Město Tábor má smluvně zajištěny jednak extenzivní seče s menší četností, například pod stromy, kde se posekaná tráva odváží, a dále intenzivní seče pobytových ploch, určených pro odpočinek a třeba i ležení na dekách. Tam se seče častěji a posečená tráva se ponechává. Tím se trávník hnojí a současně nevysychá. Příkladem je park u Popraviště, kde na pobytových plochách platí i zákaz venčení psů. V případě potřeby lze počet sečí snížit nebo zvýšit, tráva nemá být vyšší než deset centimetrů.

Zakázku na sečení parku u Popraviště pro letošní rok vysoutěžil Josef Legát z Malšic, o květiny a keře se tu stará firma Milana Krátkého z Malšic. Josef Legát sám sleduje na sociálních sítích reakce obyvatel a snaží se vysvětlovat, že kdyby sekal příliš často, trávníky by se ničily.

Na Sídlišti nad Lužnicí provádí seče Milan Címl ze Záluží. Zbývající části města mají v gesci Technické služby. „Běžně provádíme pět až šest sečí za rok, v okolí dětských hřišť a v centru města se seče častěji,“ říká jednatel Technických služeb Michal Polanecký.

Pracovníci odboru životního prostředí procházejí jednotlivé lokality jednou za týden až dva týdny podle počasí a odvedenou práci kontrolují. V době sucha jsou největšími nepřáteli kvalitních trávníků plevele, mezi které patří pampelišky, jitrocel nebo ječmínek. Právě ten má ostré osiny a zapichuje se zvířatům do kůže, tlapek, uší nebo očí. Seče jsou třeba i proto, aby tyto plevele nevytlačovaly kvalitní trávu.

Simona Žirovnická