Zlatou medaili v Muaythai, tedy thaiboxu, přivezla Kateřina Kohoutová z hlavního města Thajska Bangkoku do Jihočeského kraje koncem září. Českou republiku tam reprezentovala v kategorii od 16 do 17 let ve váze do 71 kilo. A je to pro ni zatím největší sportovní úspěch. Přehlídky bojového umění se v Asii účastnilo 71 států. „Ničeho většího jsem zatím nedosáhla a moc si toho cením,“ dodala rodačka z Dobčic na Českobudějovicku. „Z vesničky, kde pan režisér Troška natáčel Babovřesky,“ dodala s úsměvem.
Na celosvětové akci se představila podruhé. „Mistrovství světa v thajském boxu se koná každý rok. Já jsem si na něm odbyla premiéru loni. Bylo to ve městě Kemer v Turecku a brala jsem páté místo. Projít tam jsem musela, stejně jako letos do Thajska, náročnou kvalifikací,“ přiblížila Kateřina Kohoutová.

První údery a kopance do pytle absolvovala ve třinácti
K bojovému sportu se studentka třetího ročníku českobudějovické střední veterinární školy dostala přes svého otce. „Taťka se thaiboxu věnuje rekreačně, aby se udržoval fit a v kondici. A byl to on, kdo mě k němu přivedl. První krůčky, kdy jsem začala bouchat a kopat do cvičného pytle, jsem absolvovala ve třinácti letech. O rok později jsem začala tento bojový sport provozovat závodně. Zcela mě to pohltilo a navíc máme báječný kolektiv,“ zavzpomínala členka oddílu Gladiators Gym v jihočeské metropoli.
Ne všichni z rodiny k tomu ale přistupovali s takovým nadšením jako ona. „Na rozdíl od taťky se to mamce zprvu moc nelíbilo, přišlo jí to moc surové. I babička o mě měla strach. Postupem času se s tím snad už smířily a drží mi palce,“ konstatovala Kateřina. „V ringu jsem navíc dobře chráněná, při zápasech oblékám kromě helmy a rukavic také vestu, chrániče holení a loktů, suspenzor a chránič zubů,“ představila svou výbavu mistryně světa s tím, že juniorská klání se jedou na tři kola po dvou minutách.
Oproti některým laickým předpokladům považuje Kateřina Kohoutová za největší zbraň v ringu hlavu bojovníka. Tedy to, co se v ní během střetu se soupeřem odehrává. „Nejnáročnější je umět pracovat sám se sebou. A mít to pořád v hlavě srovnaný. Člověk se během zápasu musí vyrovnat s koncentrací na protivníka, jeho pohledy, vypořádat se s bouřlivou okolní atmosférou a zároveň se soustředit na pokyny trenérů. Kromě dobré fyzičky, která je nezbytná pro všechny, pak zápasy vyhrává právě i ta psychologická odolnost bojovníka,“ dokreslila držitelka poslední zlaté medaile ze světového šampionátu.

Životosprávu si hlídá, řízek ale miluje
Pro vrcholového sportovce v takto mladém věku není jednoduché skloubit trénink se školou a ještě si hlídat životosprávu. I to se ale Kateřině Kohoutové daří. „Když se připravuji na zápas, tak trénuji dvakrát denně, jinak minimálně jednou každý den v týdnu. Ráda bych tímto také poděkovala učitelům a vedení školy, kteří mi vycházejí během studia vstříc,“ řekla a pokračovala: „Ve sportech, které se kromě věku člení i do váhových kategorií, je samozřejmě důležitý i jídelníček. Snažím se jíst zdravě a krmit své tělo vším, co k rovnováze potřebuje. K snídani si dávám třeba ovoce a jogurt, k obědu rýži s kuřecím nebo krůtím masem a zeleninou a k večeři sýr se zeleninou. Vše se odvíjí od toho, jakou fází přípravy procházím. Klasické domácí kuchyně se ale úplně nezříkám. Když si to mohu dovolit, miluju třeba řízky i české polívky,“ zmínila.
Ve svých aktivitách považuje Kateřina za zásadní podporu své rodiny. „Bez tohoto zázemí by to ani nešlo. Vybavení pro thaibox není až tak moc drahé, ale při cestování do zahraničí na závody a turnaje bych se zatím bez finanční pomoci rodičů neobešla,“ adresovala poděkování svým nejbližším česká reprezentantka v bojovém sportu.

Akční filmy s van Dammem a bojovými sporty ji míjejí
Při sportu, kterému se Kateřina Kohoutová věnuje, by se nabízelo, že ráda sleduje akční filmy. Například s jedním z hlavních protagonistů tohoto žánru belgickým hercem a šampionem bojových umění Jean-Claudem van Dammem. Opak je ale pravdou. „Ne, to jde úplně mimo mě. Navíc na televizi a kino nemám moc čas. Samozřejmě ale sleduji záznamy z opravdových zápasů a dokumenty s touto tématikou. Hlavně kvůli inspiraci,“ uvedla na rovinu.
Jasno má také v tom, kdo jsou její největší současné vzory. „Nemusím hledat nikde daleko, jsou to mí trenéři z mateřského Gladiators Gymu Eliška Pelechová a Michal Novák. Vážím si jich nejen po sportovní stránce, ale i jako lidí, kteří jsou mi dennodenně na blízku,“ zdůraznila zlatá členka jmenovaného klubu.
Aktuálně se Kateřina Kohoutová chystá na letošní listopadové Mistrovství Evropy v thajském boxu juniorů v Prištině, hlavním městě Kosova. „Důkladně se na zápasy v tamním ringu připravuju, konkurence bude zase veliká. Snad se mi opět podaří dostat na bednu vítězů,“ dodala.
Další sportovní i studijní plány má i po maturitě, která ji čeká příští rok, kdy jí bude 18 let. „Určitě bych se chtěla taiboxu věnovat profesionálně, ať už během klasických soutěží či galavečerů. A určitě bych si ráda časem vyzkoušela také zápasy MMA v té takzvané kleci. Tedy disciplínu plnokontaktního bojového sportu umožňujícího údery i chvaty, boj ve stoje i na zemi a spojující různé techniky jiných bojových sportů i bojových umění,“ načrtla Kateřina Kohoutová.

Ráda by zkusila přijímačky na vysokou školu veterinární
Zároveň by ráda navázala na středoškolské studium a zkusila přijímačky na Veterinární univerzitu v Brně. „Ke zvířatům mám blízko od dětství, hlavně ke koním, kdy sem na nich jezdila už v Dobčicích. Koně mám doma i ve Starých Hodějovicích a denně se o něj starám. Ale uvidím, co všechno se za ten rok přihodí,“ uzavřela zlatá medailistka Kateřina Kohoutová, která ke svým všem aktivitám ještě připojila brigádu v jedné z třeboňských restaurací, kde pracuje jako servírka.

Muaythai známé též jako thajský box (thaibox) je thajské plnokontaktní bojové umění. V roce 2000 celosvětová organizace IFMA vytvořila veřejný jednotný název Muaythai pro tento bojový sport tak, aby byl v souladu s jinými sporty jako judo či karate nebyl vázán na zemi vzniku, Thajsko. Vyvinulo se z bojového umění Muay Boran a má více než tisíciletou tradici. Největší popularitu si tento způsob boje získal u válečníků, jimiž byla osídlena území právě dnešního Thajska.