Ještě před třemi lety byla Zuzka Řehořová úspěšnou mladou hasičkou. „Hasičství mě hodně bavilo. Pár let jsem byla proudařkou. Už jsem to stříkání měla tak naposlouchané podle vody, že jsem se ani nemusela dívat na terč. Pak jsem běhala béčka. Také jsem byla na pozici savic. To bylo asi nejnáročnější,“ popisuje mladá dívka. 

Mladých hasičů bylo ale ve Zbelítově málo, a tak skončili. Zhruba v té době začala Zuzku trápit bolest lýtka, což byl první příznak nemoci, která mladé dívce a celé její rodině obrátila život vzhůru nohama. „Ta nemoc přišla opravdu zničehonic. Začaly jí bolet i klouby,“ vzpomíná otec nemocné dívky Petr Řehoř. Po sérii vyšetření zazněla od lékařů tvrdá diagnóza – systémový lupus erythematodes, nevyléčitelné autoimunitní onemocnění. 

„Zuzky imunita pracuje víc, než by měla. Napadá tak své tělo. Nerozezná, zda jde o bacil nebo vir. Když začne úřadovat, bere prostě všechno a může napadnou kterýkoliv z vnitřních orgánů. Dcera je o dost víc náchylná na nemoci. Může jí dát pořádně zabrat třeba i slabá chřipka. Navíc se Zuzce, která má lupus ledvin, musí hladina imunity uměle udržovat pod úrovní, takže o to více je ke všemu náchylnější,“ popisuje maminka Lenka Řehořová.

Od počátku nemoci musela Zuzka navštěvovat celou řadu zdravotnických zařízení. „Lékaři jí kontrolovali snad všechno, třeba i oči, protože nemoc může mít následky, které mohou poškodit oční nervy. Chodili jsme na kontroly srdce, plic… Lupus je strašně nevyzpytatelný v tom, že může napadnout jakýkoliv vnitřní orgán. Tím, že může zaútočit u kohokoliv na cokoliv, má i jiné příznaky. Tato nemoc se špatně rozeznává. Jedná se o chronický zánět v těle. Pořád se musí aplikovat medikace,“ vysvětluje Lenka Řehořová. Podle Zuzky se touto léčbou nemoc zjednodušeně řečeno „uspí“.

Loni v srpnu přestala Zuzka chodit kvůli akutní myelitidě. „Pobyla si půl roku v Motole. Její maminka tam byla s ní a já za nimi dojížděl,“ pokračuje Petr Řehoř. Celá rodina se dostala domů až na Vánoce. Poté se ale Zuzka se svou maminkou musela do Motola vrátit na opakovanou hospitalizaci. „Tentokrát šlo o týden. Následoval přesun do lázní Luže. Tam jsme byli pět týdnů, vrátili jsme se 14. března a pak jsme 27. března nastupovali do nemocnice na bioléčbu. Ta trvala dva dny a od té doby jsme doma,“ říká Lenka Řehořová.

I přes vážnou diagnózu se statečná dívka nehodlá vzdát svých snů. „Jednou bych se chtěla stát instruktorkou dětí. Myslím si, že by mě to hodně naplňovalo. A také bych ráda pomáhala ostatním, tak jako pomáhají oni mě. Když jsem byla dlouhou dobu v nemocnici, poznala jsem celou řadu příběhů dětí. Vím, že jsou na tom některé ještě hůř než já,“ zamýšlí se Zuzka, která ve svém volném čase ráda maluje, vyrábí různé věci z korálků a radost jí v poslední době dělá i hudební nástroj. „Hodně mě baví dělat výrobky z korálků. Člověk musí mít velkou trpělivost. K Vánocům jsem dostala ukulele, takže teď budu trénovat právě na tento nástroj. Dřív jsem hrála na kytaru, ale na ukulele zatím umím jen Běží liška k Táboru. Chtěla bych se na ní naučit i písně mých oblíbených interpretů, mezi které patří skupina Mirai, kapela Kabát a také zpěvák Pokáč. Uvidíme, jak dobře mi to půjde,“ prozrazuje. 

Od chvíle, kdy Zuzka onemocněla se její rodina snaží, aby měla doma co nejlepší zázemí nejen pro své budoucí plány, ale i každodenní život. Za pomoci lidí z vesnice a kamarádů předělala domov, ale také musela investovat do potřebných věcí, které Zuzka nyní bude potřebovat. Například dědeček koupil své vnučce schodolez za 100 tisíc korun. „Teď pro Zuzku staví druhý vozík. Stojí 100 tisíc korun a bude potřebovat nyní dva, kdyby se jí jeden rozbil. Doporučen nám byl také vertikální stojan, i ten stojí 100 tisíc korun. Dalším naším snem je kolečko, které se připne k vozíku a má pohon jako elektrické kolo. Zuzka by se pak s vozíkem mohla snadněji pohybovat. To stojí od 18 do 250 tisíc. Důležité by byly také cvičební pomůcky a bude potřebovat i kompenzační a rehabilitační pomůcky,“ vypočítává Petr Řehoř. A vzhledem k tomu, že Zuzce bude osmnáct let, rodina plánuje koupit a předělat automobil, díky kterému by mohla být ještě o něco více soběstačná. S tím souvisí i řidičské oprávnění. 

V nelehké situaci může rodině pomoci kdokoliv. Milevský spolek Darovna, který pomáhá handicapovaným dětem, vyhlásil na svém webu pro Zuzku sbírku. Přispět lze libovolnou částkou na účet: 1209174153/0800 nebo nákupem různých věcí v místě Darovny v Riegrově ulici 214 v Milevsku. Více informací naleznou zájemci na webu darovna.cz.