tvrdý, neumožňuje skluz jako na antuce. Cílem byla hlavně příprava pro budoucí zastřešení a pozdější získání další kryté haly.

A jak to se zastřešením vypadá?

Když jsem ještě byl na odboru investic, dodali tam projektanti projekt, který připravují do fáze žádosti o stavební povolení. Nicméně rozpočet na zastřešení byl tak obrovský – kolem 16 milionů, že se teď neví, co bude dál a kde bude možné získat finanční prostředky.

Před pár dny probíhalo veřejné projednání studie o řešení veřejných prostranství v Komenského ulici a okolí. Zazněl návrh, aby současná plocha, kde mají skateboardisté U rampy, sloužila pro parkování. Máte představu, kam byste jim rampy přestěhovali?

Já si myslím, že na tuto plochu by měly jezdit jen autobusy, které přivážejí sportovce. Kolem hotelu Stadion přece nemůžeme vést nějakou masivnější dopravu. Dva nebo tři autobusy by mohly zůstat odstavené na ploše, kde jsou dnes rampy. Pro ty by se pouze plocha trochu zmenšila.

To předpokládá, aby vestibul z jižní strany začal konečně fungovat jako hlavní vchod na zimní stadion. Zatím býval spíš zamčený. Změní se to?

Už se to změnilo. Vestibul bude o víkendech trvale otevřený, když budou na sportovištích akce. Budeme usilovat o to, aby jejich návštěvníci využívali horní parkoviště nad stadionem.

Máte v plánu iniciovat vznik workoutového a parkourového hřiště, po nichž volá mládež?

Takový plán nemám. Nějaké volání tu bylo, ale ne tak moc silné. Já bych tomu samozřejmě nebránil, ale myslím, že to nemusí být součástí sportovišť a tato hřiště mohou vybudovat a provozovat některé odbory radnice i jinde, například v parcích, ale je to samozřejmě věcí jednání.

Jak vidíte budoucnost hotelů Sport a Stadion?

S vedením města jsme se domluvili, že v horním patře hotelu Sport zůstanou pokoje a že se napřed pustíme do tohoto hotelu. Dnes je tam ubytovací kapacita 46 lůžek. Jsou tam dva dvoulůžkové apartmány a devět pokojů – jednotlivé pokoje a také dvojpokoje se společnými sociály. Tam bych chtěl doplnit koupelny, aby měl koupelnu každý pokoj. Koupelny jsou v hotelu původní, nábytek, co dům dal, v jednom pokoji protéká sprcha. Takže bych každý rok rád nějaký pokoj opravil a pokojem s rozbitou sprchou bych chtěl letos začít. Předpokládám, že náklady na rekonstrukci jednoho pokoje se budou pohybovat okolo 150 tisíc. V prvním patře jsou salonky, vinárna a restaurace, a to chci zachovat. Restauraci provozujeme proto, abychom mohli ubytovaným sportovcům při soustředění nabízet plnou penzi. Navíc se tu ve všední dny vaří kolem 90 obědů, na které chodí lidé z různých firem a organizací. V hotelu Stadion je restaurace pronajatá, ale ubytování je ještě starší než v hotelu Sport. Chvíli hotel sloužil jako internát, město ho používalo jako náhradní sociální ubytování, kvalita je tam špatná. Ale i my ty pokoje někdy potřebujeme, protože například v září tu budeme mít soustředění hokejových rozhodčích a těch bude 80 a do hotelu Sport se nevejdou.

Takže je o hotely i v tomto stavu zájem?

Jakmile se v létě udělá led, je to obsazené. Jezdí sem i hráči amerického fotbalu, lakrosu. Já bych si samozřejmě přál vykrytí i od listopadu do ledna, kdy tu bývá prázdno. Určité portfolio klientů tu je, já chci navíc obesílat sportovní svazy, školy, chceme nabízet ubytování ke sportovištím.

Na rekonstrukci hotelu Stadion také někdy dojde?

V předkládané koncepci jsem psal, že to je k velké zásadní úvaze, protože tam se nedá postupovat po pokojích, ale musí se kompletně zrenovovat voda, kanalizace, zkrátka celý objekt. Podle mě ale má smysl se tím zabývat, protože v Milevsku chybí kapacita společného ubytování pro větší skupiny.

Je pravda, že zánovní koupaliště má vady?

Praskaly tam dna bazénů. Každý rok se to u dodavatelské firmy reklamovalo a ta to opravovala. Já bych považoval za logické, že tím se záruční doba prodlužuje, ale bylo mi řečeno, že ne, že už skončila a po letošní zimě už to bude na nás. Údajně tento verdikt měl být totožný a podložený více právními výklady. Asi by nebylo od věci doplnit koupaliště třeba skluzavkou a dalšími herními prvky, ale o těchto investicích musí rozhodnout město. Já budu dávat návrhy, radní rozhodnou.

O málo využívaném novém hřišti za halou už byla řeč, jak jsou využívána ostatní sportoviště?

Zimní stadion má vzestupnou tendenci. Může tomu napomáhat inlinová plocha, která se tam instaluje na léto. Florbalový klub si nakoupil další mantinely, aby na ní mohli taky hrát, protože sportovní hala je obsazená na doraz. Umělá tráva se velmi dobře využívá v zimě, koupaliště samozřejmě podle počasí. O tenisu si ještě musím udělat představu, na město velikosti Milevska je tam podle mne dvorců dost. Snížilo se využití malého hřiště s umělou trávou, protože skončila Milevská liga v malé kopané, takže už tam chodí jenom hobby party.

Přicházíte i s nějakým novým programovým nápadem?

Chtěl bych sem dotáhnout nějaké atraktivní exhibice různých sportů. Praktikuje to už pan Dolejš, na florbalovou extraligu žen se minulou neděli přišlo podívat 265 lidí, to je slušné. Když může hrát budějovický Motor exhibici ve Strakonicích, proč ne někdy taky tady u nás? Nebo třeba HC Olymp, za který nastupují známí herci. A máme tu další možné varianty v ostatních sportech, je to předmětem jednání. Určitě by to byl dobrý sportovně kulturní program nejen pro Milevsko, ale pro celý milevský region. Je to samozřejmě vize, kterou se budu snažit ve spolupráci s místními kluby naplnit.

Pomýšlíte i na koncerty na zimním stadionu?

To by bylo hezké, ale bohužel to v Milevsku kvůli akustice nejde, to si nedokážu představit.

Ale tržnice se za vás ze zimního stadionu snad nestane…

Doufám, že za mého působení se ničeho takového nedočkáme. Ale rozhoduje samozřejmě město.

Foto