Děj hry se odehrává v bytě Marie. Ta si každý měsíc zve své sourozence, aby společně připravili zvláštní setkání pro maminku žijící v ústavu, která trpí těžkou poruchou paměti. Rodina se snaží vyvolat vzpomínky prostřednictvím situace, která je matce důvěrně známá – celý život totiž pracovala jako učitelka. Sourozenci proto sehrají improvizovaný školní den, během níž se jejich maminka dokáže alespoň na chvíli vrátit ke svému dřívějšímu životu. V závěru hodiny tělocviku ji dcery požádají, aby si s nimi sedla a vyprávěla o svých dětech.

Role jednotlivých postav ztvárnili členové souboru Lužnice. Ámose hrál Milan Menšík, Marii Petra Šulcová a v roli Terezy se objevila Bea Zalubelová. Dobromilu ztvárnila Pavla Knížová, Janu Ivana Balatá a manžela Karla Petr Šulc. Do děje zasáhla také sousedka Kateřina v podání Elišky Lehman Diouf, postavu maminky sehrála Míla Vybíhalová.

Podle režiséra Jaroslava Mrzeny musel soubor při přípravě zohlednit technické možnosti sálu. „Hrálo se nám tu dobře, podobně jako v Rejžáku v Praze, kde jsme inscenaci také uvedli. Každý sál je ale jiný a někdy je potřeba se přizpůsobit. Tady jsme museli inscenaci zrcadlit, protože na jedné straně je vzduchotechnika a na druhé šatny. Při zkouškách chvíli trvalo, než si herci zvykli chodit na opačnou stranu,“ uvedl s úsměvem.

Vožická divadelní sezona

Sál se otevřel hodinu před začátkem, návštěvníci tak měli možnost využít i drobné občerstvení. Představení do Mladé Vožice pozval místní amatérský divadelní spolek Voživot, který se dlouhodobě podílí na kulturním dění ve městě. Podle vedoucí spolku Pavly Marie Šedivé je cílem přivážet do Vožice divadelní soubory z jiných měst. „Letos jedeme třetí sezonu zájezdových představení. Stejně jako spolek Lužnice přijel k nám, vyrážíme i my za diváky jinam. Zároveň jsme chtěli reagovat na hlasy, že se tu nic neděje,“ doplnila.