„Vilemína Gabrissová přišla na svět 4. července 1918 teprve pět dní po sňatku svých rodičů. Narodila se v Holušicích č.p. 6 u babičky a dědečka. Byli to rodiče maminky. Pokřtěna byla v sedlickém děkanském kostele jako Vilemína Marie. Zemřela po třech měsících 10. října 1918 na chřipku, její pohřeb proběhl o dva dny později na farním hřbitově v Sedlici. Obřady vykonal místní kaplan Josef Brada,“ líčí příběh děvčátka místostarostka Sedlice Kateřina Brabcová.

Zmiňuje, že náhrobek zemřelého děvčátka, který se teď podařilo obnovit, je pojat velkoryseji, než by se dalo očekávat od mladé a v té době nepříliš zámožné rodiny. „Pravděpodobně jej spolufinancovali prarodiče Havlíkovi z Holušic. Po smrti Vilemíny se rodiče odstěhovali na Královské Vinohrady, později bydleli v Kbelích a v Praze II a měli ještě další čtyři děti. Otcem Vilemínky byl Josef Gabriss, který se narodil 15. února 1898 ve Vídni, v době narození dívenky pracoval jako promítač kina. Její maminka Marie Havlíková, narozená 13. srpna 1895, byla dcerou rolníka v Holušicích a se svým manželem se seznámila právě ve Vídni, kde pracovala jako účetní,“ pokračuje Kateřina Brabcová a dodává, že mnoho Čechů tehdy odcházelo do Vídně za prací nebo na zkušenou.

Hrob dívenky prakticky zanikl, ale sedličtí farníci nezapomínají. „Bohužel, za hrobové místo již dlouho nebylo zaplaceno, a tak bylo místo pronajato novým zájemcům, kteří si zde zřídili menší urnový hrob. Při úpravách místa došlo k odstranění původního náhrobku. Toho si všimli místní farníci a dali podnět s dotazem, co že se stalo s tímto hezkým náhrobkem. A tak vznikla celá iniciativa – náhrobek byl vyzvednut u kameníků včetně sochy andělíčka,“ říká Kateřina Brabcová.

Náhrobek byl architektonicky velmi zajímavý a jelikož stál u hlavní cesty, lidé si jej pamatovali. „Díky andělíčkovi byl velmi nápadný, navíc se jednalo o hrob dětský, jakých je na hřbitově hodně málo. Náhrobek byl neudržovaný, andělíček rozlomený a díky předchozí iniciativě dobrých lidí znovu slepený, ztratil se i medailonek děťátka, který jej zdobil,“ popisuje Kateřina Brabcová.

Iniciativa farníků a místního jáhna Františka Jirsy padla na úrodnou půdu. „O opravu jsem požádala svého přítele, restaurátora Židovského muzea v Praze, sedlického rodáka, velkého patriota a znalce místní historie Pavla Veselého. Sám se postaral o očištění celého náhrobku a zajistil vytvoření kopie sochy andělíčka. Originál bude uložen v kostele nebo na faře včetně formy, která může být použita pro další odlití. A také doplnil medailonek madonky s děťátkem. Formu andělíčka i odlití zaplatilo město z participativního rozpočtu – byla to první akce realizovaná z tohoto programu,“ dodává Kateřina Brabcová.

Zbytek byla dobrovolnická práce. „Já společně s manželem Josefem jsme náhrobek umístili zpět na hřbitov. Našli jsme mu po dohodě s městem a s majitelkou sousedního hrobu místo takové, které je jen malý kousek vzdálené od toho původního,“ doplňuje sedlická místostarostka. Náhrobek je majetkem města Sedlice, které se tímto zavázalo se o něj i nadále starat.