U příležitosti 190 let od narození Johanna Steinbrenera (1835), 170 let od založení jeho firmy (1855) a především 150 let od prvního ročníku knižního kalendáře Steinbrener (1875) může veřejnost poprvé zhlédnout rozsáhlou kolekci děl.

Břitká politická satira nechybí

„Sbírka ohromuje nejen svou rozsáhlostí, ale především pestrostí a rozmanitostí. Najdeme v ní ilustrace k povídkám venkovským, exotickým, romantickým i dramatickým, dále celostránkové ilustrace naučného rázu, představující nejnovější výdobytky techniky, pohledy do nejrůznějších koutů světa, a dokonce i kresby vědecko-fantastické. Nechybí ani překvapivě břitká politická satira,“ upřesnila kurátorka výstavy Eva Reitspiesová.

Autory kreseb jsou přední čeští, rakouští a němečtí ilustrátoři, jejichž identitu se podařilo odhalit teprve při přípravě výstavy. Po desítkách let se tak dočkávají zaslouženého vystoupení z anonymity a návštěvníci si mohou prohlédnout téměř 200 jejich děl.

Miliony výtisků knižních kalendářů

Nakladatelské impérium Johanna Steinbrenera (po znárodnění známé jako tiskárny Stráž Vimperk) za dobu své existence vydalo třicet milionů výtisků knižních kalendářů v osmi evropských jazycích a vyváželo je do celého světa. Tyto vázané publikace obsahovaly velmi pestré ilustrace od předních českých, rakouských a německých ilustrátorů – více než šest tisíc původních kreseb je dodnes dochováno ve sbírkách Muzea Vimperska a výběr dvou set nejzajímavějších z nich je nyní k vidění na výstavě Steinbrenerovi kreslíři na Státním zámku Vimperk.

Tato kolekce je veřejnosti představována vůbec poprvé a teprve při přípravě výstavy se podařilo zjistit identitu třiceti z celkem několika desítek výtvarníků. Nakladatelství J. Steinbrener dokázalo získat ke spolupráci kvalitní umělce od Hannoveru přes Berlín a Drážďany až po Mnichov a Vídeň, tak aby výtvarná složka kalendářů ještě zvyšovala jejich atraktivnost pro čtenáře. Řada přispěvovatelů byla absolventy malířských akademií v Mnichově, Vídni a Praze.

Ilustracemi k dobrodružným a historickým povídkám přispěli nejvíce Václav Čutta a Karel Šimůnek, z nichž každý vyhotovil více než sto kreseb. Ve starším období figurují Hugo Schüllinger, Fritz Neumann, Emanuel Boháč či František Bohumil Doubek, v pozdějším pak Jiří Peške, Antonín Marek Machourek, Hans Wilhelm Braun, Ernst Kutzer, Toni Schönecker, slovenský malíř Edmund Massányi, ukrajinský umělec Vasil Petruk a mnozí další. Mezi výtvarníky byly i dvě ženy, rakouské ilustrátorky Marianne Frimberger a Maria Grengg.

První kalendář byl vydán na rok 1875, poslední na rok 1944. Převážná většina dochovaných kreseb pochází ze 30. let 20. století, tedy z posledního desetiletí vydávání kalendářů. Nejstarší kresby (z konce 19. století) jsou naopak zajímavé tím, že šlo o návrhy na obálky kalendářů, které se v mnoha případech pak používaly po celou dobu vydávání daného typu kalendáře – tedy dalších téměř padesát let.

Výstava je přístupná v Zámecké galerii ve třetím patře Horního zámku ve Vimperku do 2. listopadu od úterý do neděle.

Johann Steinbrener (1835–1909)

Vimperský rodák, vyučený knihař, který ze skromné knihtiskařské dílny během let vybudoval největší tiskárny v tehdejší Evropě. Jeho nakladatelské impérium bylo založeno na úspěchu především dvou typů produktů: modlitebních knih a knižních kalendářů. Oba vyvážel ve statisícových nákladech do celého světa a ze zahraničních výstav si za ně přivážel řadu medailí. Vrcholného rozvoje dosáhla rodinná firma ve třetí generaci, ve třicátých letech 20. století, kdy zaměstnávala 1000 lidí, což v té době představovalo čtvrtinu populace Vimperka. Díky výraznému otisku, který zanechal na podobě celého města – výstavbě početných závodních budov ve Vimperku, které významně přetvořily městské panorama, a také díky nevšednímu filantropickému úsilí a péči o své zaměstnance – bývá Johann Steinbrener právem srovnáván s Tomášem Baťou a jeho vlivem na Zlín.

Eva Reitspiesová/-mn-