„Františkov se pustil na samostatné masopustní obchůzky teprve od roku 2016,“ říká předseda osadního výboru Miroslav Pelouch. Do té doby procházely vesnicí maškary ze sousedního Klikova a legenda praví, že motivem osamostatnění se staly drobné neshody, které s masopustem vůbec nesouvisely. „Jednoho večera jsme se dohodli v hospodě na samostatném průvodu a seděli tam s námi zrovna i kamarádi, kteří žijí na levém břehu,“ vzpomíná Miroslav Pelouch.

To je třeba vysvětlit. Říčka Dračice historicky dělila a dělí zdejší krajinu téměř pět století. Do roku 1920 tvořila dokonce hranici Zemí Koruny české, nyní alespoň hranici mezi obcemi. Pravý břeh zaujímá Františkov, levý břeh několik samot, které administrativně náleží k obci Rapšach. A mezi oběma břehy zavládl v posledních letech čilý ruch.

Konečně vidíme

Zúčastnit se celé františkovské masopustní obchůzky není pro slabé povahy. Účastníci vybavení krokoměry napočítali až dvacet pět tisíc kroků. Z nich poctivá porce připadá právě na levý břeh. „Už když jsme pořádali masopust poprvé, automaticky jsme počítali s výpravou na druhý břeh, protože tam máme přátele Zařazovali jsme ji ale na závěr trasy, takže jsme tam dorazili už poměrně unavení a vraceli se domů za tmy,“ vzpomíná Miroslav Pelouch. Letos Františkov svižnou ranní vycházkou průvod naopak zahájil, a to pod heslem: Snídaně na levém břehu. „Konečně to tady vidíme za světla,“ poznamenávají muzikanti a v případě usedlosti u Tetíků mají pravdu.

„Buchty jsou ale ještě v troubě,“ hlásí už zdálky Martin Tetík stylově oděn do papežského kostýmu. Jeho otec Václav nabízí mezitím na probuzení něco ostřejšího, v chladném ránu a po úvodním výkonu i vítanějšího. „Jsme rádi, že za námi kamarádi tradičně zajdou. Rapšach je rozlehlá obec, centrum není blízko a masopust až k nám nikdy nedojde. Letos se syn a vnukové zúčastní i jako maškary.“

Václav pomlčel o tom, že sám patří k lidem, kteří jsou hnací silou intenzivních vztahů mezi oběma břehy. Mimo jiné organizuje ve svých rybnících výlovy, kam zve i přátele s Františkova, kteří mu zase při výlovech pomáhají. Na jeho území přáteli označovanému jako Tetík Aréna patří k tradicím hokejové souboje pravý versus levý břeh, běžkaření a v paměti je i biatlon.

Zastávka v pozoruhodné destinaci

Z porady v předvečer obchůzky vzešla mimo jiné gentlemanská domluva o střídmé konzumaci. Je třeba zvládnout nejen obchůzku, ale i večerní zábavu a tanec. Když Václav nabízí ještě jednu skleničku, tak na argument „u mě je nejlepší“ se mu dostane odpovědi, že „nejlepší nás čeká ještě pětadvacetkrát.“

Obvyklá výprava do čtyřech nebo pěti samot na levém břehu Dračice tradičně kulminuje návštěvou Prdele, což je pomístní označení destinace, která je v posledních letech proslaveným cílem fotografujících turistů. Nejde ani vzdáleně o „Prdel jižních Čech,“ jak je občas chybně uváděno, nýbrž o pojmenování místa, kde stával mlýn v údolí tak hlubokém, že k němu nikdy neproniklo slunce.

Před jednou z usedlostí komentuje maškary Lenka Kropíková: „V devět ráno z vás máme radost.“ Ale usmívá se a na štědrosti pohoštění se ironie nepodepisuje, přestože Lenčin manžel šel spát o půl třetí. Maškary se ostatně shodují, že spatřit pána domu takhle časně po ránu bývá vzácnost. „Tak si to vychutnejte,“ glosuje potěšeně František Kropík.

Také Kropíkovi se podílejí na společném životě obou břehů. Ve svém hájemství udržuje František pro několik málo zápasů ročně travnatý tenisový kurt. Protože řečená usedlost se nalézá jen pár set metrů od další z místních slavných osad jménem Londýn (místní tradičně říkají spíše London), koná se u Kropíků na kurtu každoročně tvrdý tenisový souboj pod příznačným názvem Wimblelondon. Jde o klání týmů z levého a pravého břehu, jak jinak.

Už před desátou maškary spěchají zpět na „svůj“ břeh, kde čekají posily, mimo jiné i z řad chalupářů a kamarádů z bližších i vzdálenějších míst. Tam teprve začíná hlavní směna, dalších osm hodin vyvádění. Přátelům z obou břehů se pak naskýtá plný kalendář dalších společných podniků, jako je stavění májky po starodávném „ručním“ způsobu, karetní turnaj nebo letní zahrádkářský ples. V nejbližší době například setkání k Mezinárodnímu dni žen, které ve Františkově pořádají muži skutečně pro ženy. Zima bude ještě dlouhá.