Na stole je také téma odkladů školní docházky. Těch je v České republice už tolik, až je ohroženo fungování celého školského systému. Předškoláci s odkladem plní kapacity mateřských škol dva roky místo jednoho, mladí lidé se dostávají později do pracovního procesu.

Snížil by se počet odkladů zavedením asistentek k učitelům v prvních třídách? Nebo by se měla naopak vrátit výraznější role speciálních, dříve zvláštních škol? Ty teď jen taktak přežívají kvůli nedostatku žáků, které inkluze začlenila do škol základních. Jaký názor mají ředitelé škol na Táborsku?

Petr Vašíček, ZŠ Zborovská Tábor

Do Základní školy Zborovská v Táboře nastoupí v září 78 prvňáčků do čtyř prvních tříd, odkladů školní docházky je 19. 

Podle ředitele Petra Vašíčka přechod na slovní hodnocení v prvních ročnících zájem o odklady školní docházky nesníží. „Někdy si rodiče odklad vynutí, i když ho dítě nepotřebuje. Pedagogicko-psychologické poradny by měly zaujmout odborné stanovisko. Nejsem pro, aby se podléhalo tomu, co si rodiče vynutí třeba jen proto, že se dítě nedostalo na tu školu, kam chtěli. Tak radši nástup do školy odloží a za rok to zkouší znovu. My máme s poradnou dobré zkušenosti. Když ale nechce rodičům vyhovět, dojedou si do poradny mimo kraj,“ říká ředitel Vašíček. Verdikt odborníků by měl být podle něj závazný.

Názor na písemné hodnocení nebo známky má ředitel stručný – na známky jsou rodiče zvyklí. „Možná by se nemuselo známkovat v prvním pololetí první třídy, tam se stejně dávají prakticky všem jedničky, aby to bylo motivační. My si ale poradíme i s tím, když se známky v prvních ročnících zruší. Učitelé každou změnu vždycky zvládnou,“ dodává.

Asistenty k učitelům prvních tříd by ale Petr Vašíček uvítal. „Ve škole máme dvacet asistentů a je to pomoc. Když nás teď omezením PHmaxů tlačí ministerstvo do vyšších počtů dětí ve třídě, asistenti v prvních třídách by byla dobrá věc,“ říká.

Domácí úkoly vnímá pro procvičení učiva za potřebné. „Je to o osobnosti učitele, jak to podá. Děti by se měly učit mít i nějakou povinnost. Povinnosti je ale třeba dávkovat. Neumím si představit, že děti nebudou mít žádné povinnosti a pak na ně bude čekat šok v podobě přijímacích zkoušek na střední školy. Je potřeba se učit i překonávat překážky. Dnes ale čelíme trendu, který dětem a rodičům sugeruje, že není třeba se učit, že děti všechno najdou na Googlu nebo jim to zpracuje umělá inteligence,“ uzavírá ředitel ZŠ Zborovská.

Ladislav Křemen, ZŠ Mikuláše z Husi Tábor

Na Základní škole na náměstí Mikuláše z Husi v Táboře budou mít v září dvě první třídy po 18 dětech. Odkladů registrují šest.

Podle ředitele školy Ladislava Křemena posouzení poradny v dubnu odpovídá situaci,  ale dítě může od dubnového zápisu do září ještě udělat pokrok a to už nikdo nezkoumá. „Nedokážu posoudit, proč v jiných zemích mají odkladů školní docházky méně,“ říká ředitel.

„V základní škole máme deset asistentek školních a v mateřské škole dvě asistentky, které pedagogicko-psychologická poradna přiřadila přímo k dítěti. Asistentky na pomoc učitelům v prvních třídách by byly super, to zatím nemáme,“ konstatuje ředitel Ladislav Křemen.

Proti přechodu ze známek na písemné hodnocení v podstatě nic nemá. „Kdyby se v první třídě neznámkovalo, nic by se nestalo. Dovedu si bez známek představit i celý první stupeň školy, zejména výchovy by se známkovat nemusely. Jde ale o to, jak se přenést na druhý stupeň, aby pak děti neměly šok, když známkování začne,“ soudí ředitel školy.

Pokud jde o domácí úkoly, řídí se tato škola doporučením ministerstva, aby úkoly byly na dobrovolné bázi a neznámkovalo se, když dítě úkol nepřinese.  „V první třídě je podpora rodičů nutná, aby si dítě zvyklo na určitý řád v přípravě do školy,“ upozorňuje ředitel Křemen.

Markéta Trsková, ZŠ Bernarda Bolzana Tábor

Do první třídy Základní školy Bernarda Bolzana v Táboře, jejímž zřizovatelem není město, ale nadační fond školy, nastoupí v září 26 prvňáčků. Zájem byl tradičně velký, přišlo 62 žádostí, odklad není žádný. 

„Nemyslím si, že by nahrazení známek slovním hodnocením mělo vliv na pokles počtu odkladů školní docházky. U nás známky máme, chtějí je i rodiče, je to tradice. Slovní hodnocení používáme ve výjimečných situacích. Na prvním stupni učitelky pracují se známkami rozumně, prvňáci stejně mají motivační jedničky. Dbáme hodně i na neformální hodnocení, ale výsledkem je známka na vysvědčení,“ říká zástupkyně ředitele Markéta Trsková.

„Vtip je jinde než v tom, jestli děti známkovat nebo neznámkovat. Spočívá v celkovém přístupu učitele k dětem. Učitelé na prvním stupni u nás používají i razítka a další způsoby, jak děti motivovat. Důležitá je vlídnost, tolerance a také práce s rodiči,“ zmínila Markéta Trsková.

Domácí úkoly se na škole Bernarda Bolzana dávají. „Řešili jsme to na školské radě, několik rodičů o úkoly nestálo. Převážil ale názor, že by dítě mělo mít kratší domácí úkol, přiměřený věku, aby si připomnělo učivo. Děti si mohou úkoly dělat i ve školním klubu, v družině. Školská rada je pro přiměřenost, přetěžování dětí není na místě,“ dodává Trsková.

Myšlenka zavedení asistentů učitele do prvních tříd, aby ubylo odkladů, zástupkyni ředitele ze školy Bernarda Bolzana poněkud překvapila. „Naše kolegyně to zvládají bez asistentek, jednu báječnou asistentku máme ve třetí třídě. Tak jestli na to má ministerstvo peníze… Já bych hlavně přivítala koncepci, která by trvala dlouhodobě, časté změny školství neprospívají,“ vyjádřila se Markéta Trsková.

Pavla Vonešová, ZŠ Jistebnice

Do první třídy v jistebnické škole zapsali 35 prvňáčků a ti budou rozděleni do dvou prvních tříd. Odklady byly tři. „U těchto tří dětí byly odklady odůvodněné a vlastně se to dá říct o všech odkladech školní docházky, které tu byly za tři roky, kdy jsem ve funkci,“ uvedla ředitelka školy Pavla Vonešová.

Kdyby byl v první třídě automaticky asistent, učitelům by to podle ředitelky Vonešové hodně pomohlo, ale není si jistá, jestli by to vedlo ke snížení počtu odkladů. „Kdyby se ale odklady školní docházky zrušily úplně, pak by asistent učitele v první třídě byl nezbytnost,“ upozorňuje ředitelka Vonešová.

K myšlence nahradit v první až třetí třídě známky slovním hodnocením Pavla Vonešová řekla: „V klasických základních školách jsou děti i rodiče historicky zvyklí na známky a děti se do školy kvůli tomu těší. Chápu, že například waldorfské a Montessori školy to mají už od mateřské školy jinak. Myslím, že by nebylo špatné známky a slovní hodnocení kombinovat. Obojí by mělo hlavně děti motivovat, aby je škola bavila. Asi by to moje kolegyně neslyšely rády, ale ke známkám na vysvědčení by bylo dobré krátké slovní shrnutí, kde by se vyzdvihlo, co dítěti jde, důraz bych kladla na pozitivní stránky, a pak zmínka, v čem by mohlo přidat,“ myslí si ředitelka jistebnické školy.