Seriál zapomenuté sporty v Milevsku: Kulturistika - Jižní Čechy Teď!
23. 2. 2018 19:51

Seriál zapomenuté sporty v Milevsku: Kulturistika

MILEVSKO – Psal se rok 1966 a ve světě se do podvědomí dostával do té doby takřka nepoznaný sport – kulturistika. Zejména v Evropě exceluje Rakušan Arnold Schwarzenegger a do tuzemské špičky patří Juraj Višný nebo Juraj Pipasik. Tehdejší ČSSR ale tomuto rozrůstajícímu se sportu není příliš nakloněna, prý je to kapitalistický sport, který není vhodný pro mládež. V Milevsku se přesto v roce 1966 sešli Adolf Kodada, Jaroslav Kypet, Miroslav Pouzar, Karel Reiniš, František Šmíd a Jaroslav Truhlář, aby společně založili pod hlavičkou TJ ZVVZ Milevsko oddíl kulturistiky. Měl 15–20 členů a trénovalo se v sokolovně pravidelně dvakrát týdně v úterý a ve čtvrtek, o víkendu se jezdilo na závody. Ve veřejné tělocvičně byla „nakládačka“ asi do 150 kilogramů závaží.

Seriál zapomenuté sporty v Milevsku: Kulturistika - Jižní Čechy Teď!

Karel Reiniš, který už v té době rok cvičil, měl navíc ještě svou soukromou tělocvičnu v baráčku u Kuklíku, kde trénovali tři, čtyři nadšenci pětkrát týdně – každý den hodinu a volno bylo jen v neděli. Nářadí tehdy měli velmi skromné, dnešní moderní stroje ještě neexistovaly, takže se posilovalo převážně jen s činkami. Tréninkové plány vznikaly podle zahraničních časopisů Trenér, Cvičitel a slovenského Štartu, kde patřila kulturistice pravidelně minimálně jedna stránka. Schwarzenegger navíc působil v době své profesionální kariéry v nedaleké Vídni, takže se občas něco doneslo až do Milevska, přestože v té době ještě neexistoval internet a další vymoženosti moderní doby.

Po necelém roce fungování oddílu, přesně řečeno 14. ledna 1967, proběhla v Milevsku první soutěž v kulturistice O přeborníka města Milevska v silovém trojboji – bench pressu, dřepu s činkou na prsou a v biceps tahu. Celkem byly uspořádány v letech 1967 – 1969 tři soutěže a všechny vyhrál Karel Reiniš, trojnásobný přeborník města Milevska. Dlouho držel i republikový rekord v bench pressu, když zvedl váhu o hmotnosti 164 kilogramů. Dnešní rekord už je přes 200 kilogramů.

Popularita sportu šla v té době strmě vzhůru, ale přípravky na růst svalové hmoty byly ještě tabu. Využíval se maximálně pangamin (pivovarské kvasnice), erevit (vitamín E) nebo celaskon. „Maminka byla vedoucí zeleniny, takže jsem měl zeleninu a ovoce skoro grátis. Veškerou životosprávu jsem si tedy postavil právě na ovoci, zelenině a na mléku,“ vzpomíná tehdejší přeborník Karel Reiniš, který prý vypil tři, čtyři litry mléka denně. Vzhledem k tomu, že tehdy se ještě mléko prodávalo v těžkých skleněných lahvích, posiloval vlastně neustále.

Za největší oddílový úspěch považovali kulturisté TJ ZVVZ vítězství z roku 1968 v soutěži družstev nad Duklou Písek, za kterou přitom závodil také Daňo Beňo, pozdější československý reprezentant. Za svůj mateřský oddíl soutěžil zase Karel Reiniš, přestože už byl v té době členem Dukly. O rok později ale oddíl v Milevsku zanikl. Za tehdejší normalizace po roce 1969 na menší sporty nebyly peníze, stát podporoval prakticky jen kopanou a lední hokej, takže se organizovaný sport pomalu rozpadal. Momentálně na jihu Čech žádný kulturistický oddíl není, aktivní jsou spíše Moraváci nebo Slováci. Karel Reiniš ve své soukromé tělocvičně pravidelně cvičil až do svých 50 let, celkem tedy u náročného sportu vydržel 34 let. „V současné době si občas také zacvičím, ale už bez činek, protože kolem sedmdesátky svaly ochabují a člověk se bojí, aby si něco neudělal,“ poznamenal. Organizovaná kulturistika byla v Milevsku obnovena ještě v devadesátých letech, kdy se trénovalo zejména ve sportovní hale a jezdilo se třeba na krajské soutěže. Dnes se cvičí hlavně rekreačně pro radost, nejnavštěvovanější je v Milevsku „fitko“ v Domě kultury, které Karel Reiniš v roce 1992 zakládal. „Když je někdo zdravě utahaný od železa, je to strašně fajn. Cvičení všem doporučuji,“ dodal na závěr.

Na další sporty, které se dříve v Milevsku provozovaly, ale dnes už oddíly nefungují, zavzpomínáme zase v některém z příštích vydání Milevských novin.

Pavel Pubal
Pavel Pubal

Diskuse k článku

Pro přidávání komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.