Organizovanost, pracovitost a kolektivní duch dnešních táborských skautů, to vše se projevilo naplno i při její přípravě, podotkl v úvodním slovu ředitel muzea Jakub Smrčka. Za organizací výstavy můžeme ovšem spatřovat zejména Michaela Kučeru, zvaného Bobr. Jinak je také předsedou českého Klubu skautských sběratelů a vedoucí expozitury Skautského archivu Jihočeského kraje. O táborském skautingu by dokázal hovořit hodiny, takže alespoň něco k prehistorii.
„Sice slavíme letos stovku, ale archivy dokládají, že počátky táborského skautingu jsou ještě starší. Máme k dispozici dokument z roku 1913, kdy jistá paní Müllerová píše zakladateli hnutí Svojsíkovi, že jejího syna skauting zajímá, v Táboře zatím není, a co že pro to může udělat. Dochovaný zápisník Svojsíka pak dokumentuje zařazení Káji Müllera na skautský tábor již v roce 1913. O rok později podle pramenů v Táboře existuje družina skautů Psohlavců, ale oficiálně vzniká skautské hnutí až v roce 1919. To na přání Alice Masarykové, která při návštěvě v Táboře skauting doporučovala jako vhodnou výchovnou metodu,“ dozvídáme se o prvních krocích táborského hnutí od Bobra.
Skautská výroční výstava zachycuje důležité historické okamžiky místního skautského hnutí.  K vidění jsou unikátní dobové dokumenty a materiály, prapory, historické kroje, programové prvky a množství fotografií z činnosti. Mnozí návštěvníci vernisáže středních a starších generací se na nich našli, což vzbuzovalo většinou salvy smíchu. Významný prostor je ale věnován novodobé historii a současnému dění ve středisku Kalich Tábor.

I když výstava byla vlastně poslední oficiální akcí ke 100. výročí skautingu v Táboře, sejdou se jako každoročně všichni ještě na Štědrý den u mohyly v Příběnicích, kam nejdříve s žáky a poté se skauty kdysi chodíval profesor Chalupný. Prý jich každoročně dorazí kolem 130 až 140.