Před rokem na podzim se odehrálo bouřlivé zasedání zastupitelstva, kde nynější vedení města vyčetlo svým předchůdcům, že udělali špatný obchod, protože sbírka není pro návštěvníky zajímavá. Věc dospěla tak daleko, že policie obdržela anonymní podnět a začala vyšetřovat podezření ze spáchání zločinu podvodu a křivé výpovědi, kterého se měli dopustit původní majitel sbírky Otakar Božejovský a Miroslav Zíka, znalec v oboru ekonomiky a výtvarného umění, který sbírku oceňoval. Nic takového se ale nepotvrdilo. Rozdíl v ocenění sbírky se ukázal po prověření minimální a policie dospěla letos v létě k závěru, že k naplnění skutkové podstaty trestného činu podvodu ani křivé výpovědi nedošlo.

„Policejní šetření prokázalo, že předchozí vedení města nebylo oklamáno a pořídilo sbírku ilustrací, která dohodnutou hodnotu víceméně má,“ komentoval závěr vyšetřování starosta Českého Krumlova Alexandr Nogrády (ANO). Rozdíl mezi tehdejším a novým odhadem ve výši 66 tisíc eur (1,7 milionu Kč) viděl starosta jako možnost k dalším jednáním, protože městu po tomto závěru příslušela další povinnost splátek. Starosta Nogrády přesto zastává názor, že městu nepřísluší pořizovat z veřejných prostředků určených pro občany umělecké předměty. Nakonec se podařilo s původním majitelem sbírky Otakarem Božejovským dospět k dohodě, že si sbírku převezme zpět a vrátí městu doposud uhrazené splátky ve výši 353 850 Eur. A tuto dohodu schvalovalo čtvrteční zastupitelstvo.

Město vrátí původnímu majiteli sbírky všechny ilustrace včetně těch, které byly darem od autorů ilustrací i Otakara Božejovského nad rámec kupní smlouvy z roku 2021. Ilustrace budou navráceny i s rámy, které město pořídilo z dotace. Ta však neměla stanovenou dobu udržitelnosti. „V pátek 25. října by mělo dojít k podpisu této dohody a příští týden pak k uložení peněz do advokátní úschovy a jakmile obdržíme potvrzení o této transakci, dojde na předání děl,“ popsal starosta zastupitelům. Pro tuto dohodu hlasovalo 14 z přítomných dvaceti zastupitelů, šest se hlasování zdrželo. „Já se hlasování zdržím, protože tento krok je podle mne škoda. Budoucnost ukáže,“ sdělil svůj postoj Josef Hermann (KDU-ČSL), který byl v době koupě sbírky místostarostou.

Příspěvková organizace města Kláštery Český Krumlov má od loňského října nového ředitele Martina Malého. Od rady města dostal úkol snížit náklady organizace a zvýšit příjmy. Jaké kroky už podnikl a jaké má plány? Ekonom a také bývalý starosta Prachatic, nyní ředitel krumlovských Klášterů, poskytl portálu JčTEĎ rozhovor.

Záměrem města bylo, aby sbírka ilustrací lákala do Klášterů víc návštěvníků. Proč to podle vás nenastalo?
Těch důvodů může být víc a otázka je, kdo se k jakému důvodu přikloní. Jsou to ilustrace několika desítek převážně zahračnicích autorů, takže vycházely v dětských knihách hlavně v zahraničí ve vydavatelství pana Božejovského. Celou řadu těch autorů naše veřejnost vůbec nezná, ačkoliv jinak jsou v Evropě známí. Naše děti znají jiné knížky, máme jiné oblíbené ilustrátory. Proto ilustrace neoslovovaly české návštěvníky tak, jak se předpokládalo při koupi té sbírky. Proběhly ale dvě externí výstavy těchto ilustrací v Bratislavě a Opavě, to byla podle mne správná cesta, jak dostávat sbírku do povědomí. Velký výtěžek z toho ale zatím nebyl. Pan Božejovský v době, kdy provozoval ve Švýcarsku své nakladatelství, pořádal celou řadu výstav těchto děl, po Evropě, například i v Japonsku. Tam ty ilustrace byly známé a tak měly úspěch.

Co tedy chce vidět český návštěvník?
My máme tři expozice – Klášterní museum, které si návštěvník buď projde sám, nebo absolvuje komentovanou prohlídku a dozvídá se o klášterech jako takových a jejich historii. To přitahuje tu část lidí, kteří rádi navštěvují hrady, zámky nebo mají zájem o sakrální památky. V této expozici je návštěvnost konstantní, ročně někde blízko devíti tisícům. Věřím, že do budoucna by to mohlo být třeba až deset tisíc návštěvníků ročně, je tam lehce stoupající trend. Pak je tu krásná expozice pro rodiny s dětmi, ta je velice povedená. Jde o interaktivní expozici Historická herna. Rodiny tam tráví třeba půl dne, děti si můžou vyzkoušet šaty princů a princezen, obléknout se do hábitu mnichů nebo jeptišek, mohou nakouknout do alchymistické dílny, vyrobit si nějaký výrobek, třeba vonný polštářek, udělat si sůl do koupele. Jsou tam poznávačky bylinek, které se pěstovaly, když tu bývaly klášterní zahrady. Tahle expozice má roční návštěvnost do sedmi tisíc a často ji navštěvují i školní zájezdy. Je tam celoroční provoz, i přes zimu, když je zavřený zámek, aby se návštěvníci Krumlova mohli podívat k nám. Jen od ledna do března máme otevřeno pouze od pátku do neděle. A pak je tu třetí expozice a tou je právě galerie.

Tam se stále ještě nachází sbírka dětských ilustrací?
Ano. Letos jsme ji doplnili výstavou obrazů Českého Krumlova, která tu potrvá do konce roku. Nabízí průřez staletími, jak viděli a vidí výtvarníci Český Krumlov. Vyzvali jsme obyvatele Českokrumlovska, kdo má zajímavý obraz Krumlova, ať nám ho na výstavu půjčí. Zareagovala desítka lidí a někteří z nich nám svěřili spolu s obrazem i úžasný rodinný příběh. Oslovili jsme Alšovu jihočeskou galerii, Regionální muzeum, Českokrumlovský rozvojový fond, z radnice je tu vystavený obraz, který jinak visí u pana starosty v kanceláři, dokonce nám půjčili i díla z prelatury. Odtud je například nádherná veduta z roku 1750. Sešla se téměř šedesátka děl pětadvaceti autorů, pět z nich je neznámých. Měli jsme tu v létě nově první ročník mezinárodního výtvarného workshopu, a i z něj vzešly zajímavé obrazy Krumlova od současných autorů, kterými se doplnila tato výstava.

Takže výstava obrazů Českého Krumlova návštěvnost zvýšila?
Právě že ne. Tím jsem si jen potvrdil, že galerie a vystavování obrazů, je specifická, úzkoprofilová záležitost. Komerčně fungují většinou galerie typu aukčních síní, které pracují s renomovanými autory a jejich díla prodávají a z toho mívají další příjem coby provizi z prodeje. Jinak jsou galerie v tuzemsku v drtivé většině ztrátové a musí mít mecenáše, často obce, kraje, či stát, kteří jejich provoz dotují. Vedle toho existuje malé procento ziskových galerií, převážně typu aukčních síní, nebo mající ještě jiný zdroj příjmů.

Jaká tedy je návštěvnost galerie?
Loni kolem tří tisíc lidí, letos to nebude asi ani tisícovka.

Takže letos je návštěvnost ještě nižší než loni?
Ano, je nižší. Loni byla na sbírku ilustrací naprosto masivní reklama a propagace, utratila se za ni více než polovina celého 1,5 milionového rozpočtu organizace vyčleněná na propagaci a přišly tři tisíce lidí. Teď jsme reklamu zredukovali. Vnímám, že jsem byl přijat spíše jako krizový manažer. Náklady na fungování klášterů se zdály vedení města příliš vysoké, tak hledalo ředitele, který by dokázal provozovat všechny tři expozice a doprovodné programy beze změny za nižší náklady.

A to se vám podařilo?
Ano, loňské náklady Klášterů představovaly 13,5 milionu korun. Z této částky letos odhaduji úsporu kolem tří milionů.

Čím jste úspor dosáhl?
Za prvé snížením mzdových nákladů, loni v listopadu tady bylo 21 zaměstnanců, dnes jich tu je 15. S menším personálním stavem nabízíme úplně stejné služby. Byli tu dva údržbáři, je tu jeden, byly čtyři uklízečky, jsou tu tři, byli tu tři zaměstnanci v návštěvnickém centru, tedy na pokladnách, dnes jsou zde dva, byla zde pozice PR manažera, letos jsem se o to staral sám. Pak přišly úspory napříč celým rozpočtem, hlídám si každý paragon, každou fakturu. Na reklamu a propagaci bylo loni vynaloženo více než 1,5 milionu, letos ani ne půl milionu a celková návštěvnost všech expozic dohromady je doposud přibližně podobná, uvidíme jaký bude závěr roku. Dospěl jsem hlavně k názoru, že pokud je zájem zde galerii zachovat, avšak za předpokladu že město není ochotno svůj příspěvek na její provoz zvyšovat, ale naopak snížit, je třeba s ní pracovat trošku jinak.

Jak?
Od dubna příštího roku máme domluvenou do všech tří chodeb naší klášterní galerie výstavu děl světoznámého umělce Pabla Picassa. Jeden soukromý sběratel z České republiky je ochoten nám je minimálně na rok zapůjčit. Výstava bude doplněna dalšími artefakty ze života Picassa, budou tu navíc některé drobné doprovodné programy, videa. Nechci úplně všechno prozrazovat.

Zapůjčení takové sbírky dokážete zaplatit?
Jsme domluveni na podílu ze vstupného. Pokud bude mít tato výstava úspěch, věřím, že bychom mohli nabídnout k výstavám díla dalších slavných světových umělců. Nechci však předbíhat, uvidím, jaké náklady si vyžádá tenhle koncept. Proto jsem i pozastavil další reorganizaci, protože v tuto chvíli nevím, jaké náklady bude mít. Naším přáním pro příští rok je, aby na Picassa přišly tisíce lidí. Cestou našeho zařízení není dělat výstavy jen místních autorů, tím se zabývá spousta jiných galerií a ziskové to většinou nebývá. Já bych sem rád dostal výtvarníky zvučných jmen, která přilákají návštěvníky. Když se to podaří, tak proč bychom tu nemohli  mít například v budoucnu i prodejní galerii obrazů známých malířů. Už jsem kontaktoval jednoho majitele aukční síně, jestli by neměl zájem tu vystavovat a my bychom měli z případného prodeje děl provizi. I to je jedna z dalších možných cest. Celkově dostat do Klášterů víc návštěvníků, to je výzva.