Školství drží nad vodou zapálení nadšenci - Jižní Čechy Teď!
20. 5. 2016 7:15

Školství drží nad vodou zapálení nadšenci

Nad situací současného školství se znovu zamýšlí Pavel Klíma, ředitel školy v Malšicích na Táborsku, kterého TOP 09 vybrala jako kandidáta pro letošní volby do Senátu v obvodu táborského okresu a části Písecka:

 

Tradovalo se, že na vsi byli autoritou starosta, kněz a řídící školy. Tradici ale minulý režim rozbil. Starosta, to byla do roku 1990 přes 40 let ideologická funkce. Ze vsí zmizeli duchovní, kteří nabádali, aby se nekradlo, lidé si neubližovali a měli se rádi. Zbýval učitel. Věřím, že i tehdy byla většina učitelů kvalitních, ale museli se podrobit ideologii. Byli v těžké situaci, přesto nás dokázali naučit to, co do života potřebujeme a ideologické přívažky nás nepoznamenaly. Alespoň mě tenkrát zajímaly holky a fotbal. Tím však ta trojnožka mravních autorit neměla ani jeden pevný bod a to se dá generalizovat na celou tehdejší společnost. Dnes se znovu začínají ozývat hlasy, že tehdy byl spravedlivější sociální systém. Jenže dá se spravedlivější svět postavit ho na tom, že napřed někomu něco musíte vzít?

Bývalý starosta Malšic byl v padesátých letech odsouzen k deseti letům na těžbě uranu. Přitom to byl šikovný a neprogresivnější sedlák. Založil v Malšicích mléčné družstvo. Jeho žena se pak sama protloukala s dětmi a musela splácet úvěr na traktor, který jim přitom sebrali do JZD. Zneklidňuje mě, když dnes slyším hlasy, které zpochybňují tuto kapitolu naší historie a tvrdí, že to tak nebylo.

Lidé jsou dnes politikou znechucení a ztrácejí naději, že jsou politici schopni jejich problémy rozumně řešit. Pro budoucnost školství tu stojí otázka – najdou se ještě zapálení učitelé pro naše děti? Působím ve školství dvacet let, takže vím, jaké lidi tam potkávám a vím, že na nich to celé stojí. My máme kvalitní učitele. Vidím však problém v tom, že ačkoliv se volá po změně školství, vysoké školy neprodukují jiné absolventy než za dob mého studia. Fakulty učí stále stejně. Absolventi přicházejí do praxe nepolíbení modernými metodami. K tomu stát se školstvím neustále experimentuje a jen díky tomu, že je školství plné nadšených a zapálených kantorů, tak ještě nepadlo.

Před dvanácti lety musely školy opustit jednotné školní osnovy, vytvářely se rámcové vzdělávací programy. Bylo to nepřipravené, každá škola musela zpracovat školní vzdělávací program, dokument o stovkách stránek. Školy fungovaly dál, protože kantoři sami věděli, co a jak mají žáky učit. Celý ten projekt byla jen papírová změna. Spoustu lidí to ale otrávilo.

Jistěže může existovat i vyhořelý kantor, ale to jsou výjimky. Buďme rádi, že ti zapálení lidé ve školství jsou. To ale není zásluha pedagogických fakult, to je tím, že někdy potkali nadšeného kantora jako svůj vzor. Úkolem vedoucích pracovníků ve školství stejně jako politiků je, abychom takové učitele neotrávili.

Můžeme se také zamýšlet, proč školství v České republice zůstává vysoce feminizovaným oborem, v němž působí celkově 78 procent žen. Platy vyučujících jsou o 40 procent nižší než jsou průměrné platy jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí. V mateřských školách pobírají učitelky dokonce o sedm procent méně než je celkový průměrný plat v republice. Aktuální údaje přinesl výzkum realizovaný na sklonku loňského roku, který sledoval zastoupení žen a mužů i další aspekty školství v zemích Visegrádské čtyřky v letech 2003 2014. Na úrovni mateřských škol muže učitele nenalezneme prakticky vůbec. VČeské republice nepatrně vzrostl jejich podíl ve sledovaném období z 0,1 na 0,5 procent. Ačkoli ani jinde v Evropské unii není podíl mužských vyučujících na této úrovni závratný – představuje 5 procent, země Visegrádské čtyřky zůstávají i pod tímto mizivým průměrem.

Na základních školách mužů působí více, i zde však ženy tvoří drtivou většinu 74 procent. Nejvyrovnanější podíl žen a mužů je mezi vyučujícími na středních školách – zde podíl mužůve sledovaných zemích dosahuje 30 až 40 procent. Výzkum ale naznačil, že nejde jen o peníze. Nejnižší podíl učitelů mužů je totiž v Polsku, kde jsou zároveň platy učitelů nejblíže průměrnému platu v zemi. Příčiny nízkého počtu mužů ve školství je podle autorů výzkumu třeba hledat i jinde v tradičním pohledu na ženy jako pečovatelky či v nízké prestiži učitelské profese. Je to velká škoda, protože děti potřebují i mužské vzory a když se dnes u nás polovina manželství rozvádí, mnoha dětem pak mužský svět chybí doma a škola ho také nabízí málo.”

-sv-

 

Diskuse k článku

Pro přidávání a zobrazení komentářů je nutné se přihlásit / registrovat.