Na minulý rok 2021 se plánovaly příjmy 222 milionů a výdaje 264,5 milionu. Tedy 42,5 milionový schodek. Jak vypadá schválený rozpočet na letošní rok?

Letos se předpokládají příjmy přes 260 milionů a výdaje téměř 312 milionů korun. Schodek ve výši přes 51 milionů bude pokrytý z rezerv minulých let a dlouhodobým investičním úvěrem. Uplynulý rok zakončíme mnohem lépe, než bylo v plánu. Přesná čísla ještě nemáme, ale vypadá to, že z původně plánovaného schodku víc než 42 milionů bude nakonec přes 10 milionů přebytek. To nám dává šanci překonat i nadcházející rok úspěšně.

Kolik peněz má město na účtech?
Kolem 100 milionů, ale je nutné přiznat, že zhruba 30 z toho jsou peníze z úvěrů. Z 35 milionového úvěru, který jsme si vzali na nástavbu domu s pečovatelskou službou v ulici 5. května pro rozšíření kapacity domova pro seniory, jsme loni čerpali 16 milionů a letos budeme čerpat 19 milionů.

Jaké úvěry město splácí?
Kromě úvěru na domov pro seniory, kde splácet začneme až v létě 2023, splácíme 21 milionový úvěr na rekonstrukci Švermovy ulice a 14 milionový úvěr na zateplení sportovní haly.

V prosinci jste ale hned na leden avizoval změnu rozpočtu kvůli nárůstu nákladů na stavbě domova pro seniory. Firma Hochtief zakázku vysoutěžila za 50 milionů korun. O kolik teď chce víc?
Firma Hochtief předložila změnové listy, které dokladují vysoký růst cen materiálu. Jak autorský dozor, kterým je architekt Jiří Brůha, tak náš technický dozor investora Milan Vanžura, žádost o navýšení ceny prověřili a považují ji za adekvátní. Firma žádá cenu navýšit o částku přes pět milionů korun.

V domově pro seniory se staví i kuchyně a ta má naopak zaniknout v DPS v Libušině ulici. Jak to dopadlo s peticí, kterou strávníci této kuchyně protestovali proti jejímu zrušení?
Jelikož kuchyni v DPS v Libušině ulici provozuje střední odborná škola, předali jsme petici k řešení krajskému úřadu jako jejímu zřizovateli. Nevím, co kraj lidem odpověděl, ale mohu ujistit, že ještě minimálně letos bude kuchyně v Libušině ulici v provozu a poté tam bude výdejna jídel z nové kuchyně v ulici 5. května. Věřím, že tam budou taky vařit dobře.

V samém závěru roku se objevila informace o plánu zrenovovat sál domu kultury. Při projednávání rozpočtu se ale o domě kultury nemluvilo, jak to tedy je?
Je to úplně čerstvá věc. Objevila se šance požádat ministerstvo pro místní rozvoj o dotaci a žádost jsme podali 17. prosince, tedy už po zastupitelstvu. Spoluúčast žadatele musí být 30 procent, maximálně lze získat 20 milionů, požádali jsme tedy o 28 milionů. Výsledek ještě neznáme.

Pokud by tedy Milevsko uspělo, muselo by se dofinancovat téměř deset milionů?
Ano.

V případě domu kultury se ale vždycky mluvilo o potřebě 60 milionové investice. Co by se tedy za 28 milionů udělalo?
U domu kultury máme připravené dva projekty. Jeden na kompletní rekonstrukci včetně zateplení objektu, kde se předpokládaly náklady kolem 60 milionů korun, a pak projekt, který se týká pouze sálu. Jelikož můžeme získat maximálně dvacet milionů, pokud zhruba dalších deset dofinancujeme, dostala přednost modernizace interiéru – tedy nová vzduchotechnika, rekonstrukce elektrických rozvodů, osvětlení, akustické úpravy, nový parket a vybudování zvukové kabiny na balkoně, odkud je vidět na jeviště. Podotýkám, že to vše by se dělalo pouze v případě, že s žádostí o dotaci uspějeme.

To by se dům kultury na čas zavřel?
Jinak by to nešlo. Chápu, že to je nepříjemné, protože dokud tu nebyl covid, prošlo domem kultury ročně sto tisíc lidí. Je to naše nejnavštěvovanější zařízení a modernizaci a rekonstrukci sálu by si už zasloužilo. V této dotační výzvě, na kterou jsme zareagovali, byla i sekce dotací na sportoviště. My máme připravený projekt na nový atletický ovál na stadionu. I tam byla možnost 70 procentní dotace, ale maximální dotační podpora byla pouze do pěti milionů korun. Náš nový atletický ovál s umělým povrchem má předpoklad ceny kolem 22 milionů, takže dofinancování by pro město bylo příliš vysoké. To jsme museli vzdát. Opozice nás často kritizuje, že děláme zbytečně moc studií a projektů. Ale my v šuplících nemáme zprojektováno skoro nic. Ve zmíněné výzvě byla i sekce místních komunikací a tam nemáme bohužel hotový žádný projekt, který bychom mohli podat.

Mezi největšími investicemi příštího roku je vedle dostavby domova pro seniory rekonstrukce ulice Čs. legií, parkoviště u 2. základní školy, oprava můstku u kláštera, pumptrack nebo akumulační nádrž u školky Kytička. Není tam žádná vodohospodářská akce, i když se stále mluví o tom, že tento majetek stárne a chátrá. Na opatření ke zlepšení čistoty Milevského potoka tedy opět nedojde?
Letos máme v plánu uskutečnit řadu menších vodohospodářských akcí a dobře se připravit na rekonstrukci kanalizačního sběrače D, kterou chystáme na příští rok. Bude stát kolem 30 milionů. Pokud jde o Milevský potok, letos dojde k úpravě kanalizací a vodotečí po provedeném průzkumu za 600 tisíc korun.

Před lety jste chtěl spojit městskou policii a kamerový systém. Stále o tom uvažujete?
Před třemi lety jsme snížili počet strážníků z dvanácti na jedenáct. To je minimum pro nepřetržitou službu ve dvoučlenných hlídkách. Nový vedoucí strážník Václav Barda je ve funkci rok a splnil moje očekávání. Zvýšila se respektovanost městské policie, neslyším stížnosti, a pokud nějaké připomínky jsou, rychle se vyřeší.

Čeho se připomínky týkají?
Jedná se o nepořádek u popelnic a kontejnerů, špatné parkování, během Vánoc a Silvestra si občané stěžují na nadměrný hluk z pouštění petard.

A spojení s kamerovým systémem?
Od této myšlenky jsem prozatím upustil. Pokud by se kamerový systém stal součástí městské policie a kamery by se využívaly i pro policejní potřeby, nemohli by tam sloužit civilní zaměstnanci. Museli bychom propustit stávající zaměstnance kamer a navýšit počet strážníků nejméně o dva. S veškerým vybavením a proškolením. Takže se spíš zaobíráme myšlenkou, jak rozšířit využití kamerového systému v současné podobě. Komerční smlouvy máme s desítkami firem. Z pohledu města je aktuální spíš to, že kamery v ulicích zastarávají a potřebují obnovu.

Město má profit i z radarového měření rychlosti mimo Milevsko. Plánuje se rozšíření do dalších obcí?
Vím, že bývalá tajemnice městského úřadu jednala s Orlíkem nad Vltavou. Ten ale nepatří do působnosti Milevska jako obce s rozšířenou působností. V posledním roce volebního období určitě nic dalšího neplánujeme. Radar ve Velké v roce 2021 výdělečný nebyl, výsledek porovnání nákladů a výnosů z pokut je prakticky nula. Určitě je ale pozitivní, že oproti výchozímu stavu je ve Velké čtyřnásobný úbytek přestupků a tím se zvýšila bezpečnost. V Bernarticích a Hrejkovicích je to dvojnásobek. Dnes státní policisté v obcích měří jen málokdy, dopravní opatření v obcích policie nechce povolovat, tak jak jinak se proti rychlé jízdě řidičů bránit.

Na posledním zastupitelstvu se ozvala kritika pumptrackové dráhy, která se má letos stavět. Pavel Koutník reprodukoval názor dozorčí rady Sportovní společnosti, že peníze je třeba dávat do stávajících sportovišť. Jaký je váš názor?
Musím říct, že jsem hlasoval pro návrh rozpočtu i s pumptrackem, i když z jeho plánovaného umístění nad umělkou nejsem nadšený. Mohl by tam být třeba menší krytý bazén nebo parkoviště jako náhrada za 50 míst před zimním stadionem, která se nový majitel pozemku chystá zčásti využít pro své potřeby, zčásti zpoplatnit. A taky si myslím, že jsme v případě pumptracku ještě tolik neudělali pro hledání dotačních peněz na tento záměr.

Jak to vypadá se zakrytím otvoru pod střechou zimního stadionu?
V rozpočtu není. Ukázalo se, že nestačí vyměnit rolbu za elektrickou, ale je třeba prověřit, co udělá uzavření haly s celkovým klimatem. Měli jsme také v plánu čtyři miliony na otryskání a natření střešní konstrukce. Když jsme ji ale nechali prohlédnout, zněl verdikt, že náklady budou 20 milionů. To jsou hrozby, které nás v budoucnu čekají. Máme o co se starat, vlastníme sportoviště pro organizované sporty, které mají mládežnickou základnu. Do sportu dáváme ročně 13 milionů, na kulturu skoro 15 milionů.

Tradiční milevské sporty mívaly lepší časy, na důstojnou reprezentaci ve vyšších soutěžích jim chybí peníze. Nemůže město jednat s firmami, které přijdou do nové průmyslové zóny, aby podporovaly místní sport?
Zrovna firma Acond, která je jedním ze zájemců o pozemky v průmyslovém parku, sport podporuje. Časy, kdy ZVVZ dávaly 600 tisíc hokeji a 600 tisíc fotbalu, jsou pryč. Loni nám firma dala 100 tisíc, abychom je mezi sporty rozdělili. Letos nic. Pro vlastníka je prioritou ZVVZ zachránit. Až se tu nějaké firmy v průmyslovém parku usídlí, budeme s nimi jednat, ale teď potřebujeme, aby firmy přišly, postavily tu své provozovny a zaměstnaly lidi. Nepovažoval bych za slušné si dopředu klást podmínky. Chystám se teď oslovit firmu Hochtief, která tu získala na domově seniorů velkou zakázku. Místní podnikatelé s městem spolupracují spíše v kulturní a společenské oblasti, o podpoře sportu s nimi jednají přímo zástupci místních sportovních klubů.

Jak to vypadá s novým nákupním centrem a Lidlem?
Nové nákupní centrum má být otevřeno o Velikonocích. Kruhový objezd je hotový, zaslechl jsem, že po něm někteří lidé jezdí v protisměru. Asi tam bude potřeba nějaké značení. Lidl má podanou žádost o stavební povolení, teď probíhají potřebná vyjádření. Chtěli by v tomto roce supermarket postavit.

Nemáte obavy, že se vylidní centrum města?
Asi to zpočátku život v centru omezí. Lidé se budou chtít do nových obchodů podívat. Nepříjemné je i to, že se z centra odstěhuje KIK a DM drogerie. Očekávání místních obyvatel ale asi nová nákupní zóna úplně neuspokojí, lidé si přáli obuv a sport, a to tam zřejmě nebude.

Jsou podle názoru města dobře zajištěné zdravotnické služby?
Spektrum zdravotnických služeb zajišťuje společnost Poliklinika. Právě nedávno jsme řešili dotaz kraje, jak to s pokrytím zdravotnických odborností u nás vypadá. Poliklinika se vyjádřila, že odbornosti jsou pokryté kromě jednoho zubaře. Já osobně si myslím, že by lidé přivítali větší kapacity některých odborností, i když chápu, že je těžké lékaře sehnat. Kraj tedy vzal na vědomí toto vyjádření Polikliniky – že na Milevsku chybí jeden stomatolog.

Pohotovost v Milevsku zůstane?
Ano, ve stejném módu jako dosud.

Jak probíhá spolupráce s premonstráty?
Vím, že probíhají jednání o budoucí prezentaci vzácného nálezu relikviáře s hřebem z Kristova kříže, ale to řeší se Strahovem spíš kraj. My bychom se na tom také rádi podíleli. Momentálně je tu problém s kostelem na náměstí, kde vzrostlá zeleň v okolí zasahuje do základů. U bočního vchodu už kořen rozlomil žulový práh. To chtějí premonstráti v brzké době řešit.

Pustíte se do přípravy nové lokality pro bydlení?
My máme před sebou dva velké úkoly. Dokončit územní plán a zpracovat strategii rozvoje města. Myslím, že územní plán se letos dokončí, snad nám situace umožní uspořádat na jaře veřejné projednání. Zpracování strategie rozvoje města už rada města zadala, administraci má na starosti Živé Milevsko. Po schválení územního plánu můžeme začít připravovat novou lokalitu pro bydlení, podle všeho na Cukavě.

Jak vypadá personální situace na radnici?
Od 1. ledna je jmenována nová tajemnice městského úřadu, bývalá vedoucí finančního odboru Hana Jánová. Přišli také noví vedoucí odborů – na odbor dopravy Josef Hrůza z Milevska, který pracoval u firmy Strabag, a na odbor investic a správy majetku Michal Herma z Vysokého Chlumce, ten působil u hospodářské kriminálky. Vybrali jsme už i nového vedoucího odboru vnitřních věcí a 1. února tam nastoupí Jan Krejča z Jetětic, který tu dřív pracoval na živnostenském úřadu. Netajím se tím, že si po čtrnácti měsících, kdy jsem současně vykonával funkci tajemníka, rád uvolním ruce pro jinou práci a získám nějaký čas pro sebe.

Myslíte muziku? Nebo tenis?
Obojí. S dechovkou Jižani, kde jsem byl jako zpěvák a moderátor čtyři sezóny, jsem se nedávno musel rozloučit. Už to pro mě nebylo časově schůdné, ale byla to krásná spolupráce a skvělé odreagování. Teď by se rád víc věnoval své kapele RM band a rodině. A předal jsem taky funkci jednatele ve výboru tenisového klubu. Rád bych tenis konečně zase hrál.

Je veřejným tajemstvím, že bývalá vedoucí odboru dopravy se s městem chystá soudit. Můžete k tomu něco říct?
Zatím nám přišla od soudu žaloba k vyjádření. Předmětem žaloby je to, že reorganizace, při které jsem převedl živnostenský úřad pod odbor vnitřních věcí a osamostatnil znovu odbor dopravy, byla údajně jen fiktivní, aby odešli někteří lidé. Já jsem ale po odchodu bývalé paní tajemnice situaci sledoval půl roku, než jsem z pozice zastupujícího tajemníka navrhl reorganizaci, kterou jsem si dobře promyslel. Bývalá vedoucí odboru dopravy a živnostenského dostala kromě zákonného odstupného i nabídku, že se stejně jako všichni z rušených odborů může přihlásit do výběrového řízení na nové pozice. To neudělala. Máme teď o dva odbory a dva vedoucí méně, podle mě se prokázalo, že nové organizační uspořádání funguje líp. Teď mi to potvrdila i kontrola dopravní přestupkové agendy z kraje. Zatímco kontrola za rok 2020 dopadla katastrofálně a dostali jsme plno výtek, letos jsem si při přebírání závěrečného protokolu vyslechl, že nastalo obrovské zlepšení. To mě opravdu potěšilo.