S jakou vizí a konkrétními plány vstupujete do zbývající části volebního období?

Především s vizí dotáhnout rozjeté investice a zároveň nastartovat nové. Teď už máme předané staveniště a začíná výstavba multifunkčního objektu u rekreačního areálu, což bude jedna z hlavních akcí na letošní rok. V přízemí vzniknou ordinace pro dva zubní lékaře a jedna ordinace pro praktického lékaře nebo specialistu – podle toho, koho se nám podaří do Blatné přivést. Počítáme také s prostorem pro jednu dětskou skupinu, pokud o ni bude zájem. V prvním nadzemním podlaží bude byt pro lékaře, situovaný do klidnější části objektu, a zbytek bude sloužit jako turistická ubytovna – skutečně turistická, nikoli pro agenturní pracovníky. Díky tomu se uvolní současná turistická ubytovna v bytovém domě v ulici Boženy Němcové, kde bychom chtěli vybudovat čtyři nové standardní byty pro občany. To je v tuto chvíli naše největší akce.

Další významnou investicí je rekonstrukce topných kanálů. Není to nic, co by lidé přímo viděli – většina bude pod zemí – ale musíme to udělat. U jedné z kotelen už jsou kanály na hranici životnosti a dochází i ke ztrátám tepla, takže je to nutná obnova.

Chystáme také dokončení komunikací v lokalitě Růžové plantáže, kde už stojí většina rodinných domů, a je potřeba udělat finální povrchy. Letos budeme dělat i povrchy v ulici Fügnerova, kde loni proběhla rekonstrukce plynu a vody. Velkou radost máme z přeložky silnice II/173, což je akce Jihočeského kraje. Stavba už začíná a podle příslibu zhotovitele by měla být do konce příštího roku hotová. Umožní nám to odvést nákladní dopravu ze sídliště, kolem mateřské školy a z Fügnerovy ulice. Nová komunikace bude směřovat dopravu na přeložku a do budoucna tam bude zákaz vjezdu nákladních vozidel, aby nám nově opravené ulice zase nezničila těžká technika. Navazují i menší akce – chodníky, například v ulici Čechova, který napojí Procházkový okruh, další opravy komunikací a infrastruktury.

Přeložka silnice budila v minulosti kritiku. Jak se na ni díváte?

Vždy je to o vyvážení přínosů a zásahů do okolí. Tato varianta byla zvolena tak, aby co nejméně zasahovala do života lidí – je vedena mezi zástavbou rodinných domů a osadou Řečice. Jsou navrženy protihlukové stěny a opatření tak, aby komfort bydlení zůstal zachován. Někteří argumentovali, že silnice nebude využívaná. To ale většinou říkají ti, kteří nebydlí na sídlišti nebo ve Fügnerově ulici. Když se zeptáte lidí, kterým kolem domu projíždějí kamiony a těžká zemědělská technika, kterým praskají zdi nebo se sesouvají opěrné zdi, uslyšíte jiný názor. Je to kompromis, ale myslím si, že přínosy převáží.

Setkáváte se často s tím, že lidé změny chtějí, ale ne u sebe pod okny?

Ano, je to klasický jev – postavte to, ale ne u mě. Chceme parkovací místa, ale ne pod okny. Chceme změnu, ale aby se nás nedotkla. Já tomu lidsky rozumím, ale město je živý organismus. Nemůže zůstat navždy stejné. Není nafukovací, přitom nároky na prostor, dopravu a služby rostou. Starosta a zastupitelstvo musí vždy vážit pro a proti. Nikdy nelze vyhovět všem. Od toho je zastupitelská demokracie – někdo musí rozhodnout a nést za to odpovědnost.

Když se ohlédnete za dosavadní částí volebního období, naplnila se vaše očekávání?

Jsem v radě města už dvacet let, takže jsem nebyl zaskočený tím, jak úřad funguje. Co mě občas překvapí, je pomalost některých procesů, hlavně u investic, kde se objeví komplikace, se kterými člověk nepočítal. Do mandátu jsem šel s cílem rozhýbat investice. Blatná měla na účtech peníze, ale ty samy o sobě lidem nic nepřinášejí. Peníze mají sloužit občanům – na lepší silnice, chodníky, prostředí. Jsem velmi rád, že se podařila nová čistírna odpadních vod za 170 milionů korun. Rozhodli jsme se ji realizovat bez dotace, protože bychom jinak museli zdražit vodné a stočné. Vodu jsme letos zvedli jen o dvě koruny na kubík, což je pod inflací. Občan tak prakticky nepocítil tak velkou investici. Povedl se také nový přestupní autobusový terminál, kde jsme získali téměř 20 milionů korun z evropské dotace. Reakce veřejnosti jsou převážně velmi pozitivní. Velkým přínosem je i přímá autobusová linka Blatná–Praha. Do hlavního města se dostanete za hodinu a půl. Ve všední dny jezdí dvakrát, o víkendu čtyřikrát. U terminálu máme P+R parkoviště zdarma, takže lidé z okolí mohou pohodlně dojet do Prahy za prací, lékařem nebo kulturou.

Co se naopak nepodařilo podle vašich představ?

Pomaleji postupuje příprava multifunkční sportovní haly. Zdržela nás změna územního plánu i složitost zadání. Nechceme soutěžit jen na cenu. Spolupracujeme s architektem města a studenty ČVUT, kteří přinesli nové pohledy na řešení prostoru. Chceme kvalitní projekt, i kdyby byl o něco dražší. Do konce roku bychom rádi podali žádost o stavební povolení a halu soutěžili formou design & build. Pokud vše půjde dobře, mohli bychom v roce 2028 stříhat pásku. A není podstatné, kdo ji bude stříhat – důležité je, aby projekt běžel.

Jaká hlavní témata dnes Blatná řeší?

Jedním z témat byla lékařská pohotovost. Blatná už několik let neměla plnohodnotnou pohotovost kvůli nedostatku lékařů. Dojezd do nemocnic v Písku a Strakonicích je kolem 20 minut. Klíčové je, že zde zůstane rychlá záchranná služba v novém zázemí a na směně by měl být vždy takzvaný superzáchranář s vyššími kompetencemi. Velkým tématem je také odpadové hospodářství po roce 2029, kdy se má výrazně omezit skládkování. Jednáme se Strakonicemi a Pískem o společném postupu směrem k ZEVO Vráto u Českých Budějovic. Pro nás je problém hlavně doprava – jsme vzdáleni asi 75 kilometrů, a proto hledáme ekonomicky i ekologicky přijatelný model.

Jak řešíte nedostatek lékařů?

Stárne populace lékařů i zubařů. Proto budujeme multifunkční objekt s ordinacemi a bytem pro lékaře. Dokončení plánujeme na léto 2027. Teprve pak budeme moci aktivně nabízet prostory a snažit se mladé lékaře přilákat.

Jak hodnotíte spolupráci v zastupitelstvu?

Jsem velmi rád, že zastupitelstvo i rada fungují konstruktivně. Kritika je věcná a dokážeme se domluvit. Vím, že jsou města, kde jsou jednání bouřlivá a zastupitelé jdou proti sobě. Tady se v zásadních věcech shodneme, zejména na rozpočtu, což je základ fungování města.

Velkým tématem je i bydlení a demografie. Jaká je situace?

Máme poměrně velký bytový fond a jsem rád, že po revoluci nebyl rozprodán. Dnes máme 95 procent bytů zrekonstruovaných, modernizujeme je a zvažujeme výstavbu dalších nájemních bytů v nové lokalitě po dokončení pozemkových úprav. Bohužel, řešíme úbytek obyvatel. Loni se u nás narodilo jen 28 dětí. Do prvních tříd letos nastoupilo kolem 80 dětí, dříve to bylo přes sto. Počet obyvatel klesl z dřívějších 6666 na zhruba 6050 a ročně ubývá až kolem stovky lidí. To má dopad na rozpočet města i financování škol. Pokud bude dětí méně, budeme muset více doplácet z městského rozpočtu. Snažíme se podporovat mladé rodiny – i výstavbou bytů. Část mladých odchází do velkých měst, ale někteří se začínají vracet, protože životní náklady v Praze jsou výrazně vyšší a dnes lze částečně pracovat na dálku.

Co byste chtěl na závěr vzkázat?

Blatná je město, které se snaží investovat, rozvíjet a udržet si kvalitu života. Věřím, že pokud budeme pokračovat v konstruktivní spolupráci a podpoříme mladé rodiny, podaří se nám nepřekročit hranici šesti tisíc obyvatel směrem dolů a ten negativní trend alespoň zpomalit. Děti jsou budoucnost města i celé země. Bez nich se žádný rozvoj dlouhodobě neudrží. My se tomu musíme přizpůsobit a dělat maximum pro to, aby Blatná zůstala dobrým místem pro život.