„Máme z toho radost. Ani ornitologové, s nimiž spolupracujeme, nečekali, že by se zde tito ptáci usadili tak rychle. Vždyť jsme budku ve stodvacetimetrové výšce instalovali vloni 29. prosince, kdy to umožnilo počasí,“ vysvětluje Bohdana Kollerová, z útvaru komunikace a marketingu teplárny.

Budku sleduje kamera a první pohyb sokola tady zaznamenala 23. června. Na místo se opakovaně vrací, ale až čas ukáže, zda tady zůstane trvale. Zahnízdění by byl totiž obrovský úspěch. Vzhledem k tomu, že na komíně teplárny je klid a dostatek potravy, ornitologové věří, že sem může doletět i sameček ze sokolí populace ve vzdálenějším okolí. 

„Na Šumavě je už osm párů, úspěšně hnízdí i v Plzni a stále se šíří na východ. Podle mě je to jen otázkou času,“ říká ornitolog Václav Beran, zoolog a kurátor sbírky zoologie Muzea města Ústí nad Labem, který se záchraně sokola stěhovavého věnuje řadu let. Právě on vytipoval komín českobudějovické teplárny jako vhodný pro hnízdění a dodal speciální budku. 

Průmyslové zóny jsou vhodné pro odchov mláďat

Sokol stěhovavý hnízdí na stavbách nejčastěji ve výškách nad 50 metrů a k tomu jsou ochozy teplárenských komínů ideální. Na nich se zároveň snižuje riziko, že hnízdiště napadnou predátoři, jak je ve volné přírodě běžné. Ve městech navíc dravci nacházejí dostatek potravy, hlavně holuby. Tím pomáhají přirozené rovnováze ptačí populace. Lokalita také nabízí klid pro hnízdění. Paradoxně větší než ve skalních hnízdištích, kde se pohybují horolezci nebo turisté. Průmyslové zóny měst se proto ukazují jako vhodné a především bezpečné hnízdní lokality s téměř stoprocentní šancí na odchov mláďat.

V minulosti u nás sokol hnízdil na vhodných skalách, v 60. letech ale vyhynul, když se v zemědělství rozšířila chemická ochrana rostlin. Skalní páry se opět objevují od roku 1990. První sokoli osídlující lidské stavby přilétli do Čech z Německa okolo roku 2006 a od té doby se rozšířili do celé západní části republiky. Na průmyslových stavbách hnízdí od roku 2010. V roce 2015 ornitologové v Česku registrovali 82 párů těchto vzácných dravců. I když se v posledních letech díky společné snaze evropských zemí jejich populace postupně obnovuje, sokol stěhovaný patří stále mezi kriticky ohrožený druh.