„Opuštěné pískovny poskytují útočiště druhům, které v dnešní krajině nenacházejí vhodná stanoviště. Často jde o živočichy, rostliny či houby vázané na živinami chudá místa jako jsou písčiny, suché trávníky, rašeliniště nebo drobné tůně. Takové plochy však rychle zarůstají a ohrožené organismy z nich mizejí. Proto je ochránci přírody často uměle narušují, což stojí čas a peníze. Geocaching může ukázat tato zajímavá místa lidem a zároveň jejich narušování zajistit téměř zadarmo,“ vysvětluje Jiří Řehounek, který má projekt v Calle na starosti.

V loňském roce byla v rámci projektu položena keška v pískovně Lžín na Soběslavsku a také minisérie pěti kešek s názvem Borovanské pískovny, jejíž součástí jsou Pískovna u Žemličky, jílovická Pískovna Na zastávce a Pískovna Třebeč. Letos přibyly tři nové kešky – dvě v komplexu mladošovických pískoven na Českobudějovicku (Farská pískovna, Cepáků pískovna), jedna také v pískovně u Spolí na Třeboňsku.

„Biologové už dlouho vědí, že mnoha vzácným a ohroženým druhům určitá míra narušování vyhovuje. Některé dokonce potřebují i úplně holé plošky bez vegetace. Týká se to například mnoha samotářských včel, brouků, rovnokřídlých, ale i některých rostlin nebo plazů. Využití geocachingu v ochraně přírody tedy spojuje příjemné s užitečným,“ říká entomolog Oldřich Nedvěd z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, který se geocachingu ve volném čase intenzivně věnuje.

V loňském roce sledovaly kešky a jejich okolí také botaničky z pracovní skupiny Ekologie obnovy při katedře botaniky Přírodovědecké fakulty. Jejich průzkumy odhalily, že velice záleží na umístění kešek. Nejlépe se osvědčilo narušování geocachingem v Pískovně Lžín.

„Po prvním roce se zatím zdá, že nejlepší bude kešky umísťovat na svahy a dobře zvažovat, odkud budou geocacheři chodit. Protože tento způsob narušování vzácných stanovišť dosud nikdo v praxi nezkoušel, učíme se za pochodu. Zdá se však, že by geocaching v ochraně vzácných stanovišť mohl najít své místo,“ shrnuje dosavadní zkušenosti Klára Řehounková z pracovní skupiny.

Nápad využít geocaching v ochraně přírody vznikl při předloňském celostátním kole ekologické olympiády středoškoláků, které proběhlo v jižních Čechách. Studenti řešili v terénu praktický úkol, jak co nejlépe ochránit přírodu starého kamenolomu. Využít kešku napadlo vítězný tým pražského sdružení Arachné (Lucie Studená, Jasna Simonová a Klára Daňková). Do praxe ho pak uvedli ochránci přírody z Cally a přírodovědci z Jihočeské univerzity.