První školní ráno přineslo dětem úplně jiné prostředí, než na jaké byly dosud zvyklé. Místo hraček, společných her nebo odpoledního odpočinku je čekají učebnice, sešity, vyučovací hodiny a postupně také první domácí úkoly. Pro většinu letošních prvňáků, narozených převážně na přelomu let 2019 a 2020, začala nová etapa života.

Z informací, které redakce získala od základních škol v několika městech Prachaticka, zatím žádný dramatický propad letošních prvňáků patrný není. Netolice i Volary například hovoří o stabilních počtech odpovídajících posledním rokům. Podobná situace je také na dalších oslovených školách.

Dnes stabilita, v mateřinkách už je změna vidět

Jednou ze škol, které letos otevřely hned tři první třídy, je ZŠ Smetanova ve Vimperku. Její ředitel Vladan Pokorný ale upozorňuje, že počet dětí, které budou do prvních tříd přicházet v následujících letech, už bude pravděpodobně nižší.

„Dětí v mateřinkách ubývá všeobecně. Demografická křivka a statistika porodnosti je jasná, že těch dětí je zhruba o třetinu míň,“ naznačil ředitel Pokorný vývoj trendu u budoucích prvňáčků.

Jeho zkušenost potvrzuje také Jitka Vyskočilová, zástupkyně ředitelky Mateřské školy Prachatice. Ta sdružuje několik odloučených pracovišť a patří svou velikostí k největším předškolním zařízením v okrese. Právě zde je možné budoucí vývoj školních tříd sledovat s několikaletým předstihem. Podle Vyskočilové bude trend počtu dětí nadále klesající.

To je podstatný rozdíl oproti pohledu na letošní první třídy. Ty jsou ještě naplněny dětmi z početnějších ročníků a většina základních škol zatím výraznější úbytek nepociťuje. V mateřských školách se ale už postupně objevují slabší ročníky. Je proto pravděpodobné, že pokles, který dnes školky registrují, se s několikaletým odstupem přenese také do základních škol.

Výjimkou je zatím ZŠ T.G. Masaryka ve Vimperku

Určitou výjimku mezi oslovenými školami představuje už letos ZŠ T. G. Masaryka ve Vimperku. Ředitelka Klára Švejdová zde v posledních letech sleduje mírně klesající počet prvňáků. Na letošním výsledku je přitom zajímavé, že do školy přišly také děti ze zrušené základní školy v Horní Vltavici. Ani jejich příchod ale klesající tendenci úplně nezvrátil.

Podle ředitelky Švejdové nelze vývoj vysvětlovat pouze demografií. Ve Vimperku fungují dvě základní školy a určitou roli hraje také volba rodičů. Část z nich v posledních letech posílá své děti právě do ZŠ Smetanova. Pokles počtu prvňáků na ZŠ T.G. Masaryka proto ještě automaticky neznamená stejný úbytek v celém městě.

Tři první třídy otevřela také Národní

Mezi školy s největším letošním nástupem prvňáků na Prachaticku patří také ZŠ Národní v Prachaticích, kde otevřeli tři první třídy. Škola je zároveň specifická tím, že vedle běžného vzdělávání nabízí také výuku podle principů Montessori pedagogiky.

Ta se od klasické výuky liší především větším důrazem na samostatnost dítěte, vlastní aktivitu a možnost postupovat při práci individuálním tempem. Učitel zde není pouze tím, kdo celé třídě současně předává stejné učivo. Ve větší míře děti vede, pomáhá jim při práci a vytváří prostředí, ve kterém se mohou k poznatkům dostávat také vlastní zkušeností. Typické je využívání speciálních pomůcek a důraz na to, aby dítě postupně přebíralo odpovědnost za svou práci.

Montessori přitom není volnější náhradou základního vzdělávání. Děti musí stejně jako jejich vrstevníci v běžných třídách zvládnout stanovené vzdělávací cíle. Rozdílná je především cesta, kterou k nim docházejí.

Slabší ročníky jsou teprve na cestě

První školní den roku 2026 tak na Prachaticku ještě patřil převážně plným třídám. Většina oslovených škol mluví o stabilním počtu prvňáků a v několika z nich bylo potřeba otevřít dvě nebo dokonce tři první třídy.

Mnohem důležitější zpráva se ale možná skrývá o několik let níže. Mateřské školy už úbytek dětí registrují a potvrzují tak to, na co upozorňují i statistiky porodnosti. Současní prvňáci proto mohou patřit k posledním ročníkům, u kterých školy ještě výraznější demografický propad nepociťují.

Pro děti, které si v úterý poprvé sedly do školních lavic, jsou podobné prognózy samozřejmě vzdálené. Jejich první školní den měl mnohem jednodušší otázky: vedle koho budou sedět, jaká bude jejich paní učitelka, zda si ve třídě najdou nové kamarády a co všechno se během prvního roku naučí. Z pohledu škol ale letošní 1. září současně nabídl poslední relativně klidný obrázek před změnou, která už je v mateřských školách vidět.